[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
To, jak je dětská fantazie bezbřehá a neuvěřitelná, nám děti ukazují neustále. Vzpomínám, když jsme s těmi našimi byli poprvé u moře. Jedno dvouapůlleté, druhé čtyřleté. Dlouhá písečná pláž se rázem v dětských očích proměnila v obří pískoviště. A slaná voda k tomu, co víc si přát? No jasně, hračky! „Kde máme ty malý dřevěný mašinky, mami?“ zeptal se mě starší syn a očička mu zářila při představě, jak s nimi bude jezdit v tomhle senzačním terénu. Jenže hračky tak nějak zůstaly doma. A tak dětem nezbylo než si vystačit s jedním kyblíčkem a s dary moře a pláže. A já jen nestačila zírat, jak jejich fantazie jede na plné obrátky!
Už zhruba od roku a půl se začínají v dítěti rozvíjet fantazijní představy. Prcek nám pak roztomile podává neviditelnou skleničku, abychom se napili, a podobně. Velkým pokrokem v tomhle směru je pak osvojení řeči. Předškoláci mají fantazie úzce spojené se hrou, hlavně při stavění z jakýchkoli kostek nebo při výtvarných činnostech. A právě kreativita je to, co můžeme spolu s fantazií u dítěte rozvíjet a podporovat.
„Kreativita je jednou z důležitých složek inteligence. Když je člověk tvořivý, umí vymyslet třeba nové řešení problému, je to zároveň i známka toho, že je inteligentní. I proto bychom měli chtít, aby naše děti byly kreativní, protože právě kreativita podporuje rozvoj myšlení," říká psycholožka Mgr. Lucie Šmahelová Černá. V rámci jejich her je můžeme podporovat třeba tím, že jim do nich nebudeme příliš zasahovat. Při hrách jsme my dospělí pro děti většinou hlavním zdrojem inspirace a často nám v nich zrcadlí naše postoje. A někdy je k nám tohle zrcadlo pěkně nemilosrdné.
„Kreativitu můžeme u dětí rozvíjet třeba i tím, že dítěti nediktujeme, jak má co dělat. Když postaví bunkr, neříkat mu, že ten přece vypadá jinak, že bude lepší dát tenhle polštář sem a tamten tam,“ podotýká psycholožka. Prostor pro vlastní řešení, to je to, co bychom mu měli dopřát. Právě z dětí, které oplývají fantazií, mohou vyrůst velmi kreativní dospělí. A právě kreativita je i u dospělého člověka v dnešní rychle se měnící době velmi oceňována, mnohem víc než dřív. Podle mnoha odborníků bude kreativita v následujících letech jednou z nejžádanějších vlastností na pracovním trhu, protože nekreativní činnosti budou čím dál více zastávány stroji. "Když je člověk kreativní, je mnohem flexibilnější, je schopen reagovat na různé situace, a to v podstatě v jakémkoli zaměstnání," doplňuje Lucie Šmahelová Černá.
V dnešní době mají někteří rodiče tendenci dětem plánovat každou minutu života v obavách, aby se dostatečně rozvíjely. Žádný extrém ale není dobrý, zvláště u dětí. Ty potřebují čas na nudu a vymýšlení si. Když totiž dítěti čas příliš organizujeme, neví pak, co se sebou, když nějaký ten volný čas má. Není zvyklé kreativně přemýšlet.
Děti může ve fantazii a kreativitě brzdit paradoxně také velké množství hraček. V dnešní době je těžké jim odolávat. To máme Ježíšky, narozeniny, tuhle dárek za to, že byl hodný, tohle si dlouho přál... Hromadí se jim pak ale doma věci, ve kterých se nevyznají, nevědí, k čemu se vrtnout dřív. Pokud bojujete s množstvím hraček, zkuste třeba vždycky část z nich schovat a jednou za čas je obměnit. Pravidelně zkuste vyřazovat je, obdarovat jimi společně s dítětem mladšího kamaráda nebo u hraček praktikovat pravidlo "jedna nová za jednu starou". Obecně si děti hodně vyhrají právě s těmi nejjednoduššími věcmi. Pod stromečkem tak bude batole zajímat spíš balicí papír než kupa dárků a ty starší sáhnou většinou právě po těch hračkách, u kterých můžou popustit uzdu své fantazii.
