Hořká zkušenost zpěvačky Markéty Konvičkové s bodyshamingem: Co vzkazuje všem hejtrům a o co usiluje u dcery?

Bodyshaming neboli hanobení či zostuzování někoho na základě fyzického vzhledu, především postavy, je ve společnosti čím dál častěji skloňované téma. I když je u nás  tento pojem relativně nový, zkušenost s ním mají lidé už odpradávna. Slovo „lidé“ ovšem není úplně namístě. Nenávistné komentáře a urážky svého vzhledu znají především ženy. A co je smutnější, převážně od žen samotných…

VIDEO: ZPĚVAČKA MARKÉTA KONVIČKOVÁ: ŠEST LET ŽIVOTA NA ONKOLOGII

Jen těžko si lze představit, jak by lidé „šejmovali“ takového Luciana Pavarottiho jen proto, že měl kulatější břicho. To oscarová herečka Kate Winslet, která si coby vycházející hvězda velkofilmu Titanic chtěla užít svých prvních pár minut slávy, to schytala na plné čáře. V americkém pořadu 60 Minutes přiznala, jak jí bylo léta vyčítáno, že je „příliš tlustá“. Po předávání Zlatých glóbů v roce 1998 ji novináři hanlivě označili za „rozkydlou a nalitou do šatů, které byly o dvě velikosti menší“. Ještě dnes, po téměř třiceti letech, měla oscarová herečka a trojnásobná maminka při této vzpomínce slzy v očích.

„Je to naprosto otřesné. Co to musí být za člověka, když něco takového udělá mladé herečce, která se v tom mumraji teprve snaží vyznat?“ ptala se Kate.

Umíte si představit, že by si novináři vzali na paškál slavného operního pěvce, případně jiného umělce – muže?

Kritické komentáře a invektivy na své tělo zaznamenaly nejen celebrity s pár kily navíc, ale věřte nevěřte, i ty nejútlejší supermodelky. Bodyshaming zažila na vlastní kůži například i Kate Moss nebo Naomi Campbell, jejichž postavy byly desítky let snem každé ženy.

Přitom označení „plus size“ modelka, jehož hrdou nositelkou je například modelka a zasloužilá maminka Ashley Graham, přímo vybízí k šíření bodyshamingu, už jen oním škatulkováním podle konfekční velikosti.

Kritizované jsou tedy jak ženy plnoštíhlé (za to, že mají kila navíc), tak i ty hubené (protože jim kila navíc chybějí). Přijde vám to „na hlavu“? 

„Bodyshaming tu s námi byl, je a bude. Třeba proto, že si někdo myslí, že tím udělá druhému dobrou službu. Často si ale lidé na jiných ‚honí triko‘ a snaží se zvýšit si sebevědomí na úkor ostatních,“ vysvětlil tento boj s větrnými mlýny psychoterapeut a klinický psycholog Jan Kulhánek pro iDnes.

Z řad známých českých maminek bodyshaming zažila také herečka Jitka Čvančarová nebo zpěvačka Ewa Farna. Jejich postava se opakovaně stala terčem kritiky na dlouhou dobu, a to mnohdy jen proto, že si obě „dovolily“ vyrazit do společnosti či na vystoupení v obepnutých šatech. 

Nedávnou hořkou zkušenost popsala i zpěvačka Markéta Konvičková, maminka čtyřleté dcery Amálky. Lavina hejtů však nesměřovala na její štíhlou postavu, ale, světe, div se, na barvu pleti. Lidé, a nutno podotknout, že většinou ženy a mnohdy také samy matky, rokovali s patřičným despektem o tom, proč je zpěvačka tak nepřirozeně „hnědá“, proč to tolik přehání s opalováním a podobně. Některé komentáře přitom byly přímo nenávistné a urážlivé.

Markétu reakce lidí pochopitelně zaskočily. Už dřív přiznala, že trpí ojedinělým druhem nádorového onemocnění a prochází hormonální léčbou, která má za následek mimo jiné i zbarvení kůže. V emotivním videu na Instagramu upřímně (a bez špetky zloby) apelovala na všechny, kdo mají nutkavou potřebu reagovat pomocí negativních komentářů na adresu člověka, o kterém nic nevědí, aby nepálili takzvaně slepými. Nemůžou vědět, čím si dotyčný zrovna prochází a co stojí za jeho „netypickým“ vzezřením. 

Markétu podpořila celá řad známých maminek, například zpěvačka Monika Absolonová, Monika Bagárová, Martina Pártlová nebo herečky Adéla Gondíková či Mahulena Bočanová.

Když jsme se Markéty zeptali, co si o sílícím tlaku na ženy myslí, odpověď hledala delší dobu. „Těžko říct. Taková je doba. Možná že vždycky taková byla, jen o těchto věcech lidé mluvili v hospůdkách nebo na návštěvách. Dnes ihned reagují, komentují a vyjadřují svůj názor mnohdy bez velkého přemýšlení…“

Recept ani radu pro ženy, které byly stejně jako ona terčem kritiky, či dokonce šikany za své tělo, nemá. „Bohužel, žádný většinový osvědčený recept ani radu dát neumím. Mně to už dneska nemůže ublížit, protože jsem se přijala a naučila se milovat taková, jaká jsem. To je ale těžké v momentě, kdy se sebou nejste spokojená a tlak z okolí vám k tomu moc nepřidá. Já jsem začala u sebe, poznávám sebe i své tělo v různých životních situacích a jsem na sebe nesmírně pyšná, že jsem, jaká jsem. A jestli s tím mají ostatní problém, tak to je JEJICH problém…“

Coby máma chce být maximální oporou i své dceři, až jednou dospěje do věku, kdy se s něčím podobným může setkat. „Věřím, že se mi v ní podaří vybudovat stejně pevné pilíře do života, jako se to povedlo mojí mamce,“ říká.

Nedávná zkušenost však není zpěvaččina první. Vlnou nenávistných komentářů už si prošla několikrát. „Kritika je, byla a bude. S tím se musí počítat. Ublížilo mi to v momentě, kdy jsem nebyla v pohodě, trápilo mě zdraví, měnila jsem se před očima – a lidi to ve mně ještě znásobili a prohloubili. Měla jsem štěstí, že jsem ty nadávky ustála, ale v jiných případech, u dospívajících dívek například, to může mít fatální následky,“ je přesvědčená Markéta.