[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Když čtete o oxytocinu, vsadím se, že hned vidíte porod. Vybaví se vám porodní bolesti, možná to, jak kamarádce porod jeho prostřednictvím urychlovali a podobně. Ale oxytocin hraje velkou roli skutečně od samotného počátku těhotenství, dokonce je důležitý už před okamžikem, kdy vaše vajíčko „přijme“ partnerovu spermii a spojí se v první buňky vašeho budoucího miminka.
„Oxytocin je hormon lidské blízkosti, laskavosti a péče. Jednoznačně je tak důležitý pro začátek životního příběhu. Za normálních okolností je v intimitě přítomný u všech projevů partnerské lásky a v rámci sexuálního a reprodukčního chování. Vyplavuje se při intimním kontaktu stimulací všech míst libého pocitu,“ říká k tomu MUDr. Magdalena Chvílová Weberová, primářka porodnice v Havlíčkově Brodě.
Při milování, stimulaci bradavek, klitorisu, pochvy, dochází k tzv. nasávacím stahům dělohy, na kterých se podílí právě oxytocin.
„Země se pod vámi zachvěje“ a určité stahy cítíte díky oxytocinu při každém orgasmu! Ovlivňuje i pohyblivost vejcovodů, a to s jediným cílem, kterým je pochopitelně co nejrychlejší spojení spermie a vajíčka.
„Samozřejmě je jejich spojení ovlivněné především fází menstruačního cyklu, tedy vajíčko musí být zralé, aby mohlo spermii přijmout, roli hraje spousta dalších regulačních a hormonálních dějů, ale oxytocin je početí přítomen,“ doplňuje primářka.
Oxytocinová stimulace „nasávacích stahů“ se hodí i dál, protože oxytocin je jedním z těch činovníků, kteří stojí za setrváváním miminka v děloze. Až před porodem se vlivem dalších hormonálních procesů mechanismus otočí, oxytocin začíná plnit svou nejznámější roli a je jedním z hlavních aktérů. Jeho hladina v těhotenství průběžně také narůstá.
„Během těhotenství totiž stoupá v děložním svalstvu počet receptorů pro oxytocin, a tím narůstá citlivost svaloviny dělohy na oxytocin. V polovině těhotenství je v ní pětkrát větší počet receptorů pro oxytocin, v termínu porodu dokonce padesátkrát více oproti netěhotné děloze,“ vysvětluje porodní asistentka Ivana Königsmarková s tím, že na počátku porodu se pak spojí oxytocin také s estrogenem, který stimuluje dělohu k citlivosti na oxytocin, a endorfiny, jež působí jako tlumiče bolesti.
Nejsilnější oxytocinový koktejl vám pak podle porodní asistentky vaše tělo začne chystat až v závěru porodu a při porodu placenty. Ale k tomu se ještě dostaneme.
Pokud bychom si měli představit něco jako ideální porod a popsat ho právě z pohledu oxytocinu, jeho produkce a úlohy, vypadalo by to podle MUDr. Magdaleny Chvílové Weberové asi následovně:
„Během první doby porodní oxytocin řídí sílu a rytmus stahů dělohy. Oxytocin se uvolňuje jako odpověď na tlak rodícího se dítěte na děložní hrdlo. Při neporušeném vaku blan je hlavička dítěte chráněna před přímým tlakem na hrdlo, zároveň je její tlak na hrdlo dobře rozložený.
Po spontánním prasknutí plodových obalů, obvykle při přechodu mezi první a druhou dobou porodní, se tlak hlavičky dítěte na tkáň děložního hrdla a na svaly dna pánevního zvýší. Důsledkem jsou intenzivnější a stále častější kontrakce a hrdlo děložní se otvírá stále víc. Hlavička začne sestupovat porodními cestami a přitom je otevírá a sestupuje vaginou, dochází k novému vyplavení oxytocinu a běh porodu se povzbudí.
