[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Všechny ženy na fotkách mají zaznamenány nejsilnější okamžiky svého dosavadního života, ze kterého se zrodil další život. A všechny také podporují projekt, který pomáhá tomu, aby o ně během těhotenství a porodu bylo co nejlépe pečováno. Nese jméno Ať můžou a jde v něm o to, aby porodní asistentky v ČR mohly svou práci vykonávat svobodně a autonomně. Fotografie přinášíme ne náhodou právě dnes, kdy je Mezinárodní den porodních asistentek.
Proč by každá žena měla mít svou „porodní bábu”, vysvětluje Petra Schwarz Koutská z iniciativy Ať můžou v rozhovoru.
Jaké jsou největší výhody kontinuální péče porodní asistentky během těhotenství?
Porodní asistentka (PA) zná ženu ještě před tím, než se stane matkou. Prochází s ní těhotenstvím, ví, co si přeje, jak si představuje porod i čeho se bojí. Pozná, v jaké je žena kondici. Pomůže i v přípravě na porod, podpoří při kojení i hojení v šestinedělí. Provádí také širokou škálu zdravotnických úkonů. Má důvěru v ženské tělo a jeho schopnost rodit fyziologicky. PA zná ženu, o kterou pečuje, skutečně se vším všudy – vnímá její potřeby, má zmapované její psychické i tělesné zdraví, zná její zdravotní historii i rodinné zázemí. Proto poskytuje péči ušitou na míru, než se žena stane matkou, i po samotném porodu.
VIDEO: I porod v nemocnici může být krásným zážitkem
Mají ženy v ČR podle vás zajištěnou kvalitní péči po porodu?
Bohužel ženy v České republice bývají v péči po porodu často ponechány ve vzduchoprázdnu – pomoc s kojením musí vyhledávat samy, jejich stav po odchodu z porodnice kontroluje až gynekolog po uplynutí šestinedělí.
Dá se vyjádřit v číslech, jaký dopad má kontinuální péče na těhotné a rodící ženy?
Kontinuální péče je pro ženu ta nejvhodnější, což dokazují i mnohé zahraniční výzkumy (např. Sandall et al. 2013). Těhotná žena je ve valné většině případů zdravá, tj. nízkoriziková (60–80 % dle WHO). Potvrzují to i mnozí čeští lékaři a lékařky, kteří se snaží o ostrůvky dobré praxe a podporují porodní asistentky (např. Michal Zikán – Bulovka, Vít Weinberger – FN Brno, Ondřej Šimetka, lékařky Kateřina Kneiblová, Monika Dzundová).
Co je nejpalčivějším problémem v této oblasti v ČR a co komunitním porodním asistentkám nejvíce brání v práci?
Největší úskalí je v tom, že v ČR důsledně neoddělujeme primární a sekundární péči. V Německu, Velké Británii, Holandsku nebo na Novém Zélandu zůstává primární péče v rukou porodních asistentek. Potřebujeme více respektu pro řemeslo porodní asistence. Potřebujeme k tomu porodní centra a porodní domy – ty jsou základem pro změnu. Ukazuje se, že tyto modely jsou i levnější pro systém zdravotního pojištění.
Které kroky jsou nutné, aby nastala změna?
Jsou nutné i politické změny, například některých vyhlášek: odstranit indikaci lékaře pro porodní asistentky, která v ČR zůstává v zákoně o zdrav. pojištění. Nutná indikace znamená, že klientky, které by chtěly využít péče PA hrazené pojišťovnou, potřebují posvěcení lékaře, lékaři ho mnohdy prostě nevydají. A další problém: pojišťovny smlouvy s PA uzavírají nerady, je to šílené byrokratické martyrium, v ČR je zasmluvněných jen 12 porodních asistentek. Čímž se dostáváme k poslednímu problému: PA na volné noze (v komunitě), které by kontinuální péči zastaly, je v ČR celkově málo, těch se smlouvou s pojišťovnou doslova zoufale málo. Přitom v sousedním Bavorsku je z pojištění hrazeno neomezeně návštěv PA v rozmezí doby před porodem až do konce kojení. Lékaři dokonce ženy vyzývají, aby si své "Hebamme" našly. Na Novém Zélandu má pak žena nárok třeba i na dvě PA.
Kdo by nám měl být inspirací?
Nový Zéland by pro ČR byl dobrá inspirace, tam změna – skoro revoluce – nastala během půlroku. Setkaly se poptávka žen, PA a politická vůle. Moc bych Česku přála, aby se sem tohle krásné, komplexní řemeslo (anglicky midwifery) navrátilo, protože zde velice chybí.