[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Antikoncepčních metod je celá řada. Jednotlivé druhy se od sebe liší cenou, tím na jakém principu fungují i délkou svého účinku. Poměrně snadné mají plánování početí páry, které spoléhají na bariérovou antikoncepci – tedy na kondom, pesar či antikoncepci chemickou. V těchto případech stačí antikoncepci kdykoli přestat používat a jen čekat, kdy k otěhotnění dojde. Další skupinou je hormonální antikoncepce.
„U hormonálních pilulek je možné se snahou o početí začít už během menstruačního cyklu, ve kterém došlo k vysazení. To samé platí o nitroděložních tělískách a antikoncepčních náplastech. Jinak je tomu u hormonálních injekcí, které mají prodloužený účinek. Zde je třeba počítat s tím, že jejich účinek přetrvává řadu měsíců. Pokud žena začne uvažovat o těhotenství, je vhodné tento typ antikoncepce včas nahradit jiným,“ vysvětluje gynekolog a porodník profesor Pavel Calda, z Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
V plánování mateřství má kyselina listová, která spadá mezi vitaminy skupiny B, své výsadní místo. Její nedostatek zvyšuje riziko vzniku vrozených vývojových vad plodu, konkrétně rozštěpů. „Ideální je, aby žena na příjem kyseliny listové myslela tak tři měsíce před tím, že chce otěhotnět. Už toto období, může zdraví plodu ovlivnit,“ říká lékař.
Zdrojem kyseliny listové je mnoho druhů zeleniny, například hlávkový salát, čínské zelí, brokolice, špenát, kapusta, hrášek, ale i některé ovoce třeba angrešt a třešně. „Tento vitamin je obsažen i v kvasnicích či játrech. Kromě toho je samozřejmě součástí mnoha potravinových doplňků, zejména těch, které jsou určeny speciálně pro ženy plánující otěhotnět,“ doplňuje Pavel Calda.
Současná medicína nabízí párům, které uvažují o potomkovi, i další možnost, jak ovlivnit zdraví potomka. A to, genetické vyšetření. „Smyslem genetického vyšetření je zjistit, zda v genetické výbavě dvojice nejsou změny a zda partneři nejsou přenašeči nějakého geneticky podmíněného onemocnění, které přesto, že oni nemají žádné potíže, by u dítěte vedlo k rozvoji vážné choroby. Toto vyšetření by měli žádat zejména lidé, kteří mají v rodinné anamnéze, nějakou genetickou vadu. Například rodiče, kterým se narodilo dítě s cystickou fibrózou a podobně,“ doplňuje profesor Calda.
Jako samozřejmost lze považovat úpravu životního stylu.
Žena plánující potomka by neměla:
Tyto faktory by měly být z jejího života odstraněny několik měsíců před tím, než otěhotní.