Maminka.czPanenky

Jak panenky pomáhají mít rád(a) své tělo?

redakce 20.  9.  2021
Své tělo, takové, jaké je. Se všemi nedokonalostmi a s tím, co se na něm v průběhu času mění. Víte, jak to učit děti?

Panenky Barbie a nedosažitelný tělesný ideál, to už je dávno minulostí. Letos zveřejnili odborníci z Cardiff University výsledky výzkumu, který byl publikován v odborném magazínu Frontiers in Human Neuroscience. V rámci něho vědci monitorovali mozkovou aktivitu hrajících si dětí ve věku mezi čtyřmi a osmi lety. Ukázalo se, že u dětí, které si hrály s panenkami Barbie, docházelo k stimulaci těch mozkových oblastí, které jsou spojovány se zpracováním sociálních informací a empatií. K posilování a rozvoji těchto schopností docházelo u dětí i v případě, že si hrály s panenkami samy a nebyli u toho přítomni žádní jejich kamarádi.

Pozitivní vliv hry s panenkami na rozvoj empatie a sociálních schopností u dětí se přitom prokázal u dívek stejně jako u chlapců. Zároveň tak panenky ukazují, že i to, co není proporčně dokonalé, je krásné a je to zcela běžné. Proto jsou různorodé „barbíny“ skvělou pomůckou, jak naučit své děti, aby měly své tělo rády takové, jaké je.

Klepněte pro větší obrázek

„Jde o hru s člověkem, takže podle mého názoru se dobře hodí jak na poznávání lidského těla včetně chápání převlékání, tak na hraní sociálních rolí a přehrávání zajímavých situací,“ říká k tomu dětský psycholog Martin Zajíc. Kluci i holky tak mohou zjistit, že kromě vyštíhlených a vyretušovaných postav, které mohou vidět třeba v on-line světě nebo v časopisech, je většina lidí úplně jiná: s pigmentovými vadami, silnými stehny nebo velkým zadečkem, s protézou nebo na vozíčku, s krátkými vlasy (tudíž s žádnou extrémně hustou a dlouhou hřívou)… A díky tomu se naučit vnímat realitu a různorodost jako přirozenou věc. 

ROZHOVOR:

Mgr. LUCIE ŠMAHELOVÁ ČERNÁ, dětská psycholožka, psychologie-biofeedback.cz

Od jakého věku učit děti přijímat své tělo se vším všudy a učit je zdravému sebevědomí, co se tělesné schránky týče? 

Co se týče přijímání vlastního těla, měli bychom začít už odmalička. Třeba tím, že se nebudeme bát před dětmi chodit nahatí. Samozřejmě to nemusí každému sedět, záleží na tom, v jakém prostředí člověk vyrostl… Určitě je dobré dětem zprostředkovávat to, že i my samy jsme se svým tělem v pohodě, i když se nám mění, třeba po porodu nebo když přibereme, nebo naopak když na sobě pracujeme, cvičíme. Aby věděly, že i my své tělo vnímáme a zároveň ho máme rádi za všech okolností. I v rámci přijímání vlastního těla u dospělých žen vždycky radím, aby se každý den postavily k zrcadlu a řekly si „mám se ráda“ nebo „mám tě ráda“, „jsi krásná“. 

Jak by se měl do hry „Mám se rád/a taková/ý, jaká/ý jsem“ zapojit rodič? 

Dneska ale už máme naštěstí možnost kupovat i oplácanější panenky, které se více podobají realitě. Nejdůležitější ze všeho je ale dávat dítěti informaci, že já sama svoje tělo miluju, a když se mi něco nelíbí, umím to schovat tak, abych se cítila komfortně a zároveň na sobě pracuju, abych se cítila dobře.
 
Témata: Časopis Maminka, Hry pro děti, Chování a vztahy, Hračky pro děti, Panenky, Dokonalost, Lucie Šmahelová Černá, Výzkum, Průběh času, Děti, Martin Zajíc, Tělo, Barbie, Panenka
Mohlo by vás zajímat
Když jsem tančila doma, dcera volala STOP, směje se Andrea Sestini Hlaváčková. Jak jí Star Dance mění život?
Formánková Simona
Rozhovor
Děti bez sportu: Proč je stát odepsal a jaké to bude mít následky?
Zenklová Veronika
Sport