[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Názory na to, kdy je možné s dítětem začít více cestovat, se různí. Většina pediatrů se ale shoduje v tom, že dítě do půl roku věku by nemělo cestovat na větší vzdálenosti a mělo by se vyvarovat výrazných klimatických změn. Odborníci radí odložit náročnější cestování až po kojeneckém období, tedy minimálně po prvním roce věku. Po Čechách či Slovensku se můžete klidně vydat už nedlouho po narození miminka, pakliže kojíte, nebudete muset řešit ani jídlo a vyvařování lahviček. U nekojených a již přikrmovaných dětí máte na výběr z takového množství hotových příkrmů, že si určitě vyberete.
Dnes už je naprosto běžné požádat v restauraci o ohřátí jídla pro miminko, mnoho restauračních zařízení disponuje dětskými židličkami, takže nic nebrání ani společnému stolování. Podobné je to s penziony, drtivá většina vám nabídne dětskou postýlku, ty slušné navíc zdarma. Pokud ovšem plánujete častější cestování, cestovní postýlku si určitě pořiďte. Mají ji v každém internetovém obchodě s potřebami pro miminka, dáte za ni zhruba dva tisíce korun, ve složeném stavu nezabere v autě mnoho místa a některé typy mají navíc vložené lůžko pro novorozence. Doma vám pak může sloužit jako ohrádka či místo na hraní.
Cestování na kratší vzdálenosti většinou dětem potíže nedělá, malá miminka obvykle cesty prospí, větší děti je berou jako zpestření programu. Přebalovací pult najdete u většiny moderních čerpacích stanic. V případě delších cest autem je třeba myslet na časté přestávky (nejpozději po třech hodinách jízdy, pokud dítě zrovna nespí), aby se mohlo protáhnout a proběhnout. Ve vlaku je situace trochu jednodušší, protože dítě se může projít, lézt po sedadle či sledovat ubíhající krajinu vstoje u okna. Ideální je, když kromě kufru sbalíte také menší tašku, kterou budete mít po ruce, a v níž najdete plenky, vlhké ubrousky, náhradní oblečení, svačinu a nějaké hračky a knížky.
Při cestách autem používejte zásadně autosedačku. Je to nejen ze zákona povinné, ale hlavně výrazně bezpečnější, než když budete dítě převážet v nepřipoutané korbě kočárku nebo dokonce na klíně. Podle studie Pensylvánské univerzity, kterou publikoval server www.zenaaauto.cz, je zdaleka nejbezpečnější místo uprostřed zadního sedadla. Právě tam hrozí dětským pasažérům nejmenší riziko zranění. Batolata a kojenci jsou zde dvakrát více chráněni než na místech u dveří. Při nehodách mělo 43 % dětí do tří let, jež byly takto umístěny, menší poranění. Bohužel děti takto poutá pouze čtvrtina rodičů – a to jen proto, že umístění sedačky na tomto místě je fyzicky namáhavější.
Velmi důležitý je také správný výběr autosedačky. Kromě kritéria váhy a výšky dítěte bychom vždy měli zkontrolovat štítek na obalu výrobku, zejména to, zda obsahuje homologační značku E, která dokládá, že sedačka je otestována podle předpisu Evropské hospodářské komise a schválena k prodeji na evropském trhu. Sedačka by měla mít boční ochranu neboli boční límec, potah z přírodního materiálu, ideální je samozřejmě odnímatelný, aby se dal vyprat v pračce. Pozor na variabilitu – do jisté míry je žádoucí, aby se dala autosedačka maximálně přizpůsobit rozměrům dítěte, ale všeho moc škodí – přílišná variabilita může paradoxně snižovat úroveň bezpečnosti (zvyšuje riziko, že některé součástky do sebe špatně zacvaknou a podobně). V poslední době se objevují vymoženosti, které mohou vašemu dítěti cestu zpříjemnit.
Kromě držáku na nápoj se jedná například o rameno s upevněným monitorem a DVD přehrávačem. K nezaplacení :-) Základní pravidlo zní, že dítě nesmí autosedačku přerůst, proto jsou rozděleny do čtyř kategorií – skupina 0+ je pro novorozence a kojence do 13 kilogramů, skupina I od 9 do 18 kg, skupina II od 15 do 25 kg a skupina III od 22 do 36 kg. V první skupině najdeme tzv. vajíčka pro nejmenší děti, které neumějí sedět a převážejí se vždy proti směru jízdy. Pokud tuto sedačku umístíte na sedadlo spolujezdce, musíte vždy deaktivovat airbag, který by dítě mohl v případě nehody smrtelně ohrozit. Ostatní sedačky se umisťují po směru jízdy, větší děti jsou připoutány klasickým bezpečnostním pásem. Podrobnosti k jednotlivým druhům najdete rovněž na www.zenaaauto.cz.
Cestovní nevolnost se jen zřídka týká těch nejmenších dětí, špatně se jim začíná dělat většinou až okolo pěti let. Pozvracené auto není zrovna ideální, takže zkuste co nejdříve naučit dítě, aby vás o tom, že se mu dělá špatně, informovalo hned při prvních příznacích. Pak okamžitě zastavte a dítě z auta vyndejte. Až budete mít za sebou více cest, vypozorujete, zda dítě cestování snáší lépe najedené nebo spíš s prázdným žaludkem. Větší děti nenechte za jízdy číst. Pokud půjde o pravidelný problém, můžete dát dítěti asi půl hodiny před jízdou půlku Kinedrylu nebo Nokinalu, některé léky jsou dostupné také ve formě žvýkaček či sirupu. Koupíte je v lékárně bez lékařského předpisu, vždy se ale řiďte doporučeným dávkováním. I tak mějte ale pro jistotu vždy po ruce minimálně jeden igelitový sáček.
Kromě léků proti nevolnosti je dobré vytvořit si malou cestovní lékárničku a vozit ji vždy s sebou. Patřit do ní by měly kromě pravidelně užívaných preparátů (např. vitaminu D či kapek se železem) léky srážející horečku, dezinfekční prostředky, borová voda nebo oční kapky, Smecta proti průjmu a sprej na rýmu. Vyplatí se mít také náplast, teploměr, léky na alergickou reakci a přípravek ošetřující sluncem spálenou pokožku. Cenné rady o tom, jak postupovat při průjmu, dehydrataci a dalších zdravotních problémech, najdete na www.zdravinacestach.cz.
Více se dočtete v aktuálním čísle časopisu Maminka.