[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Podle tradice se beránek peče stejně jako mazanec na Bílou sobotu. Která je jen jednou do roka, což u nás v redakci považujeme za štěstí – tři redaktorky s pečením beránka zápasí, jedna se do toho preventivně ani raději nepouští a jediná světlá výjimka Simona se řadí k té polovině národa, které "se beránek prostě vždycky povede".
My ostatní její provokativně dokonalé velikonoční výtvory považujeme za krásné, ale za nudné. Podívejte se do naší FOTOGALERIE, jak vypadají beránci, kteří zdaleka tak nudní nejsou. Vlastně jsou docela... Uf, strašidelní!
Redaktorka Lenka si toto téma vymyslela, a tak jde rovnou s beránkem na trh: "Beránka peču vytrvale už roky a nikdy nemá uši. Nikdy! Polehčující okolností mu budiž, že kvůli dceřině alergii nemá ani lepek, vejce a mléko. Dřív jsem mu zkoušela vyrobit oči z rozinek nebo čokoládek, ale děti se ho pak bály, jak na ně vejral. Letos jsem si po letech řekla, že beránci mi prostě nejdou, a koupila jsem formu na zajíčka. Tak jsem zvědavá, co z ní vyleze za potvoru."
Ani webeditorce Vandě beránčí uši prostě nejdou. A tak se svůj výtvor pokusila dohnat kreativním tvořením se čtvrtkou. A nesměla chybět mašlička na dozdobení... Opravdový majstrštyk! U dětí měla její koláž velký úspěch.
"Ten vzadu ještě jakžtak, ale ten praještěr vpředu, to bylo něco...," okomentovala redaktorka Dita své dílko, které se snažila dohnat aspoň jarní dekorací. Nejprve nám fotografii poskytnout nechtěla, pak jsme ji přesvědčili. Jen jsme museli slíbit, že ji nebudeme komentovat. Tak my tedy nekomentujeme. Ale... Ten rypáček, haha!
NA DALŠÍ, MNOHEM NEPOVEDENĚJŠÍ BERÁNKY SE PODÍVEJTE DO NAŠÍ FOTOGALERIE V ÚVODU ČLÁNKU!!!
Tradice jeho velikonočního pečení vychází z biblických dějin, je několik tisíc let stará a sahá až do doby Mojžíše, který vyvedl izraelský lid z egyptského otroctví za “velké noci”. Připomínkou tohoto vysvobození byl obřad, kdy měla každá izraelská rodina přivést beránka do chrámu, obětovat ho a jeho krev odnést k oltáři. Obětovaný beránek byl pak upečen na ohni a sněden s nekvašeným chlebem.
Křesťanství zná tradici pečení beránka již od středověku a začalo využívat beránka jako symbol Ježíše Krista, který prolil svou nevinnou krev na golgotském kříži. Podle křesťanské víry je Ježíš beránek obětovaný za spásu světa, který nás vysvobozuje z otroctví hříchu. Je symbolem nevinnosti a naší záchrany. Zajímavostí je, že Ježíš sám u poslední večeře se svými apoštoly o Velikonocích jedl právě beránka. Tak se to alespoň píše v Bibli v Lukášově evangeliu.
Kdy přesně došlo k rozšíření sladkého pečeného beránka na úkor pokrmu z jehněčího masa, jednoznačně určit nelze. Receptů na beránka jsou dnes desítky, možná i stovky. Nejčastější variantou je beránek upečený z klasické pšeničné mouky.
Zdroj: www.pernerka.cz