[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Abychom byly úspěšné, musíme být dokonalé. Co to znamená? Skvěle vypadat, podávat vynikající pracovní výkony, být dobrými mámami a partnerkami. A která nestíhá, už se veze... Touha po dokonalosti ale může být nebezpečná, pokud nám přeroste přes hlavu.
Není nic špatného na tom, pokud se vzděláváme, děláme kariéru, dbáme o sebe a budoucnost našich dětí nám není šumák. Jakmile se ale dostaneme do honu za perfektní domácností a vlastním vzhledem a z dětí a celé rodiny si uděláme výkladní skříň svého úspěchu, máme problém.
Dosáhnout všech vysoko vytyčených cílů je v takovém zápřahu prostě nemožné, a tak logicky přicházejí zklamání a výčitky. Od nich pak není daleko k pocitům méněcennosti a k depresím... Být matkou je náročné zaměstnání na celý život a každá z nás se ho chopí trochu jinak. Přesto je možné mezi matkami vysledovat určité typy. Poznáte se?
Ráno se vzbudí s růžolící pletí bez vrásek, s úsměvem naservíruje manželovi ranní kávu a se slzou v oku ho vyprovodí na cestu do zaměstnání. Na starší děti nikdy nezvýší hlas, protože má přirozenou autoritu. To ale neznamená, že by své potomky nemilovala, naopak. Její děti jsou si jisté nehynoucí mateřskou láskou, a proto skoro nikdy nezlobí.
Během dne stihne Dokonalá matka nakoupit potraviny v biokvalitě, vykouzlit z nich teplý oběd i večeři, jako bonus připraví zdravý moučník. Pověsí prádlo, vyžehlí, rozveze ratolesti do kroužků a potom s nimi dlouze hovoří o tom, jaký měly den.
S úsměvem přivítá manžela, uloží děti, hodinku věnuje práci z domova a poté už je v rajcovním prádélku připravena svádět svého muže... Poznala jste se? Že ne? Není divu, tento exemplář se totiž v našich zemích už nějakou dobu neobjevil…
Podívejte se na video, jak skloubit roli maminky se svojí kariérou a nechte se inspirovat zajímavým příběhem jedné z žen.
Teprve mateřstvím se stala skutečnou ženou. Jedno či dvě děti by její mateřské pudy neuspokojily, takže má minimálně tři, ale raději ještě víc dětí. Nežene se zpátky do práce. Vlastně už tam vůbec nechce, protože z role maminky přejde jaksi plynule do role babičky.
A bude v ní skvělá! Svým potomkům věnuje veškerý čas a nebere to vůbec jako oběť. Miluje teplé ručičky přitisknuté v noci ke svému břichu, kojí na požádání kdykoli a kdekoli a baví ji všechny dětské aktivity včetně šlapání v kalužích a navlékání korálků.
Pokud neradí ostatním a nesoudí matky, které to mají trochu jinak, bývá oblíbená nejen svými, ale i cizími potomky, a dokonce i ostatními mámami. Děti jsou totiž tak trochu její hobby, takže ráda pohlídá pár kamarádům a kamarádkám, z domova klidně udělá dětský tábor a její oslavy narozenin patří k zážitkům, na něž vzpomíná celá čtvrť.
Nikdy neví, jestli je středa, nebo pátek. Na rodičovské sdružení se dostaví vždycky, bohužel jen někdy v ten správný den. Na školce v přírodě jejím dětem vždy něco chybí a něco přebývá, pokud tedy vychytala den i hodinu odjezdu. Na pořádek ve věcech ani v sobě si nepotrpí, razí heslo: Bordel v bytě rovná se šťastné dítě. A její děti opravdu většinou patří k těm šťastným.
S takovou mámou bývá docela legrace, navíc z prekérních situací dokáže vybruslit s elegancí. Mnoho dětí Chaotiček předčasně vyspěje a začne se o sebe starat raději vlastními silami, což nakonec není k zahození. Role se pak převrátí a v pubertě už nehlídá Chaotička potomky, ale potomci ji.
Miluje svoje děti stejně jako jiné mámy, ovšem desetkrát víc se o ně bojí. Vidí nebezpečí za každým rohem, a proto děti hlídá jako fenka německého ovčáka.
Její domov připomíná výstavu bezpečnostních udělátek pro domácnost, v níž žijí děti. Kromě klasických pomůcek, jako jsou záslepky do elektrických zásuvek, však obalí také všechny hrany nábytku molitanem, květiny a nebezpečné předměty zavěsí metr pod strop a chemikálie skladuje v uzamčeném kufru, od nějž si nepamatuje kód.
Své děti bude doprovázet do školy ještě před maturitou, neujde jí jediná možnost dobrovolného očkování a sama se přihlásí na kurz sebeobrany, aby své ratolesti ochránila proti všem. Žádné výlety se školkou, školy v přírodě či přespání u kamaráda! Místo večerníčku každý den vypráví o zlých strýčcích převlečených za sympaťáky. Není divu, že děti Strašpytelky budou potřebovat hodně odvahy, aby se vrhly do světa.
Možná měla dítě dřív, než původně plánovala, možná s ním zůstala sama, možná je prostě taková. Nechce si hrát na autoritu a je svému dítěti hlavně kamarádkou. Chápe dětské potřeby a nedělá jí problém vžít se do pocitů svého potomka. Dokáže udržet společné tajemství a kout spiklenecké plány.
Potíž nastává, když kamarádský vztah s vlastním dítětem Kámošce přeroste přes hlavu a ratolest jaksi nechápe, že rodič může být kamarádem jen odtud potud.
Děti Kámošek často neuznávají dospělé jako autority, což přináší nemalé problémy třeba ve školce nebo ve škole, vadí to ale i v samotné rodině.
Kámoška přece musí pochopit, že dítěti se ještě nechce spát, že chce vidět stejný film jako máma a že rodiče jsou tu od toho, aby se kámošili s dětmi, ne aby žili svůj vlastní život. Kamarádská máma, která zůstává mámou, je pro dítě výhrou. Máma kamarádka, která je jen kamarádkou, spíš přítěží.
„Jestli mě máš rád, tak teď půjdeš a uklidíš si ty hračky.“ Kdyby podobnou větu vypustila z úst směrem ke svému (dospělému) partnerovi, třeba s požadavkem na umytí nádobí, pravděpodobně by s ní vyběhl.
Jenže dítě jinou mámu nemá, a tak se s citovým vydíráním musí vyrovnat. Nemluvíme samozřejmě o situacích, kdy se dítě těší na slíbenou odměnu za dobře odvedenou práci nebo milé chování.
Citové vyděračky mají neustálý neodbytný pocit, že musejí své okolí nutit, aby je ocenilo. Nestačí jim spokojený manžel a klidné děti, potřebují se ujišťovat o své hodnotě a chtějí slyšet pořád dokola, jak jsou nepostradatelné.
Děti bohužel často tento model chování přejímají a přicházejí tak o kamarády a později i životní partnery. Řešení je nasnadě: nečinit z dítěte a rodiny jediný smysl života a počítat s tím, že děti máme jenom půjčené.
Nakupuje u farmářů a v bioobchodech, nepoužívá papírové plenky nebo plenky vůbec, třídí odpad, rodí vkleče a svým sousedům ochotně spočítá ekologickou stopu. Její zásluhou radnice nepovolila vykácet stromy v jediném parku v okolí a místní dětská lékařka pořídila přístroj na zjišťování CRP, aby svým malým pacientům nepředepisovala antibiotika zbytečně.
Zdravá alternativa dětem Biomatek i jejich okolí jednoznačně prospívá, nic se ale nemá přehánět. Pokud tedy alternativní Biomatka nezakazuje dítěti zmrzlinu pod trestem týdenní večeře v podobě suché pohanky a u babičky ho nechá koukat na šmouly, byť doma televizi ze zásady nemá, není co řešit.
Některé ženy své mateřství nejen neplánovaly, ale ani se s ním nesrovnaly. K dítěti jsou pak chladné a všechno spojené s rodičovstvím je tak nějak obtěžuje. Často vzpomínají na ty krásné časy, kdy je nikdo nebudil, nikdo jim nedělal nepořádek v naklizeném bytě a mohly strávit den v kavárně nebo noc v klubu.
Děti těchto matek jsou obvykle čistě a hezky oblečené, sportují a žákovskou knížku mají vždy podepsanou. Přesto jim něco zásadního chybí: mámina láska. Když pak vidí, jak jiné matky své děti láskyplně objímají nebo jim prostě dělají radost, mohou se stokrát přesvědčovat, že je jejich máma přece musí mít taky ráda…
Jestliže se domácnost řídí podle maminky i v tom, kdy se tatínek může dívat na fotbal, máme co do činění s Generálkou. Tyto matky nesnesou odpor a neustále vydávají rozkazy. Většinou to myslí dobře, jen ony samy přece vědí, co je skutečně potřeba. Žít se v tom armádním rytmu ale moc nedá, a tak všichni od partnera přes děti až po babičku hledají z tohoto pracovně trestního tábora jakýkoli únik.
Má to samozřejmě i své výhody: věci jsou vždy na svých místech, snídá, obědvá a večeří se v pevně stanovených časech a děti znají hranice tak, jako málokteré jiné.
Jenže! Ve skříních je sice prádlo v úhledných komíncích, ze země by se kvůli pravidelným rajonům dalo kdykoli povečeřet a den začíná a končí na vteřinu přesně budíčkem a večerkou, v tom dokonale zorganizovaném domově ovšem Generálka nakonec nejspíš zůstane sama.
Poznala jste se? Možná máte od každého typu něco, možná jste úplně jiná. A tak je to v pořádku. Nemá smysl nutit se do něčeho, co vám není vlastní, jen proto, abyste se přiblížila nějakému ideálu. Dokonalé matky neexistují, a pokud se některé tak tváří, většinou jen zakrývají vlastní nejistotu. V show zvané Mateřství přece nejste hlavní hvězdou vy, ale vaše dítě.
A jak říká známá psycholožka Jiřina Prekopová: „Vychovávat dítě znamená především respektovat jeho dětskou osobnost se všemi jejími zvláštnostmi a bezpodmínečně ho milovat.
Výchova je záležitostí srdce a vyžaduje mnoho trpělivosti. Výchova znamená, že nabídnu hostu dobré místo a tak dlouho ho budu vnitřně podporovat, dokud sám nepozná svoji cestu.“