[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
První rok života je pro rozvoj imunity přelomový. Některé maminky si možná oddychnou, že už nebudou kojit, jiné jsou rády, že už mohou dávat svému dítěti všechno, co jedí ostatní členové rodiny. Ovšem to není úplně ideální. Malé děti nejsou dospělí, takže jídelníček by se měl přizpůsobit jejich věku. Dítě je stále ještě nezralé a má speciální nároky na stravu. Podobně je to i s mlékem. Rozhodně tedy dítěti nedávejte neupravené kravské mléko po prvním roce života, a pokud to jde, jeho použití posuňte až k roku třetímu.
Proč? Jak říká MUDr. Iveta Čierna, Ph. D., z 2. dětské kliniky LF UK a DFNsP v Bratislavě, složení neupraveného kravského mléka neodpovídá potřebám dětského organismu a představuje i hygienické riziko. „Když je mléko pasterizované, hrozí zase alergizace mléčnou bílkovinou. Mléko má nižší obsah železa než umělá pokračovací mléka, vyšší obsah bílkovin pro organismus, což představuje větší zátěž pro ledviny. Chybí v něm esenciální mastné kyseliny a je v něm nedostatek vitaminů rozpustných v tucích, především vitaminu D,“ dodává dr. Čierna.
Z hlediska mléčné výživy se pokračovací mléka, tzv. batolecí nebo juniorská, považují za nejadekvátnější výběr správné mléčné výživy. Mléka pro batolata slouží nejen k uspokojení nutričních (výživových) potřeb organismu pro toto věkové období, ale obsahují i dostatek doplňkových výživových látek, které zvyšují jejich kvalitu a jsou potřebné pro správný vývoj. Mezi tyto důležité doplňky patří:
Vitamin D: Spolu s vápníkem tvoří základní složku, která ovlivňuje správný vývoj kostní tkáně. Vitamin D provází vápník na jeho cestě od příjmu v potravě přes vstřebávání v krvi až po zabudování do kostní tkáně. V případě vytváření kostní tkáně platí lidové pořekadlo: „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.“ Když už má dítě nedostatek vápníku v jídelníčku a nevytvoří si dostatečné množství kostní hmoty, tak nemá vytvořené zásoby v dospělosti a fyziologické odvápňování kostí vede k rychlejšímu nástupu osteoporózy i s následky. Samotné zvýšení konzumace vápníku ve stravě ale nestačí. „Většina odborníků dnes zastává názor, že dodání vitaminu D má být zabezpečené aspoň do konce druhého až třetího roku života,“ doplňuje doktorka Čierna. Podle těchto zjištění je už mírný nedostatek vitaminu D spojený s opožděním růstu dítěte, oslabeným svalstvem a častějším výskytem onemocnění dýchacích cest.
Železo: Je součástí krevního barviva – hemoglobinu, který zabezpečuje přenos kyslíku k buňkám. Když je přísun z potravy nedostatečný, rozvíjí se tzv. sideropenická anemie, a to nejčastěji kolem prvního roku života. Nedostatek železa, zejména v období kritickém pro rozvoj centrální nervové soustavy, může mít negativní vliv na růst a vývoj dítěte. Narušení funkce enzymů obsahujících železo může vést k poruchám tvorby bílkovin, látkové přeměny, poruchám nervové tkáně a tvorby látek potřebných k přenosu nervových impulzů. V důsledku toho může dojít ke zpomalení růstu a psychomotoriky.
Nukleotidy: Představují základní kámen nukleových kyselin, které tvoří podstatu života. Jsou přítomné ve všech buňkách – hlavně v jejich jádru a kromě toho se účastní prakticky na všech významných životních procesech. Jejich potřeba je vysoká především v období nejútlejšího věku, kdy dochází k růstu a zrání všech orgánů. Mateřské mléko má dostatek těchto nukleotidů, kravské je ale neobsahuje. Nukleotidy působí příznivě na dozrávání imunitního systému a krvetvorných buněk. Výzkumy v posledních dvaceti letech ukázaly, že geneticky daná vloha pro funkci mozku je zásadně ovlivněna stravou, přítomností nebo absencí specificky významných složek. Ty určují stupeň vývoje mozku, jeho zrání a tím i definitivní funkce. Patří sem hlavně železo, jod a esenciální mastné kyseliny, jejichž deficit jasně způsobuje snížení vyšších funkcí mozku.
Nenasycené mastné kyseliny: Významnou výživovou složkou pro správný vývoj dítěte jsou i tuky. Jejich důležitou součástí jsou tzv. esenciální mastné kyseliny omega-3 (rybí tuk) a omega-6, které si tělo neumí vytvořit samo a musí je dostat v potravě. Tyto mastné kyseliny jsou pro miminko klíčové z hlediska vývoje mozku. Jejich adekvátní příjem v potravě zabezpečuje i jejich preventivní vliv na srdce a cévní systém.
Střevní mikroflóra: Velmi důležitou součástí obranyschopnosti je i střevní mikroflóra a její správné složení. Zdraví prospěšné bakterie ve střevě – bakterie mléčného kvašení (bifidobakterie, laktobacily) – nejsou jen pasivními kolonizátory střeva, ale spolu se střevem a lymfatickým systémem vytvářejí ucelený ekosystém, který plní mnohé významné funkce při zpracování potravy a při udržování fyziologické rovnováhy organismu. Účastní se látkové přeměny cukrů, bílkovin, některých hormonů, přispívá k odstraňování škodlivin a má svůj význam i při vývoji imunity. Prostřednictvím mléčné kojenecké výživy je možné příznivě ovlivňovat také vývoj střevní mikroflóry, a tím pozitivně působit na zdraví. Součástí mléčné výživy určené dětem do tří let je i prebiotická vláknina a probiotika.
Co vlastně tyto termíny znamenají? Prebiotika jsou nestravitelné části potravin – oligosacharidy a fruktooligosacharidy, které podporují růst a činnost užitečných bakterií ve střevě. Směs prebiotické vlákniny v mléčné kojenecké výživě potlačuje výskyt nežádoucích bakterií, vyvolávajících infekci. Účinek prebiotických směsí je podobný bifidogennímu vlivