Jak na to, abyste to na sjezdovce vy i děti zvládli na jedničku a aby učení bylo zároveň zábavou? Poradíme. Nezapomeňte, že při výuce lyžování je vždy v první řadě důležité respektovat jejich schopnosti a tempo a obrnit se velkou dávkou trpělivosti.
Kdy je vhodné s výukou začít, je naprosto zásadní otázka. Nemá smysl snažit se něco uspěchat a dítě do čehokoli nutit. Podle odborníků není vhodné stavět potomky na lyže dříve, než oslaví třetí narozeniny, za naprosto ideální se považuje až věk pěti let. „Spodní hranice jsou tři roky, ale i to je individuální. Mladší děti nemají dostatečnou pohybovou koordinaci a jejich kostra není natolik vyvinutá, aby bez problémů odolala za jízdy tlakům na kyčle, kolena a kotníky,“ říká Sabina Kmecová, instruktorka lyžování z Kašperských Hor.
Jako rodič nejlépe poznáte (a většinou velice rychle), zda už dítě k lyžím „dozrálo“. Důležitý je jeho celkový mentální, emocionální a sociální vývoj. Mrně, které je zvyklé na kolektiv, většinou nemá problém zařadit se do výuky v lyžařské školce. Pokud to ale odmítá, počkejte další rok. Pokud dítko často tráví v zimě čas venku, baví ho pohyb, jezdilo už na kole nebo koloběžce a udrží rovnováhu, nejspíš je už vhodným adeptem na první lyžařské krůčky. Než vyrazíte na hory, zkuste dítěti doma nazout lyžařské boty a připevnit lyže. Nechte ho se projít po pokoji a zkusit zvedat nohy. Pokud do bot vůbec nechce nebo se během chvilky začne vztekat, zvažte oddálení výuky. Nevyhrožujte, nenuťte, netrestejte!
„I když je rodič ortodoxní sjezdař a na běžkaře se dívá trochu spatra, doporučuji začít s dítětem na běžkách. Dostane tak podstatně rychleji pocit skluzu a osvojí si předozadní rovnováhu. A stačí chodit a sjíždět na běžkách mírné kopce. Bez pluhu! A pro obrovskou škálu her vám stačí kousek zasněžené plochy. Legrace si užijete dost a dost a výuka jde tak nějak sama,” říká Štěpánka Štrougalová, instruktorka z Baby Clubu Juklík a maminka čtyř dětí s tím, že lepší je začít s dítětem lyžovat na jaře, kdy je již tepleji a obecně je lepší počasí. Pozor ale na odpolední stavy sjezdovek, bývají už pokryté těžkým firnem (sněhem a ledem).
Začněte s dítětem jezdit na malých dětských vlecích. I jízdou na lyžích směrem vzhůru dítě vlastně trénuje. A nezapomeňte na to, že i když se na lyžích teprve učí a vlastně nic neumí, má mít namazáno – na zoxidované drhnoucí skluznici pocit skluzu nezíská. Co ovšem doma naopak zapomenout můžete, jsou hůlky, ty jsou dítěti na sjezdovkách jenom na obtíž.
Malé děti učte jezdit na lyžích bez hůlek, jen jim překážejí.
Myslíte si, že nejlépe naučíte svého potomka prvním nesmělým lyžařským krůčkům vy sami? Ne vždy to musí být pravda. Pro nejmenší děti je nejvhodnější variantou lyžařská školka, která nabízí kvalitní vybavení a kvalifikované zkušené instruktory. Ale samozřejmě, pokud maminka nebo tatínek umí velmi dobře lyžovat a znají základní metodiku, můžou se výuky ujmout sami. Je jasné, že s rodiči bude dítě určitě více smlouvat, případně se častěji vztekat a odmlouvat. Ve školičce musí dodržovat danou disciplínu a ostatní děti ho budou motivovat k lepším výkonům. Nedovolí si zkrátka tolik, jako k vlastním rodičům, na které je zvyklé.
„Podle našich zkušeností většina dětí přijme snáz instrukce od někoho cizího, v prostředí, kde se musí soustředit a zároveň tak trochu soutěžit s ostatními dětmi ve skupině. Lyžařská školička tak často dosahuje rychlejších výsledků a zároveň jde o snazší cestu i pro rodiče,“ říká Michal Matoušek ze Ski areálu Herlíkovice. Rodiče varuje, aby neměli přehnaná očekávání. Za první hodinu se dítě rozhodně nenaučí lyžovat. Pokud zvládne za týden vyjet kopeček na provazovém vleku, sjet ho pluhem a dole zastavit, je to vítězství! A hlavní pravidlo zní, dítě do ničeho nenutit. V okamžiku, kdy začne hlásit, že už ho to nebaví, dejte si pauzu a jděte raději postavit sněhuláka nebo na čaj.
