[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Hádám, že i vaše ratolest vydrží desítky minut se cákat v bazénku, přelévat vodu z kelímků a stříkat ji všude kolem. Nebo jen třeba šlapat v holínkách v kaluži. Děti milují vodu, ovšem jakmile mají udělat první vědomý pohyb pod hladinou, zachvátí je strach.
Může za to negativní zážitek spojený s vodou, například nechtěné loknutí, pád do vody, ale také špatné vedení rodičů při instrukcích nebo nejistota z nové situace.
Naučte potomka konečně vodu milovat a překonejte jeho strach. Abyste znovu nalezli důvěru dítěte ve vodu, obrňte se trpělivostí a postupujte při seznamování potomka s vodním živlem pomalinku a citlivě.
Štěpánka Štrougalová, jedna z velkých průkopnic plavání kojenců a batolat v České republice, dokonce radí se na začátku úplně vzdát jakýchkoli nadlehčovacích pomůcek: „Pro psychickou pohodu a dobré zvládnutí prvních adaptačních krůčků ve vodě je jednoznačně nejlepší rodičovská náruč či ruka anebo stačí pouhá vaše přítomnost.“
Pokud se dítě ještě do samotné vody neodváží, skotačte s ním jen u břehu nebo na okraji bazénu. Házejte do vody hračky, stříkejte na sebe vzájemně nebo se jen klidně ruku v ruce procházejte mělčinou, proběhávejte v ní nebo v ní dupejte. Při takových aktivitách si dítě ani neuvědomuje, že se učí něco nového.
Jakmile přivedete absolutního neplavce do vody, může se stát, že ho schvátí opět panika. Řeči jako „neboj, to je jen voda“ nebo „vždyť to nic není, dělej“ mu v budování vlastního sebevědomí a vůbec vztahu k vodě nepomohou. Říkejte mu nějaké příjemné a hravé říkanky, házejte si s míčkem, omývejte si vzájemně obličeje nebo foukejte do balonku mezi sebou.
Vytvořte v dítěti pocit bezpečí ve vodě. A teprve pak se postupně zaměřujte na první plaveckou dovednost, která je zároveň i sebezáchrannou polohou – splývání. Výsledkem by měla být poloha na zádech nebo bříšku, přičemž hlava je v prodloužení. Ano, znamená to také to, že dítě ponoří hlavu pod vodu.
Proto by mělo umět zatajit dech a vám důvěřovat, že ho v případě nepohody zachráníte a budete respektovat jeho přání, případně vyslechnete jeho jakékoli pocity.
Hurá, zvládli jste s dítětem první velkou lekci vodních hrátek, která je pro budoucí plavání velmi důležitá. Tato fáze může trvat i třeba celé léto, takže nelamte nad dítětem hůl, když se po dvou či více návštěvách vodní plochy ještě neodváží jít dál než po pás.
„Rodiče jsou někdy netrpěliví, potřebovali by, aby se dítě naučilo plavat hned, a připadá jim zbytečné, aby se zatěžovalo nějakou hrou s plaveckými dovednostmi.
Samozřejmě, i to je cesta. Ale měli by počítat s tím, že pokud dítě tuto etapu přeskočí a nebude mít zvládnuté základní plavecké dovednosti, budou jeho pohyby zmatené, neúčelné, křečovité.
A jestliže se takový plavec dostane do nějaké mezní situace, nebude schopen reagovat tak jako ten, kdo má zažité správné pohybové stereotypy,“ upozorňuje Štěpánka Štrougalová, zkušená lektorka plavání a maminka čtyř dětí z Baby Clubu Juklík.
Dítě si nalehne na hladinu. Nejprve na záda, poté může zkusit i na břicho. Přitom dohlížejte, aby pokaždé hlava zůstala v prodloužení trupu a nezvedala se. Nejprve dítě jemně držte pod zády.
Nepoužívejte k tomu žádné nadlehčovací pomůcky. Také zamezte, aby si po vynoření okamžitě třelo oči. Pomůže vám v tom hračka, kterou dítěti dáte do ruky, aby se o ni staralo.
Při splývání na zádech úžasně funguje, když mu na bříško položíte oblíbenou hračku, kterou bude rádo „vozit“.
S učením nové dovednosti souvisí i chvála. Často se stává, že rodiče své děti přemrštěně chválí s vidinou větší motivace.
Ovšem výsledek je opačný: Jakmile dítěti začnete vštěpovat, že umí perfektně plavat, stane se z něj plavec s velkým a nezdravým sebevědomím, který pak třeba kvůli svému omezení schopností nezvládne vyřešit kritickou situaci. Nedokáže odhadnout rizika, a stane se tak nebezpečný sám sobě.
Síla hračky
Při lekcích inspirujte dítě přítomností nějaké milované hračky. Ta může sedět na čestném místě na břehu nebo u bazénu nebo být přímo ve vodě. Dítě se jí pochlubí svými novými dovednostmi.
Videozáznamy
Divili byste se, jak moc mohou motivovat dítě k dalším krokům záznamy z jeho snažení ve vodě. Nejenže vidí samo sebe, ale může se pochlubit svým sourozencům, babičkám nebo kamarádům ve školce či škole.
Příjemná atmosféra
Ať už svěříte dítě lektorovi nebo ho povedete vlastní cestou, dbejte na to, aby se dítě cítilo během učení bezpečně a spokojeně. Přistupujte k němu citlivě a vnímejte s pochopením jeho pocity. Nikdy je nepopírejte! Taky dítěti dopřejte čas. Pomalý a klidný postup se osvědčuje vždycky.
Moc nemluvte
Slova raději nahraďte praktickou ukázkou. Děti mnohem ochotněji napodobují, než poslouchají instrukce.
Hrátky na padavky
Posledním velmi významným stupněm v přivykání vodnímu prostředí jsou pády a skoky. Začínejte pádem ze sedu, pak ze dřepu či ze stoje, a jakmile vaše dítě tohle zvládne, je čas skákat z destiček nebo bloku. Vaši ratolest budou určitě bavit skoky do vaší náruče. Nebo můžete vymyslet další varianty – třeba skoky do obručí nebo nafukovacího kruhu.
Padat do vody se může také pozadu, na bok, skrčmo i po hlavě. A už od začátku dítě upozorňujte, jak moc je důležité před skokem zkontrolovat prostor doskoku. A zkušená lektorka Štěpánka Štrougalová dodává ještě jednu radu: „Při skoku popředu je nutné mít palce u nohou přes okraj bazénu – zabrání se tím uklouznutí.“
Podívejte se, jak vypadá výuka sebezáchrany v bazénu!