[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jako by ucpaný nos a kašel nestačily. Jakmile nás napadnou bacily, přidá se k nim ještě nepříjemná horečka. Ve skutečnosti bychom za to ale měli být vděční.
Jakkoli je zvýšená tělesná teplota nepříjemná, ve skutečnosti se nejedná o žádnou nemoc, ale o velmi chytrou a zcela přirozenou obrannou reakci organismu, kterou tělo aktivuje ve chvíli, kdy ho napadnou viry a bakterie. Většině mikrobů se totiž nejlépe daří právě při normální teplotě lidského těla, vyšší však pro ně znamená záhubu. Obrana těla v podobě horečky urychluje veškeré procesy látkové výměny, nutí imunitní systém k vyšším výkonům, zvyšuje odolnost člověka, potlačuje infekce a posiluje samoozdravovací pochody.
MAMINKY TAKÉ ZAJÍMÁ: Malá přírodní lékárnička na cesty aneb jde to i bez chemie
Proto také bylo kdysi zvýšení teploty vyvoláváno uměle, třeba při léčbě vleklých nákaz či při chronických zánětech. Co ale když je vám hodně zle, a přitom nemáte vůbec horečku? „V případě vyššího věku, nad 75 let, imunita člověka rapidně klesá, starší člověk proto nemusí mít horečku ani při rozsáhlém zápalu plic. Také infekční nemoc se může projevit třeba jen extrémní únavou, závratěmi nebo náhle vzniklou zmateností. Absence vysoké teploty tedy nemusí znamenat, že váš obranný systém nefunguje, ale nevylučuje infekci a v případě uvedených příznaků je namístě lékařské vyšetření,“ tvrdí Jana Tichá, praktická lékařka pro dospělé.
Za normálních okolností se teplota pohybuje v rozmezí 36,5 až 37 stupně Celsia. Od 37,5 °C mluví lékaři o zvýšené teplotě, od 38 °C o horečce a od 39 °C o vysoké horečce. Ani ten nejpřesnější teploměr však nemusí být zcela směrodatný. Samotná tělesná teplota je totiž velmi individuální a často závislá na různých faktorech. Třeba na denní době. „Teplota těla člověka kolísá během 24 hodin s nejnižším bodem kolem 6. hodiny ráno a zenitem mezi 16.–18. hodinou večer. Na výkyvy teploty má vliv také věk člověka, stav sytosti, těhotenství, fáze menstruačního cyklu, námaha a podobně,“ vysvětluje lékařka. Jak vysoko se horečka může vyšplhat v případě toho kterého onemocnění, rovněž záleží na různých faktorech. Svou roli přitom hraje jak místo infekce, typ bacilu a rychlost jeho množení, tak aktuální stav imunitního sytému. „Obzvlášť prudce naše tělo reaguje na nové choroboplodné zárodky, což platí hlavně u dětí, jejichž obranný systém je ve fázi vývoje a nemá proti neznámým nepřátelům žádnou jinou účinnou zbraň,“ dodává Jana Tichá.
I když teploměr ukazuje více než 37 °C, není potřeba panikařit. Jedná se pouze o upozornění na akutní virové či bakteriální onemocnění, které tělo dokáže zvládnout i bez naší pomoci. Pokud se nejedná o vážný horečnatý stav doprovázený dalšími symptomy, není nutné teplotu okamžitě snižovat medikamenty. „Jakmile dojde k průniku infekce do organismu, dochází v těle k velmi složitému řetězci obrany s aktivací buněčné a látkové imunity. Lze to přirovnat k poplachu ve velmi rozmanitém vojsku s mnoha různými zbraněmi, které ve společném boji dokážou za normálních okolností danou situaci hravě zvládnout. Takže pokud už při lehce zvýšené teplotě sáhneme po lécích, nedáváme tak vlastně tělu šanci, aby tento přirozený proces uskutečnil a zbavujeme ho možnosti samoozdravných procesů, které u zdravého jedince působí mnohem účinněji a přirozeněji než chemické léky,“ objasňuje praktická lékařka. Proti lékům hovoří i rozsáhlé odborné studie, jež naznačují, že kyselina acetylsalicylová, obsažená např. v aspirinu a acylpyrinu, a další léky užívané ke snížení teploty mohou průběh nemoci, ať už je to chřipka, nachlazení či zánět horních cest dýchacích, dokonce zhoršit. Z výzkumů navíc plyne, že antipyretika zároveň potlačují tvorbu a účinek protilátek v těle nemocného, a tím prodlužují dobu rekonvalescence. Velkou chybou je podle odborníků nasazení antibiotik hned na počátku teploty u běžného nachlazení. Obvykle jde o virovou, a tedy na antibiotika nereagující infekci.
