[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Barvy jsou tak běžnou součástí našeho života, že si většina z nás ani neuvědomuje, jak obrovský vliv na nás mají. Že nás mohou povzbudit, zvýšit naši výkonnost, zlepšit náladu, ale stejně tak mohou být významným zdrojem stresu nebo nás utlumit. Mají ale barvy stejný vliv na děti jako na dospělé? Jak barvy vnímají miminka, jejichž zrak prochází v prvních měsících života dramatickým vývojem? A víte třeba, v jakých barvách by měl být dětský pokoj?
VIDEO: Co by mělo dítě zvládat v 15 měsících?
Už nikdy v životě neprojde dětské tělo tak bouřlivým vývojem jako v prvním roce života – a týká se to i vývoje jeho zraku. Devět měsíců tráví dítě v přítmí matčina těla, kde nejsou žádné barvy ani ostré světlo. Těsně po narození je miminko schopné vidět přibližně na vzdálenost dvaceti až pětadvaceti centimetrů (což je mimochodem vzdálenost mezi jeho a vaším obličejem při kojení), ale má problémy zaostřit. Navíc je jeho vidění světa černobílé, právě proto se mnoho hraček pro novorozence dělá v černobílém provedení.
Ačkoli vás to může lákat, abyste svému děťátku pořídili hračky vyvedené v co nejpestřejších barvách, i odborníci se shodují na tom, že černobílé hračky jsou pro vizuální stimulaci nejmenších dětí vynikající. Výrazné kontrastní vzory podle nich pomáhají dětem naučit se zaměřovat svou pozornost na konkrétní objekt a rozvíjejí jejich koncentraci. Kromě toho stimulace pomocí černobílých objektů podporuje vývoj zrakových nervů a kognitivních schopností. Pro děti je taková stimulace mimořádně důležitá, zejména v prvních třech měsících života.
Jako první dokážou děti rozlišit červenou a žlutou barvu, přičemž se tato schopnost nejčastěji objevuje kolem tří měsíců. O měsíc později už jsou děti schopné poznat mnohem víc barev, což ale samozřejmě neznamená, že by je dokázaly přiřadit k jejich názvům – řeč je „pouze“ o zrakovém vnímání. „Děti ve věku čtyř až šesti měsíců jsou schopné třídit barvy do pěti kategorií,“ popisuje Anna Franklin, expertka na vnímání barev z University of Sussex, v článku v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Stejná autorka navíc zjistila, že už úplně malá miminka preferují určité barvy. Mezi nejoblíbenější patří červená, oranžová, modrá a zelená. Jako zcela neoblíbená se mezi miminky ukázala být hnědá barva. Výzkumy provedené mezi předškoláky zase ukázaly, že děti preferují jasné barvy, a tmavé barvy, jako je například hnědá, černá nebo šedá, mají spojené spíše s negativními emocemi.
Nicméně barvy nejsou pro děti důležité zdaleka jen z estetického hlediska, ale mají i řadu prokazatelných účinků na jejich psychiku i schopnosti. Tušili jste například, že největší a hlavně dlouhodobé produktivity dosahují děti v prostředí, ve kterém převažuje modrá barva? Na druhou stranu jsou například modře laděné školní třídy či dětské pokoje, podle výzkumu provedeného na The College of St. Scholastica, vhodnější spíše pro starší děti, protože jsou zároveň uklidňující a působí tlumivě.
Pro školní třídy a pokoje určené pro mladší děti se podle psychologů hodí spíše stimulující barvy, jakými jsou červená, oranžová nebo žlutá. Pastelové tóny nebo zelená barva zase podporují kreativitu a soustředěnost, jsou proto ideální do knihoven, pracoven, čítáren nebo třeba výtvarných učeben.
Už dlouho se také ví, že barvy ovlivňují určité oblasti mozku a jejich působení se proto odráží i na tělesných pochodech. Takže například červená zvyšuje náš tlak, srdce v její blízkosti bije rychleji a zostří se nám čich. Oproti tomu působením modré se srdeční tep zpomaluje, klesá tělesná teplota a máme menší chuť k jídlu. Další výzkumy ukázaly, že aktivní děti preferují spíše studené barvy, zatímco pasivnější děti mají raději teplé barvy. Důležitá je ale i intenzita barvy. To znamená, že například sytá zelená působí podobně stimulačně jako sytá červená.
JANA ŠVECOVÁ, psycholožka a psychoterapeutka, janasvecova.cz Existuje nějaká barva, která je vnímaná u všech národů světa jako pozitivní? Co v nás vyvolává radost, pohodu, uvolnění nebo naopak nabuzení? Vnímání barev a jejich kombinací je podmíněno nejen kulturně, ale také evolučně. Naši předci se před mnoha tisíci lety opakovaně přesvědčili, že červené plody bývají sladké a cukr má pro organismus zásadní význam. Umožňuje podat výkon, překonat únavu a mozek jej potřebuje k činnosti. Znát a poznat energeticky bohaté potravní zdroje bylo otázkou života a smrti. Červenou a její odstíny jsme tedy už kdysi začali preferovat, proto vývojově poutá naši pozornost jako první. Má červená barva stejný vliv i na děti, nebo jen na dospělé? I malé děti preferují červenou proto, že je pro ně barvou „signální“. Červená má i v jejich světě klíčový význam. Vždyť kůže bradavky mateřského prsu je červená. Najít bradavku, zdroj mléka a mléčného cukru, co nejrychleji a s co nejmenší námahou je schopnost, kterou příroda vybavila mláďata savců. Při sání mléka dítě zažívá tělesné blaho, v těle se uvolňují hormony, které vyvolávají pocit pohody a uspokojení. Proto si také červenou spojujeme se symboly lásky a radosti. Jak byste tedy doporučovala barevně ladit dětský pokoj nebo třeba školní třídu? Děti, které trpí poruchou pozornosti či aktivity, by neměly být vystaveny velkému množství červených prvků. Z výzkumu, který zjišťoval výkonnost v průběhu hraní počítačové hry na červeném a modrém počítačovém prostředí vyplynulo, že v modrém prostředí se výkonnost pomalu, ale stabilně zvyšovala. Naopak v červeném herním prostředí výkon hráče sice rychle stoupl, v polovině hry však nastal pokles. Chceme-li upoutat pozornost dítěte, použijme červenou, oranžovou a žlutou. Chceme-li u nesoustředěných malých čtenářů podpořit soustředění a klid, tak stejně jako v knihovnách a studovnách volíme barvy v tonalitě modré, zelené a fialové. Naopak u dětí se zdravou mírou aktivity a pozornosti se momentální školní výkon ve čtení zvýšil, když byly obklopeny červenou barvou. Modrá a chladné barvy spektra podporují spíše snížení tepové frekvence, zklidnění a uvolnění. Výkonnost některých funkcí tedy může v prostředí, kde vládnou tyto barvy, klesnout. Nicméně některé studie ukázaly, že například zelená podporuje tvůrčí myšlení a například výzdoba výtvarných tříd by tuto skutečnost měla zohlednit. Naopak se zjistilo, že výrazná a dominantní kombinace bílé a černé ve třídě dokonce může mít vliv na snížení IQ studentů.