[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Samovolným únikem moči trpí již v době gravidity 23 % až 70 % prvorodiček a poporodní inkontinencí trpí přibližně 21 % žen. Bohužel dosud není známa přesná příčina nekontrolovaného úniku moči, za jejím vznikem však stojí hned několik faktorů.
Do rizikové skupiny patří především prvorodičky a dále ženy, které rodily přirozenou cestou a jejichž porod byl velmi obtížný. Příčinou může být i porod dítěte s váhou vyšší než 4 000 g.
Některé studie uvádějí, že inkontinencí netrpí ženy, které rodily císařským řezem. Jenže to však platí pouze pro první porod tímto způsobem. Další skupinu, jež může postihnout nekontrolovaný únik moči, tvoří ženy těžce fyzicky pracující nebo obézní.
Mnohým se problém samovolně spraví přibližně do osmi měsíců od porodu, u některých ale přetrvá až do dvou let. Může se stát, že toto trápení ale nevymizí vůbec.
Během porodu může dojít k poškození podpůrného vaziva močového měchýře, močové trubice a svalů pánevního dna. Za inkontinencí může však také stát kvalita vaziva, kterou jsme zdědily po svých předcích.
Inkontinenci lze rozdělit do dvou skupin. Při urgentní inkontinenci nemocný pociťuje nucení k močení již při malém množství moči v měchýři, které nelze zadržet. U stresové (námahové) inkontinence, jíž trpí právě zejména ženy po porodu, dochází k úniku moči například při kýchnutí, smíchu, nakročení do schodů, skákání, zvedání těžších věcí, rychlém pohybu či sexu.
Při těchto činnostech totiž působí zvýšený nitrobřišní tlak na ochablé svaly kolem močového měchýře, které napětí nevydrží a dojde k úniku moči.
Především se doporučují cviky na posílení pánevního dna, které lze provádět již v době před otěhotněním a pokračovat i v jeho průběhu. Doporučuje se osm stahů pánevního dna, a to minimálně třikrát za den. Cvičením se učí ovládat močový měchýř a svaly svěrače močové trubice.
Jelikož však v našem těle všechno souvisí se vším, měly by maminky posilovat také svaly břišní, zádové, hýžďové a stehenní a uvědomit si celkové držení těla. Nejenže se díky cvikům zbaví samovolného úniku moči, ale zároveň i zpevní problémové partie a přestanou je bolet záda. Všechny tyto pozitivní změny budou mít vliv i na psychiku, která je také důležitá.
Podle průzkumů téměř polovina žen trpících inkontinencí řeší problémy s únikem moči zcela nevhodnou pomůckou. S vírou, že když vypadají podobně, musí mít i stejný účinek, se ženy uchylují nejčastěji k používání menstruačních vložek. Menstruační vložky jsou však pro řešení inkontinence zcela nevhodné.
Moč je totiž řidší než krev a opouští tělo nárazově a v podstatně větším objemu. K zamezení průsaku na oděv je nutné použít materiály s rychlejší absorpcí, menstruační vložky nejsou schopné takové množství tekutiny zcela pojmout a uzamknout uvnitř.
Mimo to, že se problém nevyřeší, může mít jejich volba za následek nepříjemné kožní potíže kvůli neustálému kontaktu agresivní moči s citlivou pokožkou. Oproti inkontinenčním pomůckám nedokážou menstruační vložky pohltit nepříjemný pach, který s sebou únik moči přináší.
Při úniku moči může docházet k podráždění pokožky v oblasti intimních partií či k infekci močových cest. Proto je zapotřebí dbát na zvýšenou hygienu, pravidelně a zavčas vyměňovat absorpční pomůcky a k ošetření pokožky používat speciální kosmetiku.
Pokud problém i přes pravidelné cvičení do jednoho roku nezmizí, je vhodné navštívit specialistu na urogynekologii. Problém lze totiž řešit buď medikamentózně, nebo operativně.
Důležité je se svým problémem bojovat a rozhodně se s ním nesmiřovat, protože vás bude postupně omezovat na tolik, že se budete bát vyjít z domu bez náhradního spodního prádla.
„Dle typu inkontinence, stresové, či urgentní, a dle jejího stupně, od lehké po těžkou formu inkontinence, odborník zvolí pro konkrétní pacientku nejvhodnější postup léčby. Nejjednodušší metodou léčby stresové inkontinence v počátečním stadiu je posilování svalů pánevního dna. Další možností jsou různé druhy miniinvazivních operací. V léčbě urgentní inkontinence se uplatňuje farmakoterapie. Velký význam má i úprava životního stylu. Je potřeba zdůraznit, že pacienti by nikdy neměli otálet s konzultací s odborníkem. Čím dříve se s problémem svěří svému lékaři, tím spíše bude možné se ho zbavit či ho zmírnit,“ dodává MUDr. Lukáš Horčička, urogynekolog, vedoucí lékař zdravotnického zařízení GONA s.r.o