Helena Houdová: S dětmi se bavím o všem otevřeně. Sex nevyjímaje

Helena Houdová žila pohádkový život topmodelky a královny krásy se svými třemi dětmi po boku miliardáře. Pak ale přišel zlom. Odhalení manželových opakovaných nevěr a jeho údajných zpronevěr, pád na úplné dno… Od studií kulturní antropologie a soutěže Miss k sexuální koučce. Helena Houdová urazila dlouhý kus cesty a my vám nyní přinášíme exkluzivní ochutnávku z rozhovoru, který vychází v aktuálním červnovém čísle časopisu Maminka.

Říkáš, že s dětmi nemáš žádná tabu. Bavíte se otevřeně i o sexu?

Určitě. Vědí, co dělám za práci, a myslím, že za dva, tři roky to opravdu ocení. Už jednou za mnou ten nejstarší přišel o radu. Bavím se s nimi o všem, ale tím, že jsou vystavení vnějšímu světu, kde je sex zobrazovaný „zmačkaně“, někdy vulgárně, prodává se sexem, porno je dostupné kdekoli… tak se u nich objevuje stud. A i když pomáhám lidem, aby svůj stud integrovali, vidím, že z toho okolí to tam mají taky. Z toho, jak na sex nahlížejí jejich kamarádi…

Jak jsi našla ten správný čas, kdy se s dětmi začít bavit o sexu?

Tím, že se tímhle tématem zabývám už devět let, tak moje děti vyrostly v tom, že je to přirozená věc, součást života a že je to krásné. Bavíme se o sebepotěšování, co se nám děje v těle a jakým způsobem a jaká je to nádherná energie. Nebo když jsem měla menstruaci, normálně viděly krev, ptaly se, co se děje, a já jsem to oslavovala a vysvětlovala jsem jim, jaký je to dar. Aby to tak měly nastavené a ne zkresleně, jak to je stále ještě ve společnosti. Když mám před menstruací, říkám jim, že potřebuju být sama. Vědí, že mi nemají před menstruací odmlouvat! 

Myslím, že sebeznalost je hodně důležitá!

Nesmírně! Můj nejstarší syn byl omylem vystaven pornu, když mu bylo asi pět nebo šest let. Mě to tenkrát úplně zničilo, připadala jsem si jako nejhorší matka na světě, že se něco takového mohlo stát. První věc, kterou jsem udělala, když jsem vstoupila do pole učení o posvátné sexualitě, bylo, že jsem natočila kurz pro dospívající. Pro ty, kteří začínají žít sexuálním životem. Zjistila jsem, že v sexuální výchově se ani neučí anatomie vzrušení nebo to, kde se kdy dotknout. A to je přece základní věc pro dospívající kluky, kde se dotknout ženy, v jakém bodě vzrušení a jakým způsobem, že když se třeba dotknou „nasucho“, že to tu ženu může bolet…

Mělo by to být podle tebe součástí vzdělávacích osnov?

Určitě. Existuje nějaká myšlenková predispozice, že jsme se narodili jako sexuální bohové, ale tak to není. Ano, narodili jsme se s instinktem pro to mít děti, ale to z nás nedělá skvělé milence a milenky. To nám neukazuje, jak můžeme se sexuální silou vědomě pracovat, jak si můžeme rozšířit potěšení, jak můžeme zažít nádherné pocity v našem těle nebo třeba zažívat spirituální orgasmy.

Když jsme se dostaly ke vzdělávání… Pověz, jaký je rozdíl mezi unschoolingem, pro který ses rozhodla u svých dětí, a domácím vzděláváním?