Vzpomínám, jak můj mladší syn dostal elektrické mašinky a okamžitě zhodnotil, že ty dřevěné jsou lepší, protože si je může sám "vodit"... A velkou radost mívají děti i z hraček, které si samy vyrobí. Co takhle zkusit společně vytvořit plyšáka ze staré pletené ponožky? Nebo společně, jako za starých časů, vyrobit lodičku z kůry? Taková domácí tvůrčí dílna je ostatně v sychravém počasí ideální zábava s dětmi.
Fantazie při čtení knížek pracuje na plné obrátky. Na rozdíl od situace, kdy dítě sedí před televizí nebo tabletem a v pohádce má naservírováno vše už hotové. I proto je fajn vést děti ke čtení už odmalinka, právě tím, že po knížce společně sáhnete ideálně každý den. Vedle společného čtení, ze kterého si můžete udělat třeba krásný každovečerní rituál, představivost podnítí i společné vyprávění. Třeba o tom, co se vám v noci zdálo, co byste si přáli nebo co se za den povedlo. Povídání třeba u společné večeře podporuje i rodinné vazby a věřte, že právě to jsou chvíle, na které z dětství vzpomínáme nejraději. Na první pohled obyčejné, ale tolik důležité. A podobně je to i u společenských her. Některé jsou zaměřené vyloženě na rozvoj fantazie a pobavíte se u nich zaručeně celá rodina.
Jako rodiče rozhodně nechceme své dítě jakkoli brzdit, ať už se to týká jeho fantazie nebo čehokoli jiného. Právě fantazírování ale některé děti doslova propadají, ztrácejí se mezi svými představami a realitou, což můžeme my rodiče vnímat jako problém. Faktem ale je, že ještě v předškolním věku je to úplně běžná věc a není třeba se jí znepokojovat. Pokud máte pocit, že si vaše dítě až příliš často vymýšlí, zkuste se zamyslet nad příčinou. Fantazie je totiž vedle jiného i cestou do lidské duše a ve vybájených příbězích se mohou skrývat důležitá sdělení, která dítě není schopné jinak ventilovat.
Podle odborníků se fantazírováním děti často snaží zaujmout pozornost nebo vymluvit se z povinností, některé děti ale skutečně nedokážou rozlišit, co je a není realita. Opatrnost je však na místě, začne-li se dítě vlastní fantazie bát. A že toho bujná představivost dokáže v člověku vyvolat opravdu hodně. I to se ale můžete pokusit překonat společně. Pokud třeba má vaše ratolest pod postelí bubáka, který vyleze vždycky, když zhasne světlo, zkuste si popovídat o tom, proč tam je, co chce a co by ho mohlo z pokojíčku vypudit. Fantazii se meze nekladou a právě s dětmi máte jedinečnou příležitost si znovu hrát a fantazírovat. Tak ji využijte naplno!
Mgr. Lucie Šmahelová Černá, psycholožka, psychologie-biofeedback.cz
Proč je kreativní myšlení pro děti tak důležité?
Kreativita je známkou inteligence, tudíž je na místě ji v dětech podporovat. Třeba už jen tím, jak s dětmi komunikujeme. Když řeší nějaký malý problém, kupříkladu co bude dělat, když mu někdo na pískovišti sebral lopatku, nemusím mu hned říkat, jak se má zachovat. Nejprve je dobré zkusit jen okomentovat jeho emoci: "To se asi necítíš dobře, viď?“ A nechat řešení na něm. Nechat ho prožít ten pocit, nechat mu prostor a mlčet, protože umění mlčet je jedno z největších rodičovských umění. A teprve když si dítě neví rady, zeptat se: "Co myslíš, že by s tím šlo dělat? Máme nějaké možnosti?" Tím nepodporujeme pouze kreativní myšlení, ale především i jeho sebevědomí a pocit zodpovědnosti.
Jaké další možnosti v rozvoji kreativity a fantazie u dětí máme?
Kreativitu a fantazii skvěle rozvíjí také četba pohádek. Samozřejmě i různé umělecky zaměřené kroužky. I ve školách je ale, troufám si říct, dávno pryč doba, kdy paní učitelka při výtvarné výchově řekla, jak má vypadat obrázek, a všichni se ho snažili tak nakreslit. Prostor pro vlastní řešení, to je to, co kreativitu a fantazii podporuje.