Herečka Tereza Bebarová prozradila, do jaké netradiční školy a školky chodí její dcery, i to, která z nich si hraje na mámu

Co jste naposledy upekla svým dětem za dobrotu?

Dnes jsem vytáhla z trouby kváskový žitný chleba a nedávno jsem jim udělala dortík, protože jsem si potřebovala vyzkoušet jednu chuťovou kombinaci. Asi si umíte představit, že mé nacvičování přijaly s nadšením.

To věřím. A jakými buchtami po ránu uděláte rodině tu úplně největší radost?

Naše rodina není moc buchtová, ale takový štrúdl po mé babičce Františce milujeme všichni. Mám radost, že jim chutná i ten kváskový chleba, protože ho peču z žitné mouky, se slunečnicovými semínky a je vynikající a výživný. A pokud narážíte na náš pořad Buchty po ránu, tak na ten se všichni samozřejmě díváme, protože je tam spousta šikovných tipů a rad.

VIDEO: HEREČKA TEREZA BEBAROVÁ: PROČ PLÁČE U ŠTRÚDLU SVÉ BABIČKY?

Vaše jméno je po úspěšném pořadu Peče celá země hodně spojováno s cukrařinou. Pekla jste ráda už jako malá holka, pomáhala jste mamince v kuchyni?

Pečení bylo spíš doménou mojí maminky a mě nechala dělat třeba náplně do koláčků nebo drobenku. Dá se říct, že pořádně jsem se rozpekla až s vlastním projektem Čas na TeBe, na YouTube mám i kanál pod tímto názvem, kde s Pepou Maršálkem učíme péct i diváky.
 
Čím vás uznávaný mistr cukrář, jakým Josef bezpochyby je, inspiroval ke spolupráci?

Josefa jsme s mým partnerem oslovili už za covidu, kdy se zavřela studia a divadla, a začali jsme natáčet zmíněný pořad u nás doma. Dozvěděla jsem se od něj spoustu praktických a užitečných rad, které vstřebávám dodnes. Cukrařina je totiž doslova věda a obdivuji každého, kdo tohle náročné řemeslo ovládá.

 
Máte nějaký kuchyňský fígl nebo zlehčující vychytávku pro mateřstvím znavené mámy, které svou smečku ale nechtějí ošulit?

Určitě. Třeba v naší knížce Čas na pečení jich máme spoustu. Rychlé a oblíbené jsou například řezy na plech všeho druhu, muffiny s ovocem, ty uděláte raz dva, také tam máme různé druhy cookies a sušenek a naprostá pecka je chléb Šumava. Recept je jednoduchý a chuť chleba naprosto famózní. Připravujeme druhý díl knihy, kde se budeme více soustředit na zdravé nebo třeba přirozeně bezlepkové recepty, a na to se moc těším. Doma se totiž hodně orientujeme na zdraví.
 
Máte dvě dcery, v čem se nejvíc pomamily? Inklinují k herectví, rády mluví a jsou středem pozornosti, nebo naopak je to baví spíš v té kuchyni?

Moje holky jsou své a nedá se říct, že by k něčemu vysloveně inklinovaly, spíš je zajímá všechno, co se kolem nich děje. Obě jsou komunikativní, společenské, pečení je zajímá a baví. A mám dojem, že divadlo jim taky není úplně cizí, takže ještě uvidíme.

 
Od sebe je dělí sedm let. Co každou z nich baví?

Klaudie bude mít jedenáct a Sofii jsou čtyři, obě chodí do lesní školy a školky, kde jsou moc spokojené. A co je baví? Starší miluje historii, malování, zvířata, komiksy, chodí na lezení, klavír, tenis, jde jí angličtina a ta mladší se jí chce ve všem vyrovnat. Sofie je hodně houževnatá a také často a ráda zpívá a hraje si na maminku. Ani jedna není typ “sedávej, děvenko, v koutě” a myslím, že se v životě neztratí.
 
Jak moc mají rády pohádky? Čtete třeba ještě starší Klaudii?

No jéje! Čteme často a holky to mají rády. Navíc vyžadují, abych jim, jakožto profesionál, četla i s výrazem. (směje se)
 
Co audiopohádky, ty poslouchají taky?

Mají jich desítky a umí z nich i citovat různé pasáže. Já audioknihy taky namlouvám a ty, které jsou určeny dětem, jsou u nás docela v kurzu. Sofinka při poslechu vždycky jásá:
”Jé, maminka!”
 
Nedávno jste jedny úžasné – Pohádkové meditace a jógové pohádky – namluvila. Musím říct, že když jsme je se synem poslouchali, zaujaly i mě coby dospěláka...

Jasně, protože v každé pohádce je schováno nějaké moudro a poselství, proto je ocení i dospělí. Taková práce pro mě prostě má smysl, namlouvání jsem si náramně užila.

Autoři pohádek, lékař Karel Nešpor a spisovatelka Daniela Fischerová, cílili na meditaci a určité zklidnění dětí. V době, kdy jsou zahlceny mořem podnětů, je to, myslím, ideální balzám. Jak se pohádky líbily vašim holkám?

Texty pohádek jsem před natáčením četla starší Klaudii a ta z nich byla nadšená. Když pak vyšlo cédéčko, hned si ho se zájmem pouštěla.

A co virtuální svět a sociální sítě? Do těch už dcery pronikly?

Snažím se je držet dál od mobilů a počítačů, ale úplně je od toho odstřihnout neumím. Sama je používám, a to se to pak těžko zakazuje. Mají pro ně vyhrazený čas a musí si ho zasloužit. Když nejsou splněné povinnosti, nejsou ani elektronické hračky. Spíš jde o to, aby naše holky pochopily rozdíl mezi realitou skutečnou a tou virtuální. Počítač nebo mobil je zkrátka dobrý sluha, ale zlý pán.