[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Podle odborníků je právě temperament považován za jeden z pěti stěžejních faktorů, které určují účinnost výchovy. Temperament ovlivní, jak přísní, nebo naopak tolerantní budete při výchově, a taky hraje roli v tom, jak moc tolerantní budete vy jako rodič při konkrétním chování dítěte.
Citlivost: Jak jste citliví na hluk, pachy, zvuky, chuť a doteky? Kolik nepohodlí zažíváte při hlasitých zvucích a jak tolerujete jiná nepohodlí.
Úroveň aktivity: Jak moc jste během dne aktivní: baví vás střídat aktivity, nebo dáváte přednost sedavé činnosti?
Intenzita: Kolik energie vkládáte do toho, co děláte? Jak silně reagujete, když jste naštvaní nebo se hádáte?
Pravidelnost: Baví vás plánovat a dodržovat plány? Nebo jste raději spontánní?
Přizpůsobivost: Jak zvládáte změny? Umíte skočit rovnýma nohama do nové situace, nebo potřebujete čas, abyste novou situaci posoudili?
Pozornost: Jak dlouho udržíte pozornost a jak snadno se rozptýlíte?
Persistence: Jak dlouho vydržíte u jednoho úkolu? Přesouváte se často z jedné činnosti do druhé, aniž byste předchozí ukončili?
Při zkoumání faktorů, které tvoří temperament, si představte, že každý z nich je na stupnici od jedné do pěti. Je pravděpodobné, že v některých oblastech se možná budete blížit k extrémnímu konci spektra, nebo budete někde uprostřed. Hlavním důvodem, proč je důležité pochopit svůj temperament, je to, že vám to může pomoci porovnat ho s temperamentem svého dítěte.
Určitě to má své výhody, ale taky nevýhody. Například pokud máte oba podobnou úroveň aktivity, bude to pravděpodobně spíše výhoda a shodnete se. Na druhou stranu – pokud máte oba ve svých reakcích podobnou intenzitu, můžete skončit v prudkých hádkách a neshodách. Emoční reakce můžou být taky nakažlivé, takže když jste fakt naštvaní a vaše dítě má podobný temperament, může to vyvolat jeho větší rozrušení.
Představte si rodiče, který dává přednost spontánní výchově dítěte, to ale ve skutečnosti potřebuje pevnou strukturu a rutinu. To může vést k problémům s chováním, protože dítě bude pravděpodobně úzkostné a rozrušené, když nebude znát vaše plány dopředu. Protiklady se ale mohou někdy vyrovnávat a být ku prospěchu. Například rodič, který je velmi přizpůsobivý, ale vychovává dítě, které je velmi rigidní, může dítěti pomoci při přizpůsobování se činnostem tím, že mu bude ukazovat trpělivost. Každopádně v obou případech je vhodné vypracovat výchovnou strategii, kterou uzpůsobíte vašim temperamentům.