Maminka.czNovorozenec

Intimní trápení během kojení: S kvasinkovými infekcemi lze bojovat

Pavel Brycz 10.  11.  2011
Intimní trápení během kojení: S kvasinkovými infekcemi lze bojovat
Trpíte vaginálními problémy? Máme pro vás dvě zprávy. Dobrou a špatnou… v průběhu čekání na miminko se jejich četnost často sníží, během kojení naopak zvýší. Za všechno mohou hormony. Chraňte se!

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Poševní výtok trápí poměrně hodně žen v reprodukčním věku. V podstatě asi ani neexistuje žádná, která by jej alespoň jednou v životě neprodělala. V těhotenství, a následně v době kojení, maminky mnohem pečlivěji sledují každou změnu, která by mohla ohrozit jejich zdraví.

V období gravidity pracuje imunitní systém ženy lépe, laicky řečeno „na plný plyn“, což jí zajišťuje lepší ochranu před infekcemi, které by jí mohly za jiných okolností znepříjemnit život nebo vážněji ohrozit zdraví. Po příchodu miminka na svět se výkonnost imunitního systému postupně vrací k původnímu stavu.

Kojení a péče o dítě navíc ženu vyčerpává a zvyšuje únavu organismu. To může její obranyschopnost oslabit. Když se k tomu všemu ještě přidají hormonální změny v průběhu kojení, výtoky a nepříjemné pocity v pochvě mohou být častější než jindy.

Trocha teorie

Za normálního stavu je poševní sliznice zdravých žen osídlena mnoha bakteriemi, a to jak pro organismus prospěšnými, tak i těmi, které mohou vyvolat infekci – tedy bakteriemi patogenními. Ty jsou samozřejmě v menšině, nebo se vyskytují zcela ojediněle. Za hlavní bakterii, která drží nad poševní sliznicí svou „ochrannou ruku“, byl až donedávna považován Lactobacillus acidophilus. Novější výzkumy ukázaly, že mnohem podstatnější zastoupení, až 87 %, mají jiné druhy laktobacilů, a to L. crispatus, L. jensenii a L. gasseri.

Navíc bylo zjištěno, že tuto roli dobře zvládají pouze ty kmeny laktobacilů, které vytváří peroxid vodíku. Poševní sliznice a všechny bakterie, jež ji osidlují, tvoří dohromady tzv. poševní ekosystém. Aby mohl být v rovnováze, musí být splněno několik kritérií. Samotná sliznice musí mít zajištěnou správnou výživu, dostatečnou tloušťku, musí se v ní tvořit a uskladňovat zásoby živočišného škrobu – glykogenu, který slouží jako potrava pro laktobacily.

Ty jej pak svými enzymy štěpí na glukózu, kterou spotřebovávají, a vzniká při tom vedlejší produkt – kyselina mléčná, zajišťující kyselost poševního sekretu v rozmezí 4,0–4,7. Kyselé prostředí prospívá koloniím laktobacilů a vytváří nepříznivé podmínky pro ostatní bakterie. Bakteriální osídlení pochvy je u žen velice individuální a jsou v něm poměrně značné rozdíly. Aby všechny již zmíněné obranné mechanismy mohly dobře fungovat, je potřebná i dostatečná hladina ženských pohlavních hormonů, zvláště estrogenů. Ty stimulují sliznici k růstu a vrstvení jejích dlaždicových buněk, čímž se zlepšuje její mechanická odolnost. Navíc podněcují tvorbu a ukládání glykogenu a zároveň zajišťují její dostatečné prokrvení, výživu a vlhkost.

hormonální bouře během kojení V době kojení dochází v těle k výrazně vyšší tvorbě hormonu zvaného prolaktin. Jeho zvýšená hladina u většiny plně kojících žen způsobuje tzv. amenorheu – tedy zástavu pravidelných hormonálních změn s chyběním menstruačního krvácení. Pod jeho vlivem vaječníky trochu odpočívají a u značné části žen tak nedochází k dozrávání vajíček.

Protože nejvíce estrogenu se tvoří právě ve tkáních kolem dozrávajícího vajíčka, jeho hladina je nedostatečná. Ani ženy, které v tomto období užívají hormonální antikoncepci pro kojící, tedy bez estrogenu, na tom nejsou lépe. Výtoky a narušení rovnováhy poševního prostředí, kterému jinak říkáme vaginální dysmikrobie, se proto mohou vyskytovat i častěji než u netěhotných žen nebo u uživatelek tzv. kombinované hormonální antikoncepce s obsahem estrogenů i gestagenů.

Jak na výtoky

Tento problém nemusí být vždy projevem dysmikrobie. Hustší hlenovitá sekrece se může vyskytovat při kojení v důsledku hormonálních změn a dalších vlivů, někdy i poměrně dlouhou dobu, a přitom se nejedná o infekci. Žena sama většinou nemůže zcela spolehlivě rozpoznat, kdy se ještě jedná o normální stav a kdy už nikoli. Pokud se k výtoku přidají ještě další příznaky jako svědění, pálení, případně nepříjemný zápach, je diagnostika infekce snadnější.