Když se rozhodnete učit ratolest sami, ukažte, jak na to. „Dítě se vždy nejlépe učí názornou ukázkou. Cílená ukázka je efektivnější než jakékoliv vysvětlování. Na dítě ale mluvte jeho řečí. Zapomeňte na slova 'doleva, doprava...'. To při jízdě nedokáže zpracovat. V klidu si společně vysvětlete, jaké pojmy budete používat. Pravděpodobně to bude 'k lanovce, k lesu...' A zbytečné jsou i rady typu 'větší vertikální pohyb'. Zvolte zkrátka názvosloví přiměřené věku svého dítěte,“ doporučuje Štěpánka Štrougalová. Pokud sami neumíte opravdu dobře lyžovat, nesnažte se dítěti radit a svěřte ho raději do rukou profesionálů.
Dětskou lyžařskou školičku najdete dnes již téměř v každém sjezdovém areálu. Měla by se vždy nacházet mimo hlavní provoz, nejlépe odděleně (plůtkem nebo barevnými tyčemi) od ostatních lyžařů. Většinou ji najdete ve spodní části sjezdových tratí, v blízkosti veškerého zázemí, jako je restaurace, vyhřívaná klubovna a toalety. Mezi standardní vybavení patří provazový vlek, pohyblivý pás a hlavně veselé pomůcky (barevné obrázky a postavičky, podjížděcí branky, barevné kostky, ale i vaky na sezení). Seznamte se s instruktorem, měl by si umět dítě získat, navázat s ním přátelský kontakt, pamatovat si jeho jméno. Vám vysvětlí průběh výuky a požádá vás o telefonní číslo, aby vás v případě problémů mohl kdykoli kontaktovat.
Dětská sjezdová lyže by měla být přibližně o deset až dvacet centimetrů kratší, než je výška dítěte. U těch, které budou lyžovat poprvé, to může být i třicet centimetrů. Pokud by lyže byly delší, dítěti by se špatně ovládaly a mohlo by ho to od lyžování odradit. Příliš krátké lyže jsou také špatně, ale jde o menší zlo než v případě zbytečně dlouhých. Lyže musí být vybaveny bezpečnostním vázáním, seřízeny na výšku a především váhu dítěte. Zásadní jsou také lyžařské boty. Měly by být pohodlné, neměly by nikde tlačit a dětem by se při chůzi neměla zvedat pata. A přemýšlejte o tom, co dítěti obléknete. Nedělejte z něho sněhuláka, ale na druhou stranu dbejte na kvalitní (nejlépe funkční) spodní prádlo a teplé rukavice.
Pořídit vlastní, nebo u dětí, které rychle rostou, využít raději půjčené? Pokud vyrážíte s dětmi na lyže poprvé, určitě je lepší si je vypůjčit. Nikdy totiž předem nevíte, zda se bude lyžování malému raubíři líbit a jak dlouho na svahu vydrží. A naopak, jestliže vyrážíte na hory každý víkend, určitě se vyplatí koupit výbavu vlastní. Výhodou je, že pokud svěříte potomka do lyžařské školičky, ta mu veškeré potřebné vybavení zpravidla zajistí. Ať už berete dítě na hory poprvé nebo je to již ostřílený lyžař, nikdy nezapomínejte na bezpečnostní prvky. Helma, brýle a tzv. páteřák (polstrovaný chránič páteře), to je základ. Malý sportovec musí být na sjezdovce dobře vidět, zvolte proto výrazně barevné svrchní oblečení, ideálně doplněné reflexními prvky.
„Většina pádů u malých dětí vzniká při běžných aktivitách, chůzi a běhu, a zde není v silách rodičů jim zabránit. Nejdůležitější je tedy prevence, což znamená pohybová průprava odmalička, návyk na pohyb a sport, díky kterému jsou děti obratnější, šikovnější a získávají lepší koordinaci. V ideálním případě je vhodné využít přírodního prostředí, kde mohou běhat a padat bez větších obav z následků pádů,“ říká Kristýna Přibylová, majitelka profesionálních dětských tělocvičen Monkey´s Gym.
Zároveň připomíná, jak je důležité nechat děti skákat z překážek úměrně jejich věku a dovednostem a hlídat od počátku správný způsob doskoku a obtížnost postupně navyšovat. Malé děti je vhodné aktivně učit používání rukou při pádu vpřed, aby nedopadaly přímo na obličej. U těch starších je zase třeba stále opakovat, že ruce nesmí být při aktivním pohybu v kapsách, odkud je nestihnou dostatečně rychle vyndat a pád zbrzdit.