[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
* Máte teprve krátce po porodu: jak to všechno zvládáte?
Myslím si, že já i Daniel to zvládáme dobře. Samozřejmě chvíli trvalo, než jsem se jako prvorodička v roli matky zorientovala a zvykla si na zcela jiné biorytmy.
* Malý se narodil předčasně, měla jste nějaké problémy s kojením?
Malý se narodil o tři týdny dříve císařským řezem, jelikož mi hrozila preeklampsie, měla jsem málo plodové vody a byl otočený dnem pánevním dolů. Naštěstí vše proběhlo v pořádku díky docentu Unzeitigovi a panu primáři Janků z Fakultní nemocnice Bohunice, kde jsem rodila. Kojit jsem sice začala bezprostředně po porodu, ale množství mléka je pro Daniela nedostatečné, takže ho musím dokrmovat umělou výživou.
* Jak jste porod prožívala a jak rychle jste si zvykla na to, že jste matkou?
Jak jsem říkala, musela jsem podstoupit císařský řez v epidurální anestezii, takže jsem se mohla na tuto novinu trochu s předstihem psychicky připravit. Matkou jsem se poprvé opravdově cítila, když jsem se musela na chvíli vzdálit od malého. Pořád jsem totiž na něho musela myslet, co dělá, jestli něco nepostrádá, jestli nepláče, zatímco on v pohodě a v klidu spinkal.
* Syna jste pojmenovali Daniel. Shodli jste se na jménu doma bez problémů?
Jména jsem vybírala já a můj partner se k nim vyjadřoval. Zkoušela jsem jich spoustu, ale Daniel jednoznačně zvítězil. Nám oběma i babičkám se jméno Daniel moc líbí. Říkáme mu různě… Miláčku, myšátko, Danísku, lásko, Vonešku, myšáčku, Dani, no zkrátka, oslovujeme ho tak bohatě, že jeho babička si na procházce s kočárkem nemohla při dotazu sousedky vzpomenout na jeho skutečné jméno.
* Komu si myslíte, že je malý podobný?
To se nedá s určitostí říci. Já v Danielovi vidím tátu, ale kamarádky i on sám tvrdí, že je celý já. Uvidíme. Dáme mu pro vybarvení se ještě nějaký čas. Hlavně ať je zdravý a v pořádku. Nic jiného mě nezajímá.
* Jak vypadá váš běžný den s malým Daníkem? Má už nějaký rytmus?
Střídá se papání, přebalování, mazlení, a když zrovna spinká, tak se snažím udělat nějaké domácí práce, které jsou třeba, nebo řeším pracovní záležitosti.
* Cítíte se jako matka-celebrita? Nakukují vám třeba lidé do kočárku?
Cítím se jako matka, a to je pro mě to „nej“. Samozřejmě, že při vycházce nám sousedé nakukují do kočárku, ale to já jim dělám také a celebrity nejsou. Myslím, že malá miminka zajímají úplně všechny.
* Kdo vám s péčí o miminko pomáhá, uvažujete třeba o chůvě? Nebo se budete snažit co nejdéle zvládat vše sama? Respektive s rodinou?
Zatím mi vypomáhá Radkova maminka. Kdyby byla časem potřeba chůva, určitě bych jejích služeb využila.
* Jste maminkou teprve relativně krátce, změnilo mateřství už nějak váš pohled na život i běžné věci kolem? Nebo nepodléháte?
Samozřejmě, že ano. Dříve se můj život odvíjel od toho, co „já“. Teď se odvíjí od toho, co Daniel. Jsme ale rodina, takže tým a v týmu se táhne za jeden provaz.
* Co říká na změnu ve vašem společném životě váš partner a jaký je vůbec otec? Plánujete další miminko?
Je šťastný jako já, že Daniela máme právě teď. I pro něho je to prvorozený syn, na dítě byl už zralý a těšil se. Radek byl i u porodu a samozřejmě mi pomáhá, jak může. Necháme to na přírodě, ale rádi bychom Danielovi dopřáli trošku mladší sestřičku. Rěkněme, že rozdíl dvou let považujeme za ideální. Když vyjde, budeme rádi.
* Doslechla jsem se, že hned po narození miminka plánujete svatbu, už se tedy ten okamžik blíží?
Vzhledem k tomu, že máme ještě spoustu věcí, které musíme zařídit, tak se svatba zatím odkládá na neurčito, ale určitě na ni taktéž dojde. Jen zatím nemáme sílu řešit kdy a jak. Nechme tomu volný průběh.
* Budete pak nosit manželovo jméno?
