Maminka.czČasopis Maminka

Generace on-line: Jak zajistit dětem bezpečí na internetu?

Zuzana Labudová 18.  9.  2013
Generace on-line: Jak zajistit dětem bezpečí na internetu?
Také vyháníte své potomky od počítače? Dobře děláte. Virtuální realita totiž v sobě skrývá řadu nástrah.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Psychologové se shodují – aby bylo vaše dítě šťastné a úspěšné, potřebuje pět vlastností, které tvoří tzv. velkou pětku: inteligenci, svědomitost, otevřenost, citovou stabilitu a přátelskost. Všechny tyto vlastnosti můžete začít už brzy po narození své ratolesti rozvíjet.

Kromě toho je ale potřeba zaměřit se na budování hodnotového systému vašeho dítěte, protože pokud váš syn nebo dcera nebudou vyznávat skutečné hodnoty, jejich skvělé vlastnosti jim budou k ničemu. Mnoho dnešních dětí tak touží po rychlém získání majetku, čemuž hodlají podřídit i svou kariéru. Nechtějí se na něco dlouho těšit nebo si o něčem snít – chtějí mít všechno hned. Jejich život se má podobat sledu smyslových požitků bez nutnosti pro ně něco udělat – chtějí si užívat, ne někomu pomáhat. Přesně takový je totiž virtuální svět, který jim odmalička nabízí internet a další technologické vymoženosti.

Co říká vládní koncepce pro oblast dětí?

„Současná mladá generace preferuje orientaci na vlastní ego, na sebe sama, avšak na sebe reflektovaného smyslově.

Vnitřní svět je ochuzován a tato chudoba je jedním z důvodů rostoucího zájmu o drogy. Média ve stále větší míře a rozsahu vtiskávají do mysli a vědomí člověka obsahy, které vůbec či jen v malé míře odrážejí realitu přirozeného světa a ve stále větší míře produkují mediální a virtuální realitu. Tradiční elektronická média a nové technologie – osobní počítač, internet, mobilní telefon a propojování médií do multimediální podoby – jsou fenomény, které základním způsobem formují současnou generaci.“

Generace on-line

Protože děti u nás tráví podle průzkumů až třetinu času, po který jsou během dne vzhůru, s některým z médií, odborníci začali nazývat nastupující generaci „generací on-line“. Jedním z důsledků trávení času u televize, počítače či mobilu je, že virtuální a mediální realita vytěsňuje z jejich života živoucí složku. Proces digitalizace či elektronizace navíc probíhá i ve školách, a dokonce i ve školkách, takže dnešní děti tráví velkou část svých dnů s některým typem elektroniky.

A protože školy zavádějí stále častěji e-learning, po návratu domů si žáčci sednou před počítač nebo televizi a večer před spaním se kouknou na kreslený film na svém iPadu, mohli bychom se za pár let dočkat toho, že nebudou vědět, co je to klasická knížka. Nové technologie totiž vytvářejí zcela zvláštní podobu sdělení, která má multimediální charakter s významnou obrazovou složkou.

Samotný text se zdá být v digitálním věku zastaralý a dětem už se nechce představovat si ve vlastní fantazii, jak asi mohlo vypadat to, o čem knížka pojednává. Podle vládní koncepce pro oblast dětí od roku 1992 trvale klesal počet dětských čtenářů a dnes již prakticky vymizela skupina intenzivních čtenářů, kteří za měsíc přečetli čtyři a více knih.

Není už závislé?

Samozřejmě vás nenabádáme, abyste odvezli veškerou elektroniku do bazaru a drželi s dětmi černou hodinku. Chceme vás ale upozornit na rizika, která neregulovaný pobyt dětí v kyberprostoru přináší. Jednak je zde nebezpečí závislosti na počítačových hrách, kterou se už seriózně zabývají i psychiatři u nás.

Takovou závislost je možné přirovnat k alkoholismu a proti tomu byste se asi u svých ratolestí ohradili víc než rázně. Pokud se vaše dítě dostane do stavu, že propukne v hysterický pláč a celý víkend s ním nic není, když si do batůžku na chalupu zapomnělo sbalit nintendo, má jednoznačně problém.

