[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Příklady táhnou a malé děti se, jak známo, nejsnadněji učí nápodobou, takže v první řadě byste pro ně měli být dobrými vzory, které mohou s klidným svědomím následovat. Jak na to, aby si vaše ratolesti uvědomily, jaká je hodnota peněz a že nic není zadarmo? „Nové autíčko ti teď nekoupím, protože už na něj nejsou korunky. Tak půjdeme maminko k té mašince, která tiskne penízky a nějaké si vezmeme.“ Je vám takový dialog povědomý? A necháváte dítě při tom, že je to takto jednoduché? Začněte jednat!
Finanční výchovu (formou, kterou samozřejmě přizpůsobíte aktuálnímu věku) nepodceňujte v žádné vývojové fázi malého a zvídavého človíčka. Právě tady platí „čím dříve, tím lépe“ a odborníci se shodují, že s osvětou můžete směle začít už u tříletých zvědavců, kteří jsou ze své přirozenosti velmi bystří. Nejlépe se osvědčí společné názorné hry (na obchod, banku, poštu, restauraci). Proměňte se v pokladní, prodavačku, pošťačku, nabízejte a prodávejte zboží (ovoce, hračky, knížky). Peníze si snadno vyrobíte z nastříhaných barevných papírků. Pokud na ně navíc napíšete jejich hodnotu, učíte dítko zároveň poznávat jednotlivé číslice.
„Chcete-li, aby si vaši potomci již od dětství postupně osvojovali principy zacházení s penězi, mluvte s nimi otevřeně a na rovinu. Zároveň ale není třeba děti již od raného věku zbytečně strašit všemi finančními nástrahami, které na ně ve světě dospělých číhají,“ říká Stáňa Křížová, lektorka finanční gramotnosti.
K finanční zodpovědnosti výrazně přispívají diskuze o tom, kde se peníze berou, co představují, jak se s nimi platí, nebo na téma, co kolik stojí a proč není možné nakupovat bezmyšlenkovitě a bezhlavě vše, co se nám líbí a po čem zatoužíme. Způsob, jakým tyto podstatné věci dětem přiblížíte, záleží jen na vás. Vy sami znáte své potomky nejlépe a dobře víte, co na ně platí. Maminka Diana to vyřešila takto: „Peníze jsou všechen ten čas, co musí byt mamka s taťkou v práci a nemůžeme být spolu. V tom čase pracujeme a dostáváme za to korunky, za které si pak můžeme kupovat všechny hezké a důležité věci. S penízkama je potřeba zacházet opatrně, protože ten čas, co nejsme spolu, nemůžeme jen tak vyhodit z okna.“ „Peníze jsou takové ty kovové nebo papírové korunky, se kterými musíte zaplatit, co jste si v obchodě vybrali, než z něj odejdete,“ vysvětluje svým dětem další maminka Jaroslava.
Ano, i když se vám to možná bude zdát příliš brzy. Není, naopak! Kapesné je úžasně praktickým a velmi účinným tréninkem, jak se naučit nakládat s financemi (a dokázat vyjít s konkrétní a přesně danou částkou), a proto i s ním je nejlepší začít co možná nejdříve. „Kapesné nemusí být nijak velké, z počátku stačí i pár desítek korun. Je ale třeba dávat jej dítěti pravidelně, aby získalo reálnou představu o hodnotě peněz,“ říká Radka Černá ze společnosti Sberbank. Nezapomínejte ale, že rozhodování o tom, jak kapesné použít, by mělo zůstat zcela na dětech. „Rodiče by neměli nijak zasahovat do toho, co si dítě za kapesné smí koupit nebo ne. Součástí výchovy by ale měly být diskuse i o tom, na co si ratolesti šetří, za co chtějí utrácet,“ upozorňuje Stáňa Křížová. Pokud jde o výchovu k finanční gramotnosti, nespoléhejte jen na školu, že „jim to tam vysvětlí“. Mluvte s potomky o tom, jak to chodí ve světě dospělých a vydělávání (i utrácení) peněz.
Pokud cítíte, že jsou již vaše děti připraveny zvládnout správu vlastních financí samy, není zcela od věci přemýšlet nad zřízením dětského nebo studentského účtu. Tento okamžik nastává většinou při ukončení základní školy a nástupu na školu střední. U některých účtů máte jako rodiče plnohodnotná dispoziční práva. „Rodiče by měli mít přehled o tom, co jejich děti dělají, jak na tom jsou s penězi – tak, aby měli možnost o tom s nimi mluvit,“ zdůrazňuje Stáňa Křížová. V případě, že budete chtít takový účet pro svého potomka zřídit, obraťte se na vaši banku, kde vám poradí s nejvhodnějším řešením. „Banky studentům nabízejí nejrůznější výhody, například minimální poplatky za vedení účtu nebo výběry z bankomatů zdarma,“ uvádí Radka Černá ze Sberbank. Některé účty také nabízí další rozšířené varianty, na které mohou studenti po ukončení školy volně přejít.
Nedávný průzkum banky ČSOB ukázal, že české děti dostávají první kapesné v průměru v sedmi letech a i z menších částek si dokáží většinou něco málo spořit. Nejčastěji šetří do klasického, starého dobrého prasátka. To je skvělá zpráva, z výsledků ale vyplynuly i ty méně pozitivní. Podle nich si vaše ratolesti totiž mezi sebou vesele půjčují a zdaleka ne vždy peníze dostanou od svých spolužáků nebo kamarádů zpět! Navíc se podle zjištění banky nejedná o žádné drobné půjčování deseti korun na svačinu, ale o poměrně vysoké částky, které jsou leckdy vyšší než kapesné dítěte na celý měsíc. „Děti si průměrně půjčují okolo 250 korun. A jak ukázal náš průzkum, zkušenost s takovýmto půjčováním peněz kamarádům má téměř polovina dětí,“ uvedl Václav Potůček, lídr projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy. Podle něj většinu dluhů děti svým kamarádům řádně splatí. „Ale je zde asi dvacet procent dluhů, které zůstanou v nenávratnu,“ upozorňuje Potůček. Statisticky vyjádřeno to znamená, že každý pátý školák, který si půjčí peníze, je svým vrstevníkům nikdy nevrátí. Malých dlužníků je ale menšina, pozitivním zjištěním průzkumu je, že naopak až tři čtvrtiny dětí dokáží šetřit, přičemž průměrná výše jejich úspor je dva tisíce korun. Zatímco ty nejmladší školou povinné děti mají měsíční kapesné mezi 100 až 150 korunami, nejstarší školáci hospodaří s rozpočtem téměř 700 korun měsíčně.