Když se hlavička dostává k hrázi, roztažení svalů a tkáně opět vyvolává příliv oxytocinu a porod je dokončen vlastní energií a silami ženy.“
Porod je nicméně komplikovaná záležitost a k tomu, aby proběhl tak ideálně, je potřeba souhry spousty faktorů. Dobrého rozpoložení rodičky i jejího doprovodu, příjemného prostředí, důležitá je absence stresu, hora trpělivosti i ze strany personálu porodnice, respektování individuálního tempa, jakým se porod ubírá, co největšího klidu pro maminku i přicházející dítě.
Stačí, když něco z toho nefunguje, a scénář porodu může být ledasjaký, jen ne ten vysněný.
„Pokud se například matka necítí plně v bezpečí, pokud musí opakovaně zapojovat racionální myšlení, je nucena stále reagovat na dotazy, pokud má strach, cítí se ohrožena a bojí se o dítě nebo má velkou bolest, na niž se nepřipravila, tak je působení oxytocinu blokováno,“ vysvětluje lékařka.
A je-li pozastavené působení oxytocinu, může se pozastavit celý porod. Pak nastávají vlastně dvě možné situace.
Tou první je rozhodnutí lékařského personálu pomoci porodu přidáním umělého oxytocinu. Setkat se s jeho podáním můžete už v okamžiku, kdy přijedete do porodnice s poslíčky nebo i částečně odteklou plodovou vodou, ale najednou… klid.
Dají vám zhruba 24 hodin, a pokud se nic neděje, na řadu přichází umělý oxytocin, tzv. pitocin. Stejná látka se podává i tehdy, když déle přenášíte nebo v případě, o kterém mluvíme teď, když se porod pozastaví během druhé doby porodní.
Bez zajímavosti není ani to, že oxytocin hraje roli i ve vašem vztahu. Respektive, že kvalita vašeho vztahu ovlivňuje hladinu oxytocinu. Pokud se doma cítíte dobře, věříte svému vztahu, víte, že jste milovaná, že milujete, produkce oxytocinu funguje. A když funguje, může vám usnadnit početí, těhotenství, porod, začátek mateřství. Prostě všechno souvisí se vším!
Cíl je ve všech případech jednoduchý: popostrčit pozastavené děje nebo ty, které ani nezačaly a souvisejí s vypuzením miminka z matčiny dělohy. „Při normálním porodu by přitom pro intervenci do přirozeného průběhu měl existovat opodstatněný důvod. Porod by měl postupovat svým vlastním tempem.
Ale velmi často se podává pitocin u vyvolávaných porodů, ale i u porodů, které postupují příliš pomalu. Přitom nebylo prokázáno, že by takto urychlované porody byly opravdu kratší.
Není výjimečné, že ženy přicházejí do porodnice s poslíčky, což jsou vlastně přípravné kontrakce, které mohou být poměrně časté, avšak nemají žádný vliv na postup porodu. Místo abychom ženu uklidnili a doporučili jí třeba teplou koupel nebo nějakou úlevovou polohu, díky špatnému vyhodnocení situace začneme zasahovat,“ potvrzuje porodní asistentka Ivana Königsmarková.
A zdá se, že se s aplikací oxytocinu setkává stále více rodiček. Pokud máte odvahu pročítat mateřské diskuse na sociálních sítích, dozvíte se často i to, že daným ženám byl oxytocin podán dokonce bez jejich vědomí nebo tehdy, když nesouhlasily.
Těžko ovšem soudit. Každopádně je jeho nitrožilní aplikace přes infuzi spíše krajním řešením (nebo by měla být), na které dojde až tehdy, když nezaberou přirozené cesty, jak porod rozjet při přenášení, nebo jak uvést maminku zpátky do klidu a pohody, aby se produkce a působení oxytocinu zase upravily.
Proč krajním? Pitocin je látka syntetická, tedy umělá. A přestože se tváří stejně jako přirozený oxytocin, nedosahuje zdaleka stejných výsledků.
