Maminka.czZdraví

Hormonální bouře

, Časopis Moje psychologie
15. 6. 2010
Hormonální bouře
Ženy to mají v životě o něco těžší než muži, o tom nikdo nepochybuje. Přinejmenším proto, že jim ho komplikují hormonální výkyvy – a to nejen ty nejznámější v období puberty, těhotenství a menopauzy, které nelze nijak ovlivnit. Nebo snad ano?

Hormony jsou něco jako malí buněční poslové, kteří kontrolují všechny tělesné funkce, včetně našeho metabolismu a imunitního systému. Možná vás překvapí, že mnohé z nich – především ty, které ovlivňují růst a chování – jsou u žen i mužů naprosto identické.

Ve větší míře ale hormony, zejména pohlavní, působí na organismus ženy, který je v tomto ohledu kvůli svým reprodukčním schopnostem přece jen o hodně složitější než ten mužský. „Hormonální změny ženu provázejí celý život: od puberty přes těhotenství až po menopauzu.

Určitá nerovnováha je přitom zcela normální. Jedná se o přirozený proces, se kterým se zdravé tělo se silným imunitním systémem dokáže samo vyrovnat. A pokud ne, moderní medicína nabízí dostatek možností, jak ženám s jejich údělem pomoci,“ vysvětluje soukromá gynekoložka Táňa Hanáková.

Těhotenství

Během těhotenství bývá hormonální bouře nejsilnější. Může vést k přecitlivělosti, bolestem hlavy, časté je také zhoršení stavu pleti, hlavně na začátku. „Po oplodnění dochází v těle ženy k vyšší sekreci těhotenských hormonů, které připravují ideální podmínky pro oplozené vajíčko, jeho udržení a zajištění během vývoje. Klíčovým je hlavně estrogen a progesteron, kterých ženské tělo vyprodukuje během devíti měsíců takové množství jako za celý život mimo těhotenství,“ prozrazuje gynekoložka. Hladina progesteronu ale náhle těsně před porodem klesne, aby se tělo připravilo na porod a kojení.

Zde může v některých případech nastat problém. Progesteron má totiž i zklidňující účinky na mozek, a jelikož se jeho množství sníží, může dojít ke změnám nálad. „Nízké množství progesteronu je v případě poporodní deprese hlavním viníkem. Pokud je žena na výkyvy hormonálních hladin zvlášť citlivá, stačí, aby progesteron poklesl po porodu na původní úroveň čili do normálu – a tělo, a především mozek, zareaguje, jako kdyby bylo hormonu málo,“ říká Hanáková. Samostatnou kapitolou jsou prvorodičky vyššího věku, kdy už se reprodukční orgány pomalu připravují na menopauzu. V tomto období je stále možné otěhotnět, jen je to kvůli nižší hladině estrogenu v těle o něco obtížnější.

Puberta

Kolem 12. roku života se začíná dívčí tělo měnit a připravovat na roli matky. „Dochází k plnému rozvoji sekrece pohlavních hormonů, která má vliv jak na rozvoj pohlavních orgánů, tak na sekundární pohlavní znaky. Objevuje se první menstruace, která se v případě zdravé ženy opakuje každých 28 dní. Prvních 14 dní převládá v těle estrogen, pak dominuje progesteron, který je na vrcholu po ovulaci a prudce klesá těsně před další menstruací,“ vysvětluje specialistka v oboru gynekologie a porodnictví. Tento výrazný pokles může být příčinou jak nepříjemných příznaků PMS, tak problémů s pletí.

Akné trápí až 65 % dospívajících dívek, o něco méně zažívá příliš bolestivou periodu. Změny nálad jsou pak typické nejen pro období dospívání, ale týkají se i mnoha dospělých žen. „Vyšší citlivost organismu na změny hladiny hormonů může znamenat potenciální riziko vzniku některých zdravotních problémů, například bolestivých měsíčků či migrenózních bolestí hlavy, ale také pravděpodobnost potíží v těhotenství a po něm. Jednou z nich mohou být třeba poporodní deprese,“ upozorňuje Táňa Hanáková.

Hormony na vážkách

Je-li žena zcela zdravá, hladina progesteronu a estrogenu je vyvážená, vše od trávení přes imunitu funguje, jak má. Cítíte se skvěle, vypadáte skvěle, máte hodně energie i sexuální apetit. Když ale množství zmíněných hormonů kolísá příliš, může nastat problém. „Hormonální potíže jsou obvykle spojovány s obdobím menopauzy, ale tak to není. Mnoho žen má potíže po celý život a některé o tom ani nevědí. Velmi častým příznakem je akné, bolesti při menstruaci nebo silné krvácení. Řídká není ale ani endometrióza, problémy s otěhotněním, cysty na vaječnících či v prsu, deprese, změny váhy, oslabený imunitní systém a náchylnost k různým nemocem,“ jmenuje gynekoložka Táňa Hanáková.

Vyšší hladina estrogenu ale může být způsobena nejen vlastním tělem (např. absencí ovulace), ale i nemocí, antikoncepcí, vlivem životního prostředí, stresem (nerovnováha se týká většinou žen z velkých měst), obezitou, nedostatečnou funkcí ledvin či dysfunkcí žláz s vnitřní sekrecí. „Máte-li pocit, že s vámi hormony cvičí, požádejte svého gynekologa nebo endokrinologa o hormonální vyšetření krve, které vyloučí nebo potvrdí hormonální nerovnováhu či poruchu štítné žlázy. Pokud přijdete včas, vhodná terapie vše srovná dříve, než potíže přerostou do vážného zdravotního problému,“ radí lékařka.