Zde je dobré si uvědomit, že některé druhy poševních infekcí, například bakteriální vaginóza, mohou probíhat asymptomaticky, tedy bez příznaků.
I přesto ale mohou způsobit mnoho problémů. Nabízí se otázka, co dělat, jestliže se potíže objeví. Vyhledat pomoc lékaře, nebo si zkusit poradit sama? Možné je obojí. Pokud se výtok objevuje pouze samostatně, eventuálně i s jinými mírně vyjádřenými příznaky (svědění, pálení, zápach…), rozhodně kojící maminka nic nezkazí tím, když se sama pokusí o obnovení rovnováhy bakteriálního osídlení pochvy.

V případě, že se jí to nebude delší dobu úspěšně dařit, může vyhledat pomoc lékaře, který ji v případě potřeby předepíše buď antibiotickou (tedy protibakteriální) nebo antimykotickou (tedy protikvasinkovou) léčbu, a to ve formě místní (krémy, čípky či globule) nebo ve formě celkové, tzv. perorální (dopravované do těla ústy). Bohužel ani úspěšná antibiotická léčba až u 50 % žen nevede automaticky k obnovení bakteriální rovnováhy. Problémy se tak mohou vracet. Dochází k tomu až ve 40 % případů.

Pomozte si sama

Prostředky určené ke svépomoci při léčbě výtoků a dysmikrobie můžeme použít jak při jednorázovém, zcela ojedinělém výskytu problémů (například po léčbě antibiotiky), tak i při opakujících se stavech. Při samoléčení mohou kojící maminky využít velkou řadu kosmetických přípravků podporujících obnovu kyselého pH poševního sekretu. To samo o sobě ale nemusí vést k obnově osídlení pochvy laktobacily. Dalším způsobem je užívání tzv. probiotických kmenů laktobacilů, tedy těch, které jsou tělu prospěšné. Tato metoda může být u části žen úspěšná, ale její efekt bývá často spíše krátkodobý.

Nerespektuje totiž individuální zastoupení bakterií v pochvě různých žen a snaží se spíše „násilně“ o kolonizaci bakteriemi v něm obsaženými. V podstatě pouze dodává laktobacily do pochvy, přitom ale nadále přetrvává stav, který vedl k jejich úbytku, tedy nízká hladina estrogenů a v jejím důsledku nedostatečné zásoby glykogenu – hlavního životního zdroje pro laktobacily.

Díky novému způsobu, který tyto nedostatky odstraňuje, můžeme již dnes být v boji o nápravu rovnováhy poševního prostředí úspěšnější. Touto novinkou na trhu je zdravotnický prostředek Femibion Intima s obsahem tzv. prebiotických oligosacharidů (tedy látek podporujících množení a růst probiotických kmenů bakterií), které slouží k rychlému zajištění dostatečného množství substrátu pro růst laktobacilů a s obsahem extraktu z jetele lučního.

Ten v sobě má hodně isoflavonů. Jedná se o látky rostlinného původu, mající aktivitu podobnou lidskému estrogenu. Pod jejich vlivem dochází k opětovnému zlepšení kvality poševní sliznice, k jejímu vrstvení, zvlhčování, k opětovnému nastartování tvorby glykogenu a ukládání jeho zásob v povrchových buňkách sliznice. Tím se citlivě zachovávají individuální rozdíly v zastoupení jednotlivých bakteriálních kmenů a efekt léčby je dlouhodobější. Jednoduchá a pohodlná je i forma čirého gelu, který zůstává nanesený na poševní sliznici a nevytéká.

Riziko opakování infekce je s jeho využitím minimálně dvakrát nižší. Není proto divu, že si jej uživatelky poměrně rychle oblíbily. Přípravek se dá samozřejmě využít i v jiných situacích, vedoucích k narušování bakteriální flóry v pochvě – po léčbě antibiotiky, při užívání HA s nízkou hladinou estrogenů, při hormonálních změnách v přechodu, nádorové léčbě, cukrovce atd. Neměl by se používat u dívek před pubertou a u těhotných, především z důvodu nedostatku údajů.


Když chybí estrogeny

Z našich poznatků víme, že estrogeny jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících kvalitu poševní sliznice a podporujících osídlení tzv. zdraví prospěšnými bakteriemi. Při jejich nedostatku poměrně rychle ubývá laktobacilů a dochází k přemnožení jiných bakterií, hlavně těch anaerobních. Jedním z nejčastějších příznaků takového stavu je výtok, někdy s typickým „rybím“ zápachem.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Kojení, Novorozenec, Kojenec, Bakteriální osídlení, Poševní sekret, Poševní prostředí, Antibiotická léčba, Infekce, Reprodukční věk, Nízká hladina, Běh, Plný plyn, Vedlejší produkt, Poševní sliznice, Boj, Bakteriální kmen, Kvas, Substrát