Klid je základ – práce imunitního systému je vlivem stresu značně ztížená. Sebemenší rozrušení proto znamená pomalejší návrat organismu do normálu. Nejlepším místem pro člověka s horečkou je tedy postel. Dostatek tekutin – protože tělo přichází vyšší teplotou o hodně tekutin, měl by člověk s každým stupněm horečky nad 37 stupňů vypít navíc o 0,5 až 1 litr vody. Vhodné jsou nápoje, které se snadno vstřebávají (mírně slazené vlažné čaje nebo minerálky), dobrý je také slepičí vývar nebo bujon, které tělu dodávají minerální látky jako sodík a hořčík, o něž tělo pocením přichází. Pravidelná strava – každá nemoc znamená pro tělo velkou zátěž a vyžaduje proto extra příjem energie. Je sice normální, když má člověk při horečce menší apetit, ale nemoci spojené se zvýšenou teplotou potřebují nejen hodně tekutin, ale také pravidelný příjem lehké potravy. Jelikož horečka zvyšuje spotřebu kyslíku až o 20 procent, je nezbytné pravidelné větrání místnosti. Dostatek kyslíku navíc posiluje imunitní systém a zbavuje tělo toxických látek. Zábaly – dva ručníky namočte do vlažné vody, vyždímejte je a obtočte kolem lýtek. Po 20 minutách klesne teplota asi o půl stupně. Opakujte několikrát denně. Dejte pozor, aby nebyla voda příliš studená, i když to k tomu svádí. Došlo by k zúžení cév a omezilo by se předávání tepla do prostředí a následné snížení teploty. Pozor: Zábaly neaplikujte, pokud je člověku zima, nebo když horečka stoupá. Eukalyptová lázeň nohou pomůže při prvních příznacích horečky. Teplota vody by měla mít maximálně 36 stupňů, během dalších deseti minut ji pak přidáváním horké vody zvyšte na 39 stupňů. Ozdravnou lázeň podpoří přidání borovicové silice nebo kapka eukalyptového oleje. Punčochy a la Kneipp – úlevu při horečce přináší také domácí recept německého faráře Sebastiana Kneippa. Bavlněné podkolenky namočte do půl litru vlažné vody s obsahem 0,2 litru jablečného octa, vyždímejte, navlékněte na nohy a odpočívejte. Po 45 až 60 minutách postup opakujte, podle potřeby i třikrát denně. Ruce pryč od kúry pocením – pocení je v principu dobrým znamením. Doznívá-li infekce, reguluje tělo svoji teplotu pozvolným uvolňováním, které se projeví perspirací. To ale neznamená, že se tělo musí při horečce vždy nutně potit. Takže zapomeňte na vlněné deky a bezový nebo lipový čaj. Lepší je nemocného zlehka ochlazovat. Měl by ležet pod tenčí dekou a pít chladné nápoje, aby nedošlo k dalšímu umělému zvýšení teploty a k nebezpečnému přehřátí organismu.
Léky až na posledním místě – při lehce zvýšené teplotě je vhodné léky aplikovat u dětí s historií febrilních křečí, u těhotných žen, starších osob či chronicky těžce nemocných lidí, u nichž by horečka mohla zkomplikovat jejich zdravotní stav. Rizikovou skupinou jsou také pacienti s kardiovaskulárním či plicním onemocněním, lidé s těžkou cukrovkou nebo epileptici. V případě zdravých dospělých osob odborníci doporučují sáhnout po lécích až v případě hyperpyrexie, tedy při teplotě nad 39 °C. Lidské tělo sice zvládne i vyšší zátěž, děti dokonce 40 °C, ale zvýšený výdej energie v takovém případě tělo znatelně oslabuje. Vhodná jsou tzv. antipyretika s paracetamolem (Paralen, Panadol, Calpol) nebo medikamenty obsahující ibuprofen (Brufen, Ibuprofen, Ibalgin, Nurofen). Léky by měly být podávány v pravidelných intervalech.
Někdy může být vysoká horečka příznakem pneumokokových nebo invazivních meningokokových infekcí, způsobujících zápal plic nebo meningitidu. Teplota při nich stoupá velmi rychle a stav nemocného se rapidně zhoršuje. V takovém případě je nutný zásah lékaře. Konzultace s odborníkem je také namístě, když se k horečce přidají další komplikace, jako například abnormální kožní projevy nebo zvracení, kdy hrozí dehydratace z nedostatku tekutin.
Klasický skleněný teploměr udává teplotu těla pomocí rtuti. V lékárnách jsou však k dostání také mnohem bezpečnější, praktičtější a sofistikovanější pomůcky. Stačí si vybrat.
BEZRTUŤOVÝ
Tradiční lékařský teploměr, ve kterém plní funkci rtuti nejedovatá látka galium. Doba měření je stejně jako u klasického teploměru zhruba 5 minut. Cena: od 80 Kč
FLEXIBILNÍ
Praktický typ digitálního vodotěsného teploměru s ohebným hrotem, který lze vychýlit do strany až na 45° bez toho, aby se poškodil. Umožňuje tedy bezpečné měření teploty hlavně u malých dětí, a to během 60 sekund. Cena: 85–150 Kč
BEZKONTAKTNÍ
Velmi přesný infračervený teploměr, který snímá teplotu z čela, podpaží nebo břicha bez potřeby doteku pokožky. Je vhodný i pro zjišťování okolní teploty nebo teploty tekutin, jídla atd. Některé typy mají paměť pro posledních 9 měření. Cena: od 1500 Kč
UŠNÍ
Zcela komfortní a velmi rychlý digitální teploměr používaný k měření teplotu v uchu. Doba měření je pouhá jedna sekunda. Trochu nepraktická je potřeba výměny ochranných krytek. Některé z těchto teploměrů mohou být použity i na měření teploty koupele, jídla nebo okolní teploty. Cena: zhruba 800–2000 Kč
PROUŽKOVÝ
Jednoduchý pomocník, který se přiloží na čelo a reaguje na zvýšení teploty změnou barvy v určitém poli. Není však zcela přesný, proto slouží jen jako orientační. Cena: asi 30 Kč
NALEPOVACÍ
Jednorázový permanentní teploměr v podobě samolepky umožňuje snímat teplotu až po dobu 48 hodin bez další manipulace. Teploměr vydrží na těle i při koupeli, je ideální zejména pro malé děti. Cena: od 140 Kč za 4 ks
DĚTSKÝ
Digitální teploměr ve tvaru dudlíku změří teplotu miminka během pěti minut. Pokud naměří teplotu vyšší než 37 °C, zahraje melodii. Jednoduché a snadné použití. Cena: od 180 Kč