[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Tento rok to konečně dokážu a nesmlouvavě a tvrdě zatočím se svými kilogramy! Přifouknu je, načechrám a namnožím. Zkrátka se obalím svaly i sádlíčkem, a potěším tak svého milovaného chotě a dítko, které se konečně bude tulit k něčemu alespoň trochu vypolstrovanému, aniž by se poranilo o žebra či špičaté lokty a kolena. A navíc mi už nikdy nebude má milá kulatá maminka a po mamince zaoblená sestřička rýpavě říkat, že vypadám jak hrábě. Aneb jedna dlouhá tyčka, nápadná hlavička a velikánské zuby… Ano, to jsem já, koneckonců prý jsem tak (tedy až na ty zuby) vypadala už v porodnici. Léta měřím 180 cm, vážím 48 až 51 kilo a po tátovi mám nejen figuru, ale i ony krásné velké bílé zuby, na které jsem hrdá. Jsem prostě tátova holka, ostatně tatínek je také od mládí jako špejle. A zdaleka nejen já tvrdím, že naši nápadně připomínají slavné Homolkovi – tedy co do vizáže, pochopitelně!
A tak zatímco v mém okolí vypuká mezi kamarádkami-matkami, jimž těhotenství a kojení na rozdíl ode mě přidalo pár kil, hubnoucí šílenství, já plánuji velkou antidietu! Těhotenství a hlavně kojení mi totiž vycuclo snad poslední zbytky tuku, a to jsem opravdu jedla jako kanadský dřevorubec, dokonce jsem si nechala od mé paní doktorky v tomto ohledu poradit. Bohužel mé tělo nefunguje dle normálních fyzikálních zákonů, mé tělo je energetická černá díra! Alespoň tak to okomentovala má zoufalá lékařka. Energii do sebe vcucnu, ale ihned ji odešlu do nějakých neznámých galaxií. Jediné, kde byla na mém těle vidět během raného mateřství změna, byla prsa. Jejich velikost poskočila snad o dvě čísla. Manžel nadskakoval také, štěstím pochopitelně! A já se jen děsila chvíle, kdy přestanu kojit. (Že by to byl ten skutečný důvod, proč některé matky kojí pětileté děti? Úplně bych je chápala!)
Kojení ukončil můj syn, a to vcelku rázně. Jednoduše mu víc chutnaly polévky a běžné jídlo než naprosto fádní a jednotvárné mléko od matky. Kdybyste viděli mého ubohého chotě! Nejradši by synovi kradl knedlíky z misky a přikládal mi syna k prsu jak sestřička v porodnici. No, nepovedlo se. Syn se v roce a půl odstavil a já splaskla a opět jsem byla jako hrábě. Proto jsem se rozhodla, že v roce 2020 se vše změní. Naberu nějaká kila, svaly i tuk, jen jsem nevěděla jak. Všechny mé předchozí pokusy selhaly, a že jich bylo! Vyzkoušela jsem zdravou i nezdravou cestu, s pohybem i bez pohybu – vše nakonec selhalo a váha se po malém poskočení vrátila do původní nicoty. (Podotýkám, že jsem dle lékařů zcela zdravá.) A tak jsem se na sklonku minulého roku pokusila vyhledat nějakého výživového odborníka přes zdravé vykrmování. Nevěřili byste, jak je něco takového složité!
Nakonec se mi podařilo najít odborníka, který se zdál kompetentní a vypracoval mi vykrmovací i lehce hýbací plán. Den mám prošpikovaný kaloricky i nutričně hodnotnými svačinkami jako svíčková slaninou před pečením v troubě. A tak velmi doufám, že na konci ledna budu mít alespoň o tři kila stálé váhy víc a léto uvítám v plavkách, které nebudou schovávat vylezlá žebra, kyčle i lopatky, a jamky u klíčních kostí nebudou vypadat jak prázdná pítka pro ptáčky.
Drahé maminky, máte-li, prosím, s podobným problémem jakékoliv zkušenosti, podělte se. Člověka potěší, když ví, že v tom není sám! Psát můžete do diskuze nebo na mail: maminka@cncenter.cz
Diana K., 31 let