[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Celý můj život provází cvičení. Začala jsem gymnastikou, pokračovala basketem, tancem, hrála badminton. Mezitím jsem během studia na právech chodila do posilovny a přemýšlela nad nějakými lektorskými kurzy. Vždycky jsem ale dospěla k závěru, že nemám čas. A tak se u mě cvičení z koníčku posunulo na další úroveň paradoxně až při dětech. Vždycky jsem se snažila udržovat ve formě, i během těhotenství. Začalo mi ale vadit, že informace o těhotenském cvičení, které jsou k nalezení na internetu, jsou často protichůdné. Proto jsem se později zaměřila právě i na stávající a nastávající maminky.
To byl přirozený vývoj. Jsem právnička a po narození prvorozené Adélky jsem měla potřebu se nějakým způsobem realizovat. Blog mi přišel jako fajn způsob. Viděla jsem velkou podobnost mezi právničinou a blogováním - obojí je hra s písmenky, a to mě bavilo a baví. (směje se) Z klasického mamablogu se postupem času a mým vlastním vývojem stal blog zaměřený na cvičení nejen pro těhotné a maminky po porodu, ale i mámy větších dětí.
Dalo by se říct, že nějak se snažím hýbat každý den. Ať už je to trochu pilates, běh s kočárkem nebo jízda na kole se staršími dětmi. Vedle toho mám samozřejmě i vedené lekce, kde také něco s holkami odcvičím.
Nejmladší Julinka se mnou cvičí často. Leze po mně, takže se ji snažím všemožně zapojovat. Starší děti už se tolik nepřipojují, ale musím se pochlubit, že ode mě nějaké cviky odkoukaly a sem tam mají chvilku, kdy si je zkouší, protahují se… A já je hrdě pozoruju.
Ano, i já mám samozřejmě dny, kdy se mi nechce vůbec nic. V takovém případě to nijak nehrotím a odpočívám. Snažím se poslouchat svoje tělo. Přiznávám ale, že pohyb na mě funguje jako nabíječka energie a zlepšovač nálady, takže těch dnů bez něj není moc.
V první řadě bych doporučila s nikým se nesrovnávat. To může vést k demotivaci a brzkému konci. Pokud jde o dobu cvičení, já ráda říkám, že i minuta pohybu se počítá. To je podle mě důležité si uvědomit. Jako maminky tu jsme primárně pro svoje děti. Uzpůsobujeme jim téměř vše, a tak se nám někdy nedostává na vlastní aktivity tolik času, kolik bychom si představovaly. A i když se snažím vést k tomu, že by si maminky měly cvičení v hlavě nastavit jako prioritu, ne vždy to jde a ne každá to zvládne. Proto je fajn nemít, obzvlášť ze začátku, velká očekávání a nároky, a být spokojená s odcvičeným málem. Když se cvičení podaří zařadit na přední příčku našeho maminkovsķého "to do listu", je fajn zařadit fyzickou aktivitu 3x týdně. A na jakou partii se zaměřit? Samozřejmě na core neboli střed těla. Když si tělo představíme jako domeček, core je jako jeho základ. A žádný pořádný dům nemůže bez dobrých základů stát.
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený FitMumWithFun (@fit.mum.with.fun)
Příspěvek sdílený FitMumWithFun (@fit.mum.with.fun)
I když se to hodně zlepšilo, myslím, že je pořád spoustu maminek, které na sebe trochu zapomínají a zdravý pohyb pro ně není prioritou. Hodně maminek mi píše, že neví, jak se cvičením začít, samy se nedonutí nebo je děti cvičit nenechají. Tady bych jen zopakovala, že je fajn nemít na sebe velké nároky - i minuta pohybu se počítá. A na všechny uvedené překážky cvičení mám také návody a řešení na Instagramu fit.mum.with.fun.
Maminka roku pro mě byla moc hezká zkušenost. Poznala jsem spoustu fajn lidí, galavečer byl příležitostí, kdy jsme si po letech vyrazili někam jen my s manželem. I když byla fuška děti na večer někam udat. (směje se)
Čím dál častěji si uvědomuju, jak ten čas letí. Děti rostou - nejstarší Adélka nám dneska odjela na školku v přírodě a já tu klasicky projíždím fotky v telefonu a nemůžu se dočkat, až budu mít všechny ty naše kousky zase u sebe. Jinak se nám snad už blíží do finále stavba domu a v nejbližších týdnech budeme řešit stěhování. A pokud jde o cvičení, jsem moc ráda, že kromě online cvičení přibyly i další kurzy naživo, kde mám od holek krásnou zpětnou vazbu. A to je prostě úžasný!
Magda mě svým příběhem, přístupem a postojem chytla za srdce hned na snídani, která se konala v den finálového galavečeru, a kde jsme se všechny finalistky poprvé potkaly. Během večera jsem se Magdy ptala na finanční stránku lázeňských pobytů její Elišky. Nedozvěděla jsem se nic moc veselého, a tak mě už na místě napadlo uspořádat holkám charitativní akci. A jak jsem si usmyslela, tak se stalo. Na začátku prosince proběhla akce Pomoc k úsměvu. Chtěla jsem ji stihnout zorganizovat před Vánoci, takže to byla opravdu rychlá akce, která neměla žádné velké promo. I tak se ale Pomoc k úsměvu vydařila - Magda dorazila i se svou krásnou a neustále usměvavou Eliškou a pro tyhle dvě skvělé holky jsme vybrali přes dvacet tisíc korun. Měla jsem obrovskou radost a není vyloučeno, že si něco v podobném duchu nezopakujeme.