Nepřítomnost oblíbeného přístroje by neměla narušit jeho běžné fungování. Podobně byste měli zasáhnout, jestliže potomek kvůli hraní na počítači zanedbává své povinnosti, ať už je to zalévání pokojových květin, nebo školní úkoly. Nebezpečné je také to, když se děti neumějí zabavit jinak než hraním s elektronikou.

A pokud aktuálně ve své rodině řešíte nějaké vážné problémy, například rozchod s partnerem, mohou se za nadměrným hraním virtuálních her skrývat také pocity úzkosti a strachu z budoucnosti, které se dítě snaží vyřešit únikem do jiné reality. Když si ale osvojí tento vzorec řešení potíží, naučí se před problémy utíkat, což se mu rozhodně v životě nevyplatí.

Ochrana dětí je jen na nás

Jestliže si seznamování svého potomka s moderní technikou představujete tak, že mu prostě pořídíte počítač a pak ho necháte hrát, měli byste se nad tím ještě jednou zamyslet. Děti jsou v kyberprostoru velmi zranitelné, především proto, že jsou důvěřivé.

Nečekejte, že provozovatelé internetových portálů budou za vás vymýšlet, jak ochránit vaši ratolest. Existují sice softwary, které dokážou některé nebezpečné adresy zablokovat, důsledná ochrana je však zejména na rodičích.

Nejlepším vkladem je důvěrný a přátelský vztah s dítětem, které se nebude bát vám cokoli svěřit a nebude na internetu utíkat za někým, kdo mu bude rozumět líp. To se později, třeba v pubertě, tak jako tak stane, ale to už by měl váš potomek mít vštípené zásady pro bezpečný pohyb na internetu, takže riziko, že jej někdo oklame a zneužije jeho důvěry, bude nižší.

Mluvte, mluvte, mluvte

Komunikace je opravdu zásadní. Jednak udržuje kontakt mezi rodiči a jejich ratolestmi, který by se jinak kvůli elektronickým hračkám mohl postupně nenápadně vytratit. Navíc povídáním můžete dítě nasměrovat k něčemu, co by ho mohlo zaujmout víc než počítač, televize nebo mobil, tedy tak trochu odlákat jeho pozornost jinam, aby svět počítačů neuchvátil jeho mysl úplně.

Dobrou službu vám mohou prokázat také zájmové kroužky – potomek se v nich bude rozvíjet i jiným směrem, a navíc zaplní jeho volný čas natolik, že na počítač už ho tolik nezbude. Nejhorší je totiž nuda a spousta volných hodin, obojí přímo vyzývá k bezcílnému bloudění internetem nebo hraní hloupých či agresivních her.
Kroužky ale rozhodně vybírejte s ohledem na zájmy dítěte, jinak se jejich zábavná funkce mine účinkem.

Zkuste si zahrát v přírodě

Jestliže se vaše ratolest zuby nehty brání vašim snahám o omezení svého vysedávání u elektroniky, zkuste na to jít od lesa (klidně doslova). Zjistěte si, kterou hru hraje nejraději a co ji na ní tak baví. A pak se proměňte v manažera rodinného teambuildingu a zorganizujte hru podobnou té počítačové v přírodě – zkrátka ji přeneste z virtuality do reality.

Ideální bude třeba nějaká opuštěná zřícenina uprostřed lesů. Když připravíte zábavný program, budete se všichni skvěle bavit, procvičíte těla a ještě budete intenzivně spolu. A jestli si na něco takového sami netroufáte, investujte do svých dětí i rodinné pohody a kupte na některém ze slevových portálů jeden ze zážitkových programů určených celým rodinám.

Škola hrou

U Mluvil o ní už Jan Amos Komenský a dobře věděl proč. Vysedáváním u počítače nebo televize se sice vaše dítě může i něco přiučit, hlavní nevýhodou virtuální reality je ale nemožnost si věci a děje, o kterých se mluví, osahat a prožít. Stokrát se může v počítačové hře zvrhnout s loďkou do vody, ale když to zažije na vlastní kůži, je to trochu jiná káva.

Podobně funguje zažívání některých procesů, které jsou k udržení života nutné, dnešní děti je už ale vůbec neznají. Vymoženosti moderní civilizace, jako je elektrický proud či neustále dostupná teplá voda, berou jako přirozenou součást svého života. Proto je víc než vhodné ukázat jim, že kuře nevyroste v obchodě a mléko neteče v potoce.