„Působí jen na periferní cílové tkáně, nemá účinek tak komplexní, jako vlastní oxytocin,“ potvrzuje primářka havlíčkobrodské porodnice. A porodní asistentka na ni navazuje:
„Pitocin navíc blokuje v mozku vylučování přirozeného oxytocinu, a tím současně blokuje i vylučování endorfinů, které mamince pomáhají kontrakce zvládat.“ Což může být zase jeden z důvodů, proč maminky, jež zkušenost s uměle podávaným oxytocinem mají, tvrdí, že porodní bolesti se pak zintenzivnily až na nesnesitelnou úroveň.
Další věcí je, že přirozený oxytocin se v mozku uvolňuje postupně, jakoby pomalým pulzováním, kdežto infuzí přichází plynule. Sílící kontrakce vedou k větší psychické nepohodě, stres nastává i pro dítě, pro které se nedějí věci tak, jak by přirozeně mohly.
Maminku je třeba častěji monitorovat, čímž se omezují úlevné polohy. Při tom všem je syntetický oxytocin určitě skvělý vynález, ale nejsem si upřímně úplně jistá, že se z jeho podávání nestává rutina, která nám poněkud omezuje možnosti rodit po svém, přirozeně a v tempu, v jakém rodit potřebujeme...
Když je úplně nejhůř, porod nejede, nepomáhá pitocin (protože přece jen není tělu vlastní), budoucí maminka se často stresuje tím, že selhává a dochází k ještě radikálnějšímu řešení: císařskému řezu.
A ten s produkcí oxytocinu také pořádně zamává. Respektive utne jeho produkci! A to každý císařský řez, i ten, který si maminka „objedná“ v obavě, že by nezvládla porodní bolesti, i ten, ke kterému musí dojít z hlediska zdravotních komplikací na straně matky či miminka.
Zatímco nám pomáhá oxytocin, muži otcové mají pro usnadnění počátku svého rodičovského poslání vazopresin, hormon věrnosti. Jeho produkce roste v přítomnosti těhotné partnerky a pomáhá mu navazovat vztah k ještě nenarozenému dítěti, posiluje jeho touhu být nablízku a zintenzivňuje i vztah mezi budoucími rodiči. Někdy se mu proto také říká hormon „monogamie“.
Zkrátka každý císařský řez pozastaví produkci přirozeného oxytocinu, protože jeho produkce raketově roste spolu s tlakem dítěte na porodní cesty.
A když se miminko ven netlačí, stopne se nejen oxytocin, ale také prolaktin, jenž pak pomáhá startovat kojení, a takzvané endogenní opiáty (neboli endorfi ny), které jsou u standardního porodu těmi „nejlepšími léky na bolest“.
Nemluvě o tom, že po císařském řezu u nás stále není úplně tradiční přikládat miminko matce na břicho a umožnit jí bonding, počátky zamilovávání se. A přitom právě při těchto procesech produkce po porodu velmi žádoucího oxytocinu vždycky vyletí velmi vysoko! Ale zpět k normálně probíhajícímu porodu, protože úloha oxytocinu narozením dítěte nekončí.
Jakmile je miminko na světě, oxytocinová párty pokračuje. Pokud je bezprostředně položeno na maminčino bříško a podporováno v přirozeném přisátí, produkce oxytocinu znovu graduje.
Primářka havlíčkobrodské porodnice to vysvětluje: „Kůže, prsy a bradavky matky jsou velice citlivé na dotyk dítěte. Dojde-li k přisátí, nastává výlev oxytocinu. Díky oxytocinu se rozšiřují cévy na prsech a hrudi mámy a dítě je intenzivně matkou zahříváno.“
Porodní asistentka Ivana Königsmarková pak ještě doplňuje: „Oxytocin také usnadňuje samotnou ejekci mléka; stimuluje hladké svalstvo okolo prsní žlázy, čímž dochází k vypuzení vylučovaného mléka do mléčných kanálků. Podporuje tedy takzvaný let down reflex nebo ejekční refl ex mléka při sání.“
Sání kojence pak na bradavce aktivuje následné uvolnění hormonů. Už když začne kojení nebo matka myslí na kojení, dochází k uvolnění oxytocinu a také maminčiny nálady.
