[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ptali jsme se Lenky Černé, odbornice na zdravý životní styl a hubnutí, zakladatelky Life Clinic Prague
Mozek je neuvěřitelný „vynález“, taková malá autonomní republika v rámci našeho „já“, která nám pomáhá – když chce, ale i škodí – když chce. A to je právě ten problém. V běžném životě stejně jako při hubnutí, protože svéhlavost mozkových závitů velmi často maří naše nejisté pokusy o jakékoli změny.
Jednoduše proto, že mozek nemá změny rád. Často nás pak nechává setrvávat i ve špatných podmínkách (v případě hubnutí v nezdravých návycích) jen proto, že je to lenoch a zbabělec a nechce zkusit, jak by mu bylo, kdyby se pár věcí změnilo.
Hubnutí je vlastně celé tak trochu souboj s vlastní hlavou. A proto v ní musí začínat i končit.
Vezmeme to od samotných úvah o hubnutí. Také už vás napadlo, proč hlava tak protestuje při slově „dieta“? Proč ji nenadchne myšlenka, že až zhubneme, budeme zdraví a spokojení? „Hubnutí je v obecném povědomí spojené s negativními emocemi.
Je to dané minulými zkušenostmi lidí kolem i nás samotných a mozek má hubnutí hluboce spojené s omezováním, utrpením, změnami, které nemá rád,“ říká Lenka Černá, odbornice na zdravý životní styl, a pokračuje: „Nadto je naše psychika velmi pohodlná. Každý z nás má něco, čemu říkám zóna pohodlnosti. To je to, na co jsme zvyklí, a mimo co se nám ani naší hlavě moc nechce.“
Další trable nastávají, když se rozhodneme hubnout „rychle a zběsile“. Stoupneme po dlouhé době na váhu, vyděsíme se a jdeme do toho naplno! Suchary, voda, pohyb... Peklo, které nefunguje. Proč? „Základ je nedělat rozhodnutí v emočně vypjatých stavech.
Tehdy má mozek tendence nadsazovat, pouští nepříjemné pocity, nelásku, vztek, nutí nás dělat věci, které – až emoce opadnou – budou ještě šílenější než šílené,“ vypočítává Lenka Černá. Ne, rychle a zběsile to nejde, na mozek se musí jinak. Přes kladné emoce! Berte to tak, jako byste potřebovala vyjít se zatvrzelým chlapem – i na takového se musí rafinovaně. Dokud mu (chlapovi i svému mozku) nenabídnete vyhlídky, které uzná jako příjemné, nic s ním nehne.
Jak tedy mozek přelstíme, aby nás nechal zhubnout? Motivací. A začneme s představami… „Až budu mít o deset kilo méně, partner mě bude na rukou nosit, kolegyně zezelenají závistí… No jo, ale ta dřina. Fuj!“ Ano, při téhle myšlence se do toho člověku nechce. Musí nastoupit jiná motivace.
„Dělám to pro sebe. To by mělo být to nejdůležitější. Musím sama sebe přesvědčit, že jde o mé zdraví a lepší pocity. A ty se budou dostavovat každý den hubnutí – až se snáz ohnu při zavazování bot, až se nezadýchám do schodů. Musím myslet na sebe,“ zdůrazňuje Lenka Černá. A co pokud čekáte na pozitivní pocity marně? Pak je někde problém – ve vztahu vás k sobě samé.
Nemáte-li chuť udělat něco pro sebe, nemáte se ráda. Logicky. „Standardní česká strava je přehlcená dochucovadly a jazyk díky ní otupí. Proto to ze začátku bude chtít čas a trochu chlácholení pro nespokojený mozek. Také je důležité zohlednit individuální reakce těla, nenutit mu to zdravé za každou cenu. Jídlo musí zůstat požitkem,“ říká Lenka Černá z Life Clinic Prague.
Další část, u které vás mozek potrápí, je pohyb. Mozek je lenoch, a ještě by vás měl nechat cvičit? I to mu musíte vysvětlit. „Stejně jako slovo dieta i pohyb je v mozku zapsaný negativně. Je to dřina, tělo dělá věci, které ho bolí a samozřejmě ve spolupráci s negativními ohlasy z hlavy se pohyb do hubnoucího programu vkrádá jen zvolna,“ říká Lenka Černá.
Jsou ale i lidé, kteří se na pohybu stali závislými! A ti jsou důkazem toho, že na pohybu je něco dobré. Fyzička. Endorfiny. Sexy křivky. Menší velikost… Už se vám rozzářily oči? Tak v motivaci pokračujte. Ale až si poprvé nazujete tenisky, zapomeňte na přespolní běh: prvních pár týdnů si vystačíte s procházkou!
Během diety jsou pro vás nástrahami také náhlé chutě a setkání se záškodníky, kteří vám budou do všeho Měla byste to řešit. A nevztekejte se, problémy se sebeláskou máme všechny, a dobrá zpráva je, že s nimi lze něco dělat. Třeba s pomocí kouče či psychologa.
Když najdete správnou motivaci, máte skoro vyhráno. Skoro! Mozek se potřebuje dál ladit na příjemné vlny. Všechny změny, které do vašeho života vstoupí, do něj musejí vstoupit s nálepkou „kladné“! U jídla se nejdřív vaší hlavě a chuťovým pohárkům nebudou zdát právě neobvyklé chutě. mluvit. Krize. Nejhorší jsou asi rodinné sešlosti. Je tam „špatné“ jídlo i „špatní“ lidé. Babička upeče koláč, teta přinese řízky… A ještě říkají, ať neblázníte.
Mozek je v pasti, přemílá, jestli mu nebylo líp dřív… „I když je prokázané, že mozku trvá 21 dní, než si zvykne na nové věci, recidiva hrozí celoživotně – pokud to nemám dokonale srovnané v hlavě,“ konstatuje Lenka Černá z Life Clinic Prague. Takže pokud se při srážce s dobrotami i pochybovači ocitnete na tenkém ledě, udělejte v hubnutí odbočku a pátrejte po tom, proč vás jídlo nebo ten někdo vykolejil. Zřejmě je někde problém, který je třeba vyřešit. Ale klid, to zvládnete.
Ano, dieta je o práci s hlavou. „Mozek bychom klidně mohli přirovnat k počítači. Než se pustíte do hubnutí, jsou v něm programy staré desítky let, které utvářejí váš vztah k jídlu, pohybu i sobě. Říká se jim emoční rovnice a hubnutí není o ničem jiném než o snaze měnit nevyhovující rovnice za lepší,“ vysvětluje Lenka Černá a pokračuje: „No, a když to nezvládnete sama? Jsou tu odborníci, u nichž se nemusíte bát odsouzení, ani když přijdete s tím, že každý den sníte pekáč buchet.“
A s jakými drobnostmi můžete začít už teď? Možná vyměňte slovo dieta za „nový začátek“, cokoli, co vám hezky zní, a začněte se dívat na svět pozitivně. Však teorie ne nadarmo říká, že jídlo uvařené s láskou lépe chutná, práce dělaná s radostí se lépe daří, a někteří dokonce tvrdí, že i když sníte hamburger, a bude to s láskou, neuškodí vám. Ale to jsou jen teorie.
Praxe si žádá motivaci, plán, odvahu, odměny, trpělivost, správné parťáky a mít se ráda! A mozek, ten vás v tom začne brzy podporovat…
Další zajímavé články se dočtete v aktuálním vydání časopisu Dieta.