[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Po porodu dcery Aviany zažívala Amy mimořádně náročné období. „Jednou z věcí, které jsem hluboce prožívala, bylo to, že jsem nikomu nechtěla přiznat, že mám problémy. Chtěla jsem vypadat, že všechno zvládám. Říkala jsem si: ‚Mám to pod kontrolou. Jsem v tom dobrá,‘“ přiznala Amy v rozhovoru pro PEOPLE.
Zatímco natáčela film Mupeti a propagovala snímek The Fighter, starala se o miminko, což znamenalo, že prakticky nespala. „Bylo to jako žít ve snu. Svět mě nevnímal jinak, ale uvnitř jsem cítila, že se něco změnilo,“ popsala.
Postupem času se problémy začaly prohlubovat. „Pozorovala jsem, jak se všechno začíná rozpadat, protože jsem nekomunikovala, co skutečně potřebuju… A pak jsem začala plakat ve skříni,“ říká herečka. „Nechtěla jsem, aby mě někdo viděl brečet, takže jsem brečela ve skříni. Je to dost smutné, ale nemyslím si, že jsem v tom sama.“
Herečka, která byla šestkrát nominovaná na Oscara, doufá, že její otevřená zpověď pomůže dalším maminkám, které to cítí podobně. Není selhání říct si o pomoc a rozhodně není ostuda vyhledat psychologa.
Amy říká, že se jí skutečně ulevilo, když bylo Avianě kolem tří či čtyř let. S manželem Darrenem Le Galloesem se snažili vytvořit si plán. „Darren mi hodně pomohl. Když jsem překonala vlastní pocit studu z toho, že nejsem perfektní, dokázala jsem lépe komunikovat, co potřebuji nejen pro sebe, ale i pro celou naši rodinu,“ vysvětluje.
A vyústilo z toho jednoduché pravidlo, které se snaží dodržovat. Než Amy kývne na pracovní nabídku, svolá rodinné setkání: „Sedneme si a probereme: ‚Takhle to bude vypadat. Sem budeme cestovat. Jak to cítíte?‘“
Letos v září celá rodina společně cestovala na Mezinárodní filmový festival do Toronta, kde měl premiéru její nový snímek Nightbitch. Pro Avianu to byla první zkušenost na červeném koberci. „Bylo skvělé to s ní sdílet,“ řekla hrdá maminka. „Mám strašnou trému z veřejného vystupování a ona mě nikdy neviděla v těchto momentech. Říkala: ‚Mami, děláš to pořád. Zvládneš to!‘ Podporovala mě, bylo to tak sladké.“