[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Představte si, že byste byli téměř neustále obklopeni jen lidmi vašeho věku. Jak diametrálně odlišný by byl nejspíš váš pohled na svět! Od koho byste se učili a jak byste si vytvářeli empatii ke starším či mladším lidem, jak chápali jejich problémy? Těžko. Nejspíš by pak pro vás byli něco jako jiný živočišný druh. No vidíte, tak proč se neustále snažíme strkat naše potomky jen mezi stejně staré děti?
Onehdá jsem pozorovala skupinku starších dětí, které u nás za domem hrály fotbal. Bojovná atmosféra, žádné ohledy. Když tu se mezi ně vřítila moje pětiletá neteř. Nebojácná holka, dvakrát vyšších kluků se nezalekla a jala se hrát po svém – věšela se jim na nohy, míč zalehla tělem, pravidla jí byla šumák. Nejdřív se vztekali. Snažili se ji setřást, odstrčit. Ale postupně jejich útočnost brala zasvé, až nakonec původní vzteklé výkřiky a nadávky vystřídaly smích a šaškování. Přestali hrát fotbal a začali jen tak blbnout. Dávali přitom pozor, aby malou nezranili a zasvěcovali ji do tajů hry.
Když si spolu hrají děti zhruba stejného věku, soutěživost získává navrch, vyhrát je důležitější než se bavit. Koneckonců, i náš společenský systém zdůrazňuje neustálé srovnávání, kdo je lepší – známkování ve škole je toho důkazem.
Proč skvěle funguje věkově smíšená skupina?
Spolupráce a prevence šikany
Děti se vždycky dohodnou
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Už mám předplatné. Přihlásit se