[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Generace našich maminek měla v otázce četnosti kojení jasno: Krmit každé tři hodiny! Byla to tehdy běžná praxe. Začínala už v porodnici, kde maminky nebyly s dětmi pohromadě a miminka dostávaly právě jen na krmení v intervalu po třech hodinách.
Nezáleželo na tom, jestli miminko zrovna spalo, zkrátka bylo po třech hodinách probuzeno a honem k prsu. A platilo to i obráceně – pokud už po hodině od posledního kojení plakalo a křičelo, neexistovalo, že by se jeho nepohodlí řešilo kojením.
Dnes je však situace naštěstí úplně jiná. Na kojení už se nedíváme na jako málem technologickou záležitost, která souvisí výhradně s podáváním potravy. Bereme jej jako naprosto přirozený akt, který je nejen zdrojem obživy pro dítě, ale také aktem, který utváří to nejpevnější pouto mezi matkou a miminkem a dítěti dává pocit bezpečí a jistoty.
Proto se radikálně změnil i názor na to, jak často kojit. Budeme-li se na kojení dívat pouze jako na zdroj potravy, pak je samozřejmě pravda, že přikládat dítě k prsu co hodinu z obavy, že má hlad, je zbytečné.
Na druhou stranu zejména u těch nejmenších miminek platí, že každé saje různou rychlostí a intenzitou. Zejména u úplných novorozenců je co nejčastější přikládání k prsu velmi žádoucí, protože miminko najednou „nevytáhne“ tolik mléka a musí si techniku sání co nejvíce osvojit.
Také je třeba brát v potaz, že některá miminka po nakrmení ublinkávají více než jiná, pak se jim do žaludku dostane méně potravy a opravu mohou mít hlad poměrně brzy po posledním kojení. Ostatně potravu zpracovávají kojenci značnou rychlostí, a pokud naplní plenku okamžitě po nakojení, není divu, že se brzy hlásí o další porci.
Oproti dřívějším dobám se dnes však především mnohem více klade důraz na ostatní, neméně důležité funkce kojení. Sání z prsu dítě uklidňuje, upevňuje vztah mezi ním a matkou, pomáhá mu zvládat neklid i fyzické nepohodlí, v neposlední řadě je i výborným – a to není špatně – uspávadlem.
„Prosím tě, vždyť už nepije, jenom si tak cumlá, to už ho nenech, nebo si ho rozmazlíš! Na dumlání je dudlík, ne prso! Deset minut musí stačit! Prso není hračka!“ A tak dále. Věty, které možná dodnes slyšíme od našich maminek, tchyní či babiček.
Ač to určitě ze svého pohledu myslí dobře, nenechte se jimi vůbec ovlivnit a kojte své miminko podle vlastní intuice. Pokud je mu u prsu dobře, není důvod kojení násilně ukončovat. Pokud srdceryvně pláče a vyzkoušela jste vše ostatní (přebalení, pochování, pohoupání a podobně), nakojení může miminko přímo zázračně utišit. A o to přece jde. O spokojené a klidné dítě.
Nemusíte se ani bát, že by miminko častým kojením neúměrně přibíralo. Dítě si vždy vezme právě tolik mléka, kolik právě potřebuje, a jak už bylo psáno výše, mnohdy prs spíše dumlá, aniž by ve skutečnosti pilo.
Jak často budete kojit, je tedy opravdu jen a pouze na vás.