[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kde jsem vás, Jenovéfo, zastihla? Jsem zrovna na naší rodinné chaloupce, ležím na trávě, malinká spinká v kočárku vedle mě a maminka mi zrovna udělala kafe. Řekla jsem si, že jedno denně si dovolím. Na síti jste sdílela váš denní program, tedy respektive dcerčin. Spinkání, kojení a procházky střídá spinkání, kojení a procházky. Jak si tyhle tři zásadní činnosti užíváte? No, tak spinkání v mém případě už není takové, jaké jsem mívala. Já byla přebornice ve spaní až do oběda! To se mi asi chvilku nepoštěstí, ale musím zaklepat, malá zatím vypadá, že by mohla být po mně a spánek má ráda. Co se týče kojení, to nám šlo hned od začátku, i když to nejdřív hodně bolelo a samozřejmě jsem na začátku byla nejistá. Byl to pro mě trošičku stres, asi jako pro každou novopečenou maminku, ale teď už jsme sehraná dvojka. A procházky, ty jsou skvělé, protože to často spojím se setkáním s kamarády nebo rodinou a jsou to moc hezké chvíle. Je fajn, že každým dnem člověk nabírá více klidu a jistoty.
Jak vypadal váš první výlet za přáteli? Pamatuju si, když jsme šli poprvé do kavárny, jak jsem byla nervózní, co na to malá, jestli třeba nebude brečet, jestli lidi budou koukat... Ale každým dnem je to lepší a lepší a učí mě to ještě víc, abych se nestresovala, co řekne okolí.
Čemu se věnujete, když dcerka spí? Asi jako každá maminka, když dítě spinká, zkouším trošku poklidit, uvařit nebo si chvilku zacvičit.
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený ▪️Jenovéfa Funina Boková▪️ (@jefunina)
Příspěvek sdílený ▪️Jenovéfa Funina Boková▪️ (@jefunina)
A co pro změnu nějaké těhotenské rituály, dopřávala jste si? Každý večer jsem si mazala rostoucí bříško. Jsem totiž ambasadorkou kosmetické značky Weleda a opravdu hodně jsem si oblíbila jejich Těhotenský olej a máslo. Teď, během kojení, nedám dopustit na olej na prsa a balzám na bradavky, protože po kojení mě jinak hodně bolí. Zlepšit se musím v mazání bříška po porodu, na to trochu zapomínám. Pro malou zase používám Měsíčkovou řadu, líbí se mi, že můžu kojenecký olej využívat nejen na masáž, ale i do koupele. Jsem ráda, že vím, co svému miminku dávám a že je to v souladu s přírodou. Spousta maminek si stěžuje, že si s malým dítětem kolikrát zapomene vyčistit zuby, nasnídat se, umýt hlavu a podobně. Potkalo tohle už i vás? Nebudu říkat, že jsem neměla dny, kdy jsem ležela odpoledne v posteli s malou a ani jsem si nedošla na záchod a zuby jsem si vyčistila, až když padla tma. Bylo to ale v šestinedělí a od té doby, kdy jsme se začaly trochu sehrávat a zvykat si na sebe, zkouším o sebe dbát. Nelynčuji se, když některý den vynechám, ale jinak mi dělá dobře si udělat alespoň rychlou "skin care" a dát si třeba bb krém a balzám na rty. To se člověk cítí hned líp. Někdy je to prostě těžké najít si čas sama na sebe, hlavně pro maminky co mají miminka, která přes den nespí a nebo mají dětí víc... Vaše sestra Kristýna je už ostřílená maminka třech dětí. Radíte se s ní někdy, využíváte jejích zkušeností? Kristýnka je skvělá a zkušená maminka a tak moc dobře ví, jak je někdy nepříjemné, když vám pořád někdo radí. Je v tom velmi ohleduplná a poradí, jen když se sama zeptám, což je v poslední době docela často. Její rady jsou trefné a dost jí v tomhle směru důvěřuji. Absolutně nemám problém jí malou svěřit a jít si třeba na chvíli udělat to svoje. Jakou užitečnou radu jste, coby máma, zatím dostala? Abych se řídila svojí intuicí a nedělala nic jen kvůli tomu, že se to patří. Samozřejmě se mi to někdy stane, protože třeba nechcete někoho urazit nebo zranit, ale jinak se většinou řídím sama sebou. K nedávnému Dni matek jste na Instagramu sdílela ke společné fotce s vaší maminkou a sestrou i komentář, že i mámy mají právo si zkrátka někdy postěžovat, protože mateřství holt někdy „i bolí“. Co na něm zaskočilo vás a v čem je zatím jiné, než jak jste si ho představovala?
Já jsem měla před mateřstvím velký respekt. Věděla jsem díky sestře a mým kamarádkám, co už děti mají, jaká je to "řehole". Práce na plný úvazek. Proto jsem se do mateřství nějak moc nehrnula. Věděla jsem, že si musím nejdřív zažít nějaké věci sama se sebou, abych pak mohla být spokojená máma, která má co předat svým dětem. A teď vím, že jsem dobře udělala. Jsem člověk, co má rád svoji samotu, jsem ráda pánem svého času a vím, že o tohle, alespoň na nějakou chvíli, s mateřstvím přijdu. Kdybych si nezažila bezstarostný život, cestování, bydlení sama, společenský život, asi by mi to za nějakou dobu začalo chybět, ale takhle vím, že jsem si to už dosyta zažila a tím pádem mohu být spokojenou maminku. Někdo to má jinak. Cítí se na děti už v raném věku, ale někdo ne a myslím, že je dobře, když se člověk dokáže v tom rozhodnout sám a nenechá se tlačit okolím.
je to náročné a mozek si nejen neodpočine, ale naopak má zapnutou kontrolku 24/7...
A co nejvíc na mateřství "bolí"? Člověk se prostě nevyhne dnům, kdy už zkrátka nemůže. Miminko pláče, vy nevíte jak mu pomoct a ta bezmoc je šílená. Připadáte si neschopně, že vaše dítě s vámi není spokojené a nejradši byste utekla někam do nory a na chvíli vypla svět. Nebo byste si chtěla v klidu umýt hlavu, najíst se, vyspat se. Je to prostě náročné a váš mozek si nejen neodpočine, ale naopak pořád pracuje. Má zapnutou kontrolku 24/7 a to je dost vyčerpávající. Díky bohu mám skvělou rodinu a přátele, kterým věřím, takže mi často pomáhají a to vnímám jako velký dar.
Kdyby teď přišla nějaká pro vás opravdu zajímavá pracovní nabídka, kývla byste na ni? Pracovní nabídky mi už přišly a dokonce i zajímavé, za což jsem velmi vděčná. Ale upřímně, do práce se jen tak nehrnu. Toho času je málo a představa, že musím brzy ráno vstávat na plac a celý den se soustředit na něco jiného než na dceru, je pro mě teď nereálná. Když to půjde dobře a moje malá bude stále tak pohodová, tak si myslím, že třeba po novém roce bych se pomalinku začala ráda do práce vracet.
Pořád se o dcerce bavíme jako o "malé". Asi už tuším vaši odpověď, ale přesto se zeptám. Prozradíte její jméno?
Já bych vám moc ráda odpověděla, ale upřímně, máme pocit, že její jméno ještě není úplně hotové, že jí možná jedno ještě přidáme. Teprve, když člověk toho človíčka uvidí, ví, jestli se jeho jméno k němu hodí. A my máme prostě pocit, že se k ní hodí ještě jedno. Takže až to rozhodneme, moc rádi se podělíme.