Velmi dobře se k tomu hodí různá ekologická centra či agrofarmy, které nabízejí možnost prožít si úplně základní věci tak, jak to běžně dělali naši předci.
Možná tomu nebudete věřit, ale děti jsou z takových programů nadšené.

Klady a zápory

Virtuální svět s sebou nepřináší jen nevýhody. Řada počítačových her podle odborníků rozvíjí kognitivní funkce dětí, a to zejména přístupem k obrovskému množství informací, které nutí dítě analyzovat jednotlivé zdroje a porovnávat získané poznatky. Obrovský boom sociálních sítí však přináší zejména mladším školním dětem spíše negativa, ať už jde o kyberšikanu, riziko vzniku závislosti, omezenou schopnost komunikace tváří v tvář anebo právě velkého množství informací, které bez rady dospělého mohou dětský mozek doslova zahltit.

Pozorní byste měli být zejména tehdy, pokud o svém dítěti víte, že ho počítač vysvobozuje z reálného světa, v němž se necítí dobře. Pak je třeba hledat příčiny neúspěchu v sociální realitě a pokud možno je co nejdříve odstranit, aby se před světem neuzavřelo docela.

Hodinu a dost!

Pro nejmenší děti stanovili odborníci jako bezpečnou hranici maximálně třicet minut souvislého hraní na počítači. Mladším školním dětem můžete povolit až hodinu. Protože je ale obvykle virtuální svět úplně pohltí, počítejte s tím, že po nich nemůžete chtít, aby po vašem oznámení uplynutí povoleného času počítač okamžitě vypnuly. Proto je upozorněte deset a pět minut před koncem vyhrazené doby, aby věděly, že začínat další hru už nemá cenu.

Rozlišujte také čas, kdy si potomek opravdu jen hraje, a kdy například zjišťuje informace. Ty koneckonců můžete zjišťovat spolu, třeba když vás zaskočí otázkou, na kterou neznáte odpověď. Tak nejen zjistíte, co potřebujete, ale ještě dítěti ukážete, k čemu technika je a jak se má správně využívat.

Uzavřete smlouvu

Někteří rodinní poradci doporučují rodičům uzavřít s ratolestí regulérní smlouvu o tom, kdy, jak a za jakých podmínek bude mít dětský uživatel k počítači přístup. Sepište, jaké podmínky máte vy – například maximální délku hraní denně, co je zakázáno a podobně, a co za to dítě dostane – třeba přístup k internetu každý den od čtyř do půl páté, aniž byste je rušili jinými aktivitami či požadavky.

Přidejte sankce za neplnění smlouvy pro obě strany: když přistihnete potomka u zakázané hry nebo nedovoleného stahování, přijde zítra o přístup k počítači, a jestliže ho donutíte účastnit se ve vymezeném čase oslavy narozenin nudné tetičky, naopak mu půlhodinku přidáte. Nezapomeňte na podpisy obou stran a přidat můžete třeba i bramborové razítko.




Pravidla pro bezpečný pohyb na internetu

1. Dítě se nesmí bez vašeho vědomí setkat s nikým, s kým se seznámilo na internetu. Vysvětlete dceři nebo synovi, že stejně stará kámoška může být klidně padesátiletý muž, který má dobrou představu o tom, jak mezi sebou děti komunikují.

2. Dítě nesmí nikomu sdělovat žádné informace o své adrese, telefonním čísle, škole, do které chodí, nebo aktuálním rodinném programu, tedy například o tom, že rodiče dnes večer nebudou doma.

3. Dítě by nemělo stahovat z internetu nic, co jste neprověřili. Sledujte pravidelně historii v počítači, který používá, a mluvte spolu o tom, kde se na internetu pohybuje a co tam dělá.


Článek vyšel v časopisu Maminka 8/2013

Témata: Děti, Časopis Maminka, internet, on-line, Nintendo, Koncepce, Chudoba, Zřícenina, Internetový portál, Kreslený film, Zábavný program, Generace, Trávení času, Jak, Dětský čtenář, Line, Bezpečí, Nejlepší vklad, Mladá generace, Jan Amos Komenský, Půl páté, Elektrický proud, Školní úkol, Komenský, Přátelský vztah