Určitě si nechám své rodné jméno.
* Přestěhovala jste se za partnerem z Prahy do Brna. Jak se vám v tomto městě líbí, už jste si našla okruh známých, nebo se vám stýská?
Správné znění otázky je „dočasně přestěhovala“! Brno jsem celkem logicky zvolila kvůli Danielově narození, bydlíme na severní brněnské periferii obklopeni lesy, je zde klid a svěží vzduch. Znám tady a měla jsem i možnost nově potkat mnoho příjemných lidí, jenže péče o Daniela mi zatím nedává prostor pro nějaké návštěvy.
* Takže se tam nechcete usadit natrvalo, uvažujete spíš o návratu do pro vás tak důležité Prahy...
Já myslím, že my budeme mít takový kočovný život. Radek se narodil v Brně, takže z povahy věci to tady pro něho bude vždycky jednička. Prahu má však velmi rád a vždy se mu tam líbilo. Potom přijedeme do Chebu, kde bydlí moji rodiče, a já chebská rodačka to cítím přesně tak ze své protilehlé strany republiky. Praha je v samém prostředku našich původních domovů, a tudíž jasná volba.
* Kdy jste se pro miminko rozhodla? Byla to těžká volba s ohledem na věk a kariéru, nebo jste neváhala?
Pro miminko jsme se s partnerem rozhodli po tříměsíční známosti. Věděli jsme oba dva, že ho právě spolu chceme a ohled na věk ani na kariéru jsem absolutně nebrala. Byla to citová shoda a ničím neředěné přesvědčení. A tak to má být.
* Jak jste těhotenství prožívala?
Těhotenství jsem až do 37. týdne prožívala báječně. Byla jsem opilá hormony, takže jsem byla stále veselá a natěšená na malého. Jen mě trochu trápilo zavodňování a žáha.
* Postihla vás „těhotenská nákupní horečka“? Užila jste si ji?
Asi jako každou maminku, i mě potkala nákupní horečka i syndrom zahnízdění. Výbavičku jsem měla komplet připravenou už koncem sedmého měsíce. Intuice mi říkala, že malý přijde na svět o něco dříve. Vlastně jsem to tušila.
* Přerušila jste účinkování v muzikálu Kladivo na čarodějnice, i když jste v něm původně chtěla zůstat. Bylo to těžké rozhodování?
Nebylo. Můj lékař mi řekl, že bych se jako prvorodička měla šetřit, i když jsem neměla problémy. To mi pro další sled událostí stačilo, zdraví nás obou pro mě bylo prioritou. Myslím ale, že svým rozhodnutím vůbec nejsem výjimečná. Tohle by udělala každá normální žena. Nebo ne?
* Chcete zůstat doma, nebo se vrátit co nejdříve do práce?
Na dítě jsem čekala, tak ho teď neodložím. Pěkně pomalu se budu snažit skloubit obojí.
* Je doba adventu, blíží se Vánoce. Budou první, kdy jste tři. Chystáte něco speciálního?
Odhaduji, že letos bude celé naší rodině společně s betlémskou hvězdou zářit do srdcí Daniel. Jinak si uděláme tradiční Vánoce se vším, co k nim patří. Moc se na ně těším, ale přiznávám, že ty příští rok budou už asi dobrodružnější :-).
* Nakupujete už malému dárky?
Tatínek, pokud vím, začal už někdy v srpnu. Nebudu komentovat praktičnost jeho dárků, ale tak to asi bývá ve většině rodin.
Ilonu jsem poprvé potkala při práci před několika lety. V rozhovoru pro jeden ženský časopis přišla řeč i na tikot biologických hodin. Mně tenkrát bušily jako o život, Ilona poměrně fatalisticky poznamenala, že má fantastické neteře, na kterých si své touhy uklidňuje a že čeká na toho pravého a pravý čas. Tenkrát mě to zarazilo, protože měla po rozchodu se svým tehdejším partnerem. Dnes musím říci, že je nejspíš vážně čarodějka, protože věděla to, co netušil nikdo jiný. Potkala muže svých snů, poměrně nečekaně se s ním rozhodla mít miminko, dnes na něj i na svého syna pěje samou chválu. I když má hlas občas nesmírně unavený, kruhy pod očima jen tak neskryje, hudruje na poporodní nadváhu, je fantastická. Perfektně maminkovsky se s ní povídá, láska k synovi a partnerovi ukapává z každého jejího slova a gesta. Je důkazem toho, že chytré ženy vydrží čekat. Hodně štěstí! Klára Kotábová, šéfredaktorka