Jak naučit děti vytvářet myšlenkové mapy?

Myšlenková mapa není žádná novinka, s pojmem přišel Tony Buzan už v 60. letech minulého století. Přesto to není zas tak rozšířená pomůcka, přestože při správném použití je opravdu praktická.

Jak fungují myšlenkové mapy?

Myšlenková mapa je, jednoduše řečeno, grafické uspořádání slov a pojmů a souvislostí mezi nimi, případně doplněné obrázky. Představte si ji jako velmi rozvětvený strom nebo třeba pavouka se spoustou noh. Kmen stromu nebo tělo pavouka přestavuje hlavní téma, myšlenku, zkrátka jádro problému. Pro školáka to může být třeba obrázek lidské postavy, nápis Lidské tělo.

Okolo něj pak vypisujeme/kreslíme související témata a myšlenky podle stupně jejich důležitosti. Ty nejpodstatnější nejblíže, vzdálenější motivy dále. Zůstaneme-li u příkladu lidského těla, v nejbližším okruhu bude popis jeho částí (ruce, nohy), v dalším sledu pak třeba vnitřní struktura (kosti, vnitřní orgány), další okruh tvoří popis funkcí jednotlivých orgánů.

Témata se graficky propojují čárami, šipkami, až vznikne rozvětvená mapa, která všechny pojmy spojí do logických souvislostí.

Stačí vám papír, tužka a guma

Způsobů, jak myšlenkovou mapu vytvořit, je celá řada. Dnes už najdeme na internetu spoustu aplikací, které ji podle našich kritérií vytvoří za nás. Většina lidí, kteří se tvorbou mentálních map zabývají, však tvrdí, že v první fázi jsou úplně nejlepší papír, obyčejná tužka a guma. Než svou mapu vyladíme k dokonalosti, budeme totiž obvykle hodně přepisovat.

Batole

Jak trénovat dětskou kreativitu

Zde je pár tipů, jak nejlépe postupovat při tvorbě myšlenkové mapy:

• Začněte od středu papíru, aby bylo možné přidávat myšlenková vlákna všemi směry.
• Nebojte se kreslit, obrázek je často názornější než slovo.
• Zapojte barvy pro oddělení jednotlivých témat nebo zdůraznění důležitosti.
• Využijte různé styly písma, tučný font, velká a malá písmena, číslice či znaky.
• Buďte struční, slova se pamatují a asociují lépe než dlouhé věty.
• Buďte kreativní. Fantazii se meze nekladou. Informace si ukládáte do hlavy už během výroby mapy. Když nad ní strávíte více času, vůbec to není na škodu. A čím zajímavější po vizuální stránce mapy bude, tím lépe si obsažené údaje zapamatujete.

Výhodou myšlenkové mapy je její přehlednost. Autor ji navíc vytváří sobě na míru, takže přesně ví, jak ji nakreslit, aby mu při učení vyhovovala. Mapa zachycuje podrobnosti v celku. Pomáhá tak najít komplexní pohled a pochopit souvislosti.

Nevýhodou je omezená kapacita informací, které lze do mapy vložit. Pokud bychom do ní včleňovali dlouhé texty, ztrácí svůj význam. Mapy také vyhovují víceméně jen lidem s vizuálním typem paměti, pro ostatní se příliš nehodí.

A – což je pro školáky asi dost podstatné – mapa bývá často dobře srozumitelná autorovi, ale ostatní ji mohou považovat za nepřehlednou. Pro vyměňování mezi spolužáky tak nemusí být zrovna vhodnou pomůckou.

Využíváte vy sami nebo vaše děti myšlenkové mapy?

Dítě je na světě

Jak dostat knížky k dětem a děti ke knihám? Zkuste bubliny.

Rodina a vy

Učíme se a hrajeme si. Najednou!

Rodina

Kdo si hraje, nezlobí aneb jak zabavit malého raubíře