Nervy na pochodu

Velmi časté změny nálad jsou u žen naprosto běžným projevem, a to bez rozdílu věku. Většinou nejde o žádný rozmar, ale o zcela přirozený jev, který mají na svědomí „ženské“ hormony. Endokrinní systém, hlavní producent hormonů, je totiž přímo propojený s mozkem a nervovým systémem. Což vysvětluje, proč ženy tak často trpí emočními problémy – stačí malý výkyv hladiny hormonů a problém je na světě. „Dívek v pubertě se týká především podrážděnost, plačtivost nebo stavy sebelítosti. Deprese, zlost, frustrace a nízké sebevědomí trápí zejména čerstvé matky, ale také ženy v přechodu,“ konstatuje psycholožka Adriana Kulhánková.

Tzv. poporodní deprese zažívá podle statistik až 15 % žen, přičemž tyto problémy mohou v některých případech trvat i přes rok. Zajímavostí je, že u zdravé 40leté ženy je pravděpodobnost poporodní deprese mnohem menší, což je důsledek vyrovnanější hladiny hormonů vlivem zdravějšího životního stylu – lepšího rodinného i finančního zázemí, sebevědomí, absence stresu i lepší životosprávy. Starší ženy rovněž své mateřství déle plánují a jsou na něj lépe připravené po všech stránkách. Zvláštním případem z pohledu psychologa je premenstruační syndrom, který každý měsíc trápí téměř 70 % žen. „Jestliže jsou psychické problémy doprovázené nepříjemnými fyzickými projevy, je vhodná hormonální léčba. Jinak obvykle postačí změna životního stylu a běžně dostupné přírodní preparáty, které srovnají hladinu hormonů, a tím nastolí psychickou rovnováhu,“ říká psycholožka.

Jak jsou na tom muži?

Největší hormonální bouři zažívají v době dospívání, kdy se prudce zvyšuje hladina testosteronu. Ta pak postupně s věkem zase klesá, asi o 1–3 % ročně. Osmdesátiletý muž ho tak má v těle polovinu. „Za pokles testosteronu, který se projevuje postupným snížením libida, ubýváním svalové hmoty, řídnutím kostí, rostoucí obezitou či úbytkem energie, však nemůže pouze věk, ale také některé léky, stres, alkohol, nemoci jater či ledvin,“ upozorňuje Táňa Hanáková. Dominance estrogenu je způsobena nevhodným životním stylem, za jeho nárůst ale může někdy i tzv. xenoestrogen, syntetická látka, která se do těla dostává prostřednictvím některých potravin a plastových předmětů. Přemíra estrogenu v těle může způsobovat třeba růst prsů, ztrátu vlasů, aterosklerózu, problémy s prostatou, slabým libidem a impotenci. „Zatímco ženy mohou potíže s hormony zaznamenat díky pravidelnému krvácení velmi brzy, muži by měli věnovat pozornost příznakům a chodit na preventivní vyšetření,“ radí lékařka.

Menopauza

Již kolem 35. roku může hladina hormonů v ženském těle začít kolísat. Tehdy nastává tzv. premenopauza, období přechodu z reprodukčního do nereprodukčního stadia, které může trvat dalších 10–15 let, než přijde menopauza. Nejdřív klesá hladina progesteronu, později i hladina estrogenu, avšak i když žena přestává ovulovat, může mít pořád pravidelnou menstruaci až do menopauzy. Některé ženy proto tento proces ani nepostřehnou (asi 10 %), pro jiné ale znamená řadu nepříjemných symptomů, jako jsou deprese, návaly tepla, nárůst váhy, výpadky paměti, napětí v prsech, migrény, nízké libido, poruchy spánku či pocení.

„Postupně ustává sekrece pohlavních hormonů odpovědná za menstruační krvácení a jejich absence způsobí menopauzu – poslední menstruaci v životě ženy, což je průměrně kolem 51. roku života. Tyto změny mohou být doprovázené i subjektivními potížemi, což označujeme jako klimakterický syndrom. Pokud jsou symptomy příliš na obtíž každodennímu životu, pomáhá hormonální léčba, která je vždy pro každou ženu individuální,“ upozorňuje ženská lékařka. Na druhou stranu, i když po menopauze tělo ženy produkuje méně estrogenu, progesteronu i testosteronu, hormonu sexuálního apetitu, díky tomu, že se jejich hladina stabilizuje, zaznamená mnoho žen lepší fyzickou i psychickou kondici. Hormony tak obvykle dají pokoj jednou provždy.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Moje Psychologie.

Témata: Zdraví, Časopis Moje psychologie, Bouře, Reprodukční schopnost, Zvláštní případ, Nepříjemný příznak, Hlavní viník, Potenciální riziko, Syntetická látka, Hormonální bouře, Oplozené vajíčko, Přírodní preparát, Nepříjemný symptom, Hormon, Vhodná terapie, Hladina testosteronu, Výrazný pokles, Zdravé tělo, Fyzický projev, Běžný projev

Mohlo by vás zajímat
Tohle je přesné! Nejšílenější momenty, které zažíváme s dětmi na mateřské
Školky, kde se nezavírá. Děti tam spí přes noc, rodiče musí pracovat
Šmajdání: Kdy a jak ho řešit? A má doma dítě chodit v bačkorách?
Jsem v tom? Jak poznáte, že jste těhotná, i bez testu

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu