[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Obzvláště v situacích, když vás tlačí čas, například během každodenního ranního shonu při vypravování celé rodiny, je ignorování vašich požadavků velice frustrující a málokdo dokáže neztratit nervy. Jenže, jak naučit své děti, aby uposlechly hned „na první pokus?“ Každopádně je nutné být důsledný, jakkoli to může být vyčerpávající, aby se neposlušnost nestala zcela běžným a z vaší strany mlčky a rezignovaně trpěným zvykem.
Pokud se nedočkáte žádné odpovědi poté, co upozorníte potomka na to, že je čas na snídani nebo čištění zubů, případně se dítko chová, jako by vás vůbec nevnímalo, když ho posíláte uklidit hračky nebo ustlat postel, měli byste důrazně podniknout patřičné kroky. Okamžitě, hned, ne zítra nebo za týden! Co se vyplatí vyzkoušet, když vás ratolest nebere dostatečně vážně? Inspirujte se radami psychologů a rodinných koučů.
Vždy je samozřejmě důležité rozlišovat mezi úmyslným vzdorem a prostým faktem, že vás dítě prostě neslyšelo. Pokud cokoli křičíte z druhé strany bytu na potomka, který právě s maximálním zaujetím hraje videohry v jiné místnosti, může být do své aktivity tak hluboce zabrán, že skutečně neslyší a nevnímá, co mu zrovna říkáte. Takže pravidlo číslo jedna zní – dříve, než začnete na dítě mluvit nebo mu chcete uložit úkol, zbavte se všeho, co by ho mohlo rušit a rozptylovat. Vypněte televizi, odeberte tablet, jděte blízko k němu, položte mu ruku na rameno, oslovte ho jménem a udržujte oční kontakt. Hovořte zcela konkrétně, udělujte jasné pokyny, vysvětlete přesně, (a pokud možno krátce) co chcete, aby udělalo. Chcete, aby si uklidilo v pokoji? Stačí věta: „Jdi si uklidit pokojíček, srovnat hračky a ustlat postel.“ Přeskočte sáhodlouhou přednášku o tom, proč je tam zase binec a odpusťte si výčitky, že už takto dál nejde.
Zadali jste dítku nějaký úkol, požádali o něco nebo mu připomněli, aby šlo splnit své povinnosti a stále se nic neděje? Než se začnete rozčilovat, ujistěte se, že vám dobře rozumělo a pochopilo, co po něm přesně chcete. Požádejte, ať vám nahlas zopakuje, co jste mu právě říkali. Zeptejte se přímo: „Takže co teď máš dělat?“ A počkejte, až vám to vysvětlí. Pokud bude odpověď uspokojivá, ve smyslu: „Mám si obléknout tepláky a svetr a jít vám pomoci uklidit na zahradě,“ odsouhlaste ji a případně se zeptejte, zda má k tomu ještě nějaké otázky nebo cokoli není jasné. Jakmile je ale potomek schopný vaše požadavky zopakovat, ví, co se od něj očekává a na vás je už „jen“ trvat na jejich realizaci. A co je důležité – zakažte si křik, opakované prosby nebo výhrůžky a nezahlcujte dítě mnoha příkazy současně.
Poté, co jste zadali dítěti jakýkoli pokyn nebo úkol a jste si naprosto jisti, že mu porozumělo, počkejte maximálně deset vteřin. Přeci jen může chvilku trvat, než veškeré informace doputují až tam, kam mají a dítko podle nich začne jednat. Pokud na reakci však čekáte déle a potomek ani náznakem nevypadá, že by se pokusil začít plnit vaše požadavky nebo příkazy, vsaďte na psychologickou sílu „prvního varování.“ Proneste něco ve smyslu: „Jestli nepůjdeš teď hned nahoru a nepřipravíš si všechny domácí úkoly, tak můžeš večer zapomenout na televizi i počítač (na víkendový výlet, slíbené kino atd.).“ Dopředu se ale dobře zamyslete nad tím, co konkrétně chcete použít jako případný trest za neuposlechnutí, aby pro vás nebylo náročné nebo přímo nemožné své „hrozby“ důsledně vyplnit. Stejný postup použijte také v případě, že odpovědí je: „Já vím, udělám to odpoledne, za hodinku, až skončí ten film…“ Naučte své děti, že pokyny, které jim zadáte, by měly plnit hned, ne podle vlastního uvážení a až ve chvíli, kdy se jim samotným bude chtít!
Pokud vás dítě nebere dostatečně vážně a ignoruje vaše pokyny opakovaně nebo téměř, pravidelně, je na místě začít problém nekompromisně řešit a zavést doma jednoznačná opatření. Nastavte pravidla a seznamte s nimi všechny členy domácnosti, dětem zdůrazněte, že budete trvat na tom, aby plnili vámi zadané úkoly hned po první výzvě a nebudete respektovat jejich nedodržení nebo odkládání. Zároveň si společně promluvte o tom, jaké důsledky bude pro ně mít neuposlechnutí. Jako velký motivační faktor funguje pro většinu dětí pozitivní pozornost a pochvala za dobré chování. Pokud tedy slovně oceníte například to, že potomek prostřel stůl k obědu nebo vypnul televizor okamžitě poté, co jste ho o to požádali, bude mít pro příště mnohem větší chuť udělat vám radost znovu. Uvažovat můžete také o systému odměn, který dokáže ratolesti přimět k efektivnějšímu fungování a pozoruhodně zrychlit jejich tempo.
Proč dětem tak dlouho trvá, než zareagují na pokyn rodiče?
Fakt, že vás dítě neposlouchá, opakovaně nereaguje adekvátně na vaše výzvy, prosby a povely, vzdoruje a odmítá spolupracovat, může mít i řadu jiných příčin, než „jen“ to, že je zkrátka rozjívené a neposlušné. Pokud má podobné potíže jako v domácím prostředí rovněž ve škole, může být důvod závažnější. Rozhodně není od věci nechat potomka vyšetřit ušním lékařem, zda nemá problém se sluchem. Vyšetření sluchu se provádí u miminek a nyní nově rovněž v rámci pětileté preventivní prohlídky u předškoláků. Pokud se vám ale cokoli nezdá, poraďte se s pediatrem, který vás pošle na kontrolu sluchu za specialistou.
Má dítě problém s pochopením vašich pokynů? Neudrží pozornost? Je roztěkané, neklidné, často zapomíná? Je vzdorovité, projevuje se hystericky? Zabere se obvykle do hry nebo jakékoli jiné činnosti natolik, že zapomíná na okolní svět? Pak je na místě navštívit odborníka, jelikož se může jednat o některou ze specifických poruch pozornosti či chování, například hyperaktivitu nebo ADHD. Jestliže máte i sebemenší podezření, že by vaše ratolest mohla trpět nějakými psychickými problémy, konzultujte situaci s dětským lékařem.