[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přestože v současné době známe více než sto typů HPV, většina lidí ani netuší, že v těle některý z nich má. „Velká část nakažených nevykazuje vůbec žádné příznaky, a virus u nich v horizontu šesti měsíců až dvou let spontánně vymizí,“ říká MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky REPROMEDA, s tím, že jiné typy HPV nesou jen nízké riziko a nevyvolávají nádorové bujení, přesto lidem mohou přivodit řadu potíží, například nepříjemné genitální bradavice.
„Infekce s vysokým rizikem však způsobují závažnější změny buněk, z nichž se může vyvinout karcinom. A to nejen u žen, ale také u mužů,“ varuje lékařka. Papilomaviry je způsobeno přes 70 % nádorů v oblasti konečníku, 60 až 70 % nádorů nosohltanu nebo některé případy rakoviny penisu. Přesto nejčastějším nádorovým onemocněním spojeným se zákeřným virem HPV zůstává rakovina děložního čípku.
Ze smutných statistik vyplývá, že v České republice je rakovina děložního čípku každoročně diagnostikována přibližně u 800 žen, a více než 300 žen na tento zhoubný nádor zemře.
Nakazit se HPV virem je poměrně jednoduché. Infekce je přenosná především pohlavním stykem, ale na pohlavní orgány se může dostat také z rukou nebo úst.
Onemocnění může postihovat ženy v jakémkoli věku a je téměř vždy způsobeno dlouhodobou infekcí lidskými papilomaviry (HPV). Postižené ženy si obvykle onemocnění dlouho nevšimnou, protože počáteční stadia nemají specifické příznaky. Odhalit onemocnění v raném stádiu je úkolem národního screeningu: Všechny ženy od 15 let mají nárok jednou ročně na gynekologickou prohlídku, jejíž součástí je stěr z děložního čípku pro laboratorní vyšetření. Ženy ve věku 35, 45 a 55 let mají také hrazeno vyšetření stěru na přítomnost rizikové infekce HPV (detekce DNA). Problém je však v tom, že část žen z různých důvodů ke gynekologovi nechodí.
"Přestože je prevence hrazena pojišťovnou, tak na preventivní prohlídky chodí zhruba 40 až 50 procent žen, zbývající ženy vyhledávají gynekologa až v případě obtíží. Přitom preventivní prohlídky, a ne jen ty gynekologické, jsou tak důležité a mohou zachránit život," apeluje gynekoložka MUDr. Kamila Žižková.
Ve své praxi se nejčastěji se záchytem rakoviny děložního čípku setkala u žen, které nebyly desítky let vyšetřeny, a přivedly je až pozdní projevy pokročilého stádia rakoviny. "Protože přednádorové stavy nebolí, subjektivně se neprojevují, je prevence jediná možnost záchytu, i když ne stoprocentní," doplňuje Kamila Žižková a pokračuje: "Preventivní prohlídky jsou hrazené od 15 let. V podpoře zdravého návyku doporučuji již od tohoto věku, nejpozději se započetím sexuálního života. Právě proto, že základ prevence je záchyt prednádorových stavů bezprostředně způsobených HPV infekcí, která je sexuálně přenosná. Přenáší se kontaktem sliznic, nemusí jít jen o penetraci. HPV způsobuje také nádory hlavy a krku, či konečníku."
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený MUDr. Kamila Žižková (@moje_gynpor)
Příspěvek sdílený MUDr. Kamila Žižková (@moje_gynpor)
"Preventivní prohlídka se skládá z pohovoru, odběru anamnézy, vyšetření na “koze”, kde se vyšetřuje čípek v tzv. zrcadlech. Dělají se z něj stěry - cytologie, která nám pomáhá přednádorové stavy odhalit. Také se dělá kolposkopie, tedy sledování čípku lupou. Následně lékař může doplnit vyšetření pohmatem nebo dle uvážení i ultrazvukem," vysvětluje MUDr. Žižková.
Jak již bylo popsáno výše, část žen bohužel ke gynekologovi na pravidelné preventivní prohlídky nechodí. Proto od 1. února 2024 odstartoval program ASTRA (Ambulantní STěr proti RAkovině) pod záštitou Pacientské organizace VERONICA. Ženy si mohou samy provést stěr pomocí samoodběrné sady ve vybraných ordinacích praktických lékařů.
„HPV DNA test je v podobě samotestu u praktického lékaře nebo testu odebraného u gynekologa mimořádně citlivým způsobem, jak stanovit riziko přítomnosti nebo vzniku rakoviny děložního čípku. Negativita testu je informací, která na několik let dopředu deklaruje extrémně nízké riziko rozvoje závažných předrakovinových změn nebo rakoviny děložního čípku. Jde o jednoduché vyšetření bez enormních nákladů, které je velmi vhodné pro každou ženu starší 30 let,” vysvětluje, prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., vedoucí lékař Onkogynekologického oddělení a zástupce přednosty Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Další formou ochrany je vakcinace. Očkování proti HPV je podle expertů z řad lékařů a vědců nejúčinnější způsob prevence proti rozvoji onemocnění, které viry vyvolávají. Od letošního ledna hradí zdravotní pojišťovny očkování proti HPV všem dětem ve věku od 11 do 14 let (do 15. narozenin). Snížení věkové hranice ze 13. na 11. rok odborníci vítají.
„Z naší studie vyplynulo, že část populace, zejména dívek, se setkala s HPV ještě předtím, než zahájila plnohodnotný pohlavní život. K přenosu některých kmenů HPV tak zjevně dochází i při aktivitách, jako je mazlení neboli tzv. petting. Ten se může odehrávat mnohem dříve než koitální styk, a proto je vhodné, aby byli chlapci a dívky chráněni co nejdříve. Mimo to očkování mladších jedinců přináší lepší imunitní odpověď,“ vysvětluje doc. RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., viroložka a vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po zahájení pohlavního života se pak podle ní papilomavirem velmi rychle promořuje celá populace. Ochrana pomocí očkování je podle ní důležitá i proto, že změny chování populace, jako je vyšší počet sexuálních životních partnerů, či aktivní sexuální život do vyššího věku, zvyšují riziko nákazy HPV a perzistence viru, která vede k projevům HPV vyvolaných onemocnění. Snahou lékařů a vědců je postupně choroby způsobené HPV vymýtit, a to i v Česku. Inspirací mohou být severské státy a Austrálie, kde se díky kombinaci vakcinace dívek a chlapců a HPV DNA testování může karcinom děložního hrdla stát vzácným onemocněním.