Zásadní. Učit vlastní děti by pro mě bylo za trest. Nemám na to nervy a obdivuju všechny, kteří to zvládnou. Dlouho jsem byla na tři děti sama a musela bych asi přestat dělat všechno ostatní. Můj exmanžel, který se měl starat o naše finance, skončil ve vězení. Přišli jsme o dům a nevěděla jsem, zda na druhý den budu mít na jídlo. Deince bylo tehdy deset měsíců. Ale abych se vrátila k unschoolingu… Je o tom, že dětem dáváte prostor, aby se organicky učily to, co samy chtějí. Já jim jen pomáhám najít zdroje, vybrat knížky, videa a podobně. Kamenné školy jsou podle mě zbytečné, všude je spousta informací a můžete vystudovat univerzitu, aniž byste vstoupili do kamenné školy. Darienek je počítačový génius. Naučil se všechno sám, zajímá se o počítače od šesti let. To je jeho cesta a já ho podporuju.

Takže Darienek není vůbec v kontaktu s vrstevníky?

Chodí do unschoolingové skupiny puberťáků, kde jich je asi pět, učí se spolu to, co sami chtějí. Třeba jak dělat webovky, jak rozjet byznys, jak si uvařit, jak si vypěstovat jídlo…

A mladší děti?

Ty chodí do takové pohádkové školičky uprostřed rýžových polí. Jsou tam králíci, kachny, slepice, krávy… Běhají v rýžových polích a chodí mi domů úplně zapatlaní. Učí se číst i počítat, ale po svém, ve svém čase.

Myslíš, že kdyby pak děti chtěly studovat dál, nebudou mít potíže zařadit se v nějaké instituci?

Myslím, že když se rozhodne jít konkrétně Darienek na univerzitu, přijmou ho s velkou radostí, protože se bude rozhodovat na bázi svých zájmů a jeho zájem jsou počítač a finance. Už teď je v tom tak dobrý, že je na úrovni studentů univerzity.

Kdysi ses zmínila, že dáváš dětem až příliš svobody. Jak to je teď?

Já jsem hranice neměla v jednu dobu žádné, protože jsem měla co dělat, abych vůbec přežila. Bylo to kolem mého rozvodu s exmanželem. Mého probuzení se sama do sebe a vyššího vědomí. Sama jsem nevěděla, kdo jsem, najednou jako kdybych se roztříštila na tisíc kousků. Já jsem v tu chvíli nebyla, takže jsem ani nemohla mít hranice. Postupně jsem si je ale znova stavěla a teď jsme v bodě, kdy docela hezky fungujeme. Ale stejně se mi občas stane, že cítím, že moje hranice nejsou respektované, a to ke mně pak promlouvá můj vztek. Ale byla jsem na všechno dlouho sama, měla jsem problém, jak přežijeme, kde nakoupím jídlo, kde budeme bydlet… V tu chvíli mě nějaké hranice nezajímaly…

Několikrát jsi zmínila svého exmanžela… Spousta maminek řeší to, že když je jim manžel nevěrný, třeba i opakovaně, hledají chybu v sobě. Jak jsi to zvládala ty sama v sobě?

Já jsem to měla stejně. Pořád jsem si za to dávala vinu a hledala problém v sobě. Co je se mnou špatně? Jsem špatná v sexu? Nejsem dost hezká, nebo proč jsem si ho neudržela? Ale to byly ty dary, které mi dal, musela jsem se do nich podívat, abych zjistila, kde ta neláska vůči mně vznikla, a musela jsem si to zahojit. To mi dalo sílu, nakonec jsem viděla a zjistila, že to, co on si vybral, nemá se mnou vůbec nic společného. Dal mi obrovský dar potkat sama sebe. My ženy se pořád obviňujeme, to je ten starý vzorec, ve kterém jsme vyrostly. Ve stylu „musíš tady sloužit muži, udržet si ho, takže musíš být skvělá v posteli, ale i skvělá matka, prostě supržena. A ideálně mít ještě kariéru… Já jsem si to dovolila celé rozbít. Musela jsem to rozbít, jinak bych umřela. Musela jsem se podívat na to, co chci já. Dlouhá cesta k sebelásce.

Celý rozhovor najdete v aktuálním čísle časopisu Maminka, které je celé věnované odborníkům. Časopis si můžete zakoupit na ikiosek.cz nebo na rohlik.cz.