Během kojení se také vlivem oxytocinu stáhne a zavine děloha. Samotný hormon tak pomáhá při bondingu, je hormonem důvěry, usnadňuje navázání mateřské vazby k miminku, zamilovávání se i budování celoživotního vztahu k dítěti. Ruth Feldmanová z izraelské Bar-Ilan University změřila hladinu oxytocinu u 62 matek v prvním, druhém a třetím trimestru, také sledovala interakci mezi matkami a jejich dětmi.
Víte, co zjistila? Že maminky s vysokou hladinou oxytocinu se pak snáze po porodu zamilovaly (do svého miminka, samozřejmě), snáze budovaly svůj vztah k dítěti, snáze přijaly svou mateřskou roli (což by zase mohlo vysvětlit, proč spousta maminek, jež těhotenství zaskočí, mají po porodu s nástupem té mateřské lásky trochu „problémy“… ).
Aby bylo oxytocinu pořád dost, je třeba být prostě hlavně v pohodě. Od početí. A pak se můžou dít věci! Myslím, že na jeden malý hormon je to ohromně velký příběh…
Jasně že se s devátým měsícem sotva valíte a už už chcete rodit a chovat si svoje miminko. Přesto si ještě ten poslední měsíc zkuste užívat. Uspořádejte oslavu s kamarádkami, uvařte si zdravou polévku, relaxujte a radujte se.
To pro pohodové miminko bude v tuto chvíli stačit! Oxytocin popsal v roce 1953 americký biochemik Vincent du Vigneaud, který o pár let později vyvinul i jeho syntetickou neboli umělou podobu, za což dostal dokonce Nobelovu cenu.
Co si o tom myslí naše odbornice MUDr. Magdalena Chvílová Weberová? „Maximum oxytocinu se uvolní časným, intimním, kožním kontaktem dítě/ máma hned po porodu. Pokud se oba bezprostředně přitulí, tak kožní kontakt, bytí na mámě a doteky dítěte v rámci bondingu a vzorců pohybů – takzvaný breast crawling – vedou k vysokým hladinám oxytocinu, a ten obstará vše, co je potřeba k porodu placenty.
Jde o to zachovat dobrý management první, takzvané zlaté hodiny. Je chybou vstupovat do fyziologických procesů poslední doby porodní. Tím se vše naruší. Odnesení dítěte nebo ponechání jen pár minut na mámě pochopitelně nevede k tak vysokým hladinám oxytocinu a je zdrojem stresu ze separace. Pak samozřejmě může být potřeba syntetický oxytocin. Ale pokud se respektuje fyziologie a oba se nechají v klidu za dozoru na sále, tak vše proběhne fyziologicky.“
Porodní asistentka Ivana Königsmarková na druhou stranu říká, že výjimky existují: „Světová zdravotnická organizace doporučuje aktivní vedení třetí doby porodní, tedy porod placenty za podání oxytocinu nebo i jiných léků, u žen s nízkými hodnotami červeného krevního obrazu, popřípadě u těch, u kterých hrozí riziko většího krvácení.“
Stojí-li skutečně oxytocin za naším úspěchem při početí, respektive spolupodílí se na něm, pak jednoho také nutně napadá, proč a zda s ním nepočítá například medicína u párů, které se snaží marně otěhotnět.
Zatím nikdo neprokázal, že umělý oxytocin umí zkrátit nebo urychlit samotný porod.
Pokud pomáhá oxytocin spojit vajíčko se spermií, otázkou tak je, jestli ho využívá i reprodukční medicína. Bohužel ne. Primářka porodnice v Havlíčkově Brodě Magdalena Chvílová Weberová tvrdí, že je potřeba si uvědomit, že syntetický (umělý, injekční hormon) oxytocin se velmi obtížně dostane přes fyziologické bariéry do mozku ženy.
Nepůsobí totiž centrálně – tedy na všechny psychicky důležité situace spojené s početím. A jak navíc podotýká porodní asistentka Ivana Königsmarková, problémy s početím jsou komplexní, stejně jako jejich řešení. Početí komplikuje životní styl, fakt, že se snažíme otěhotnět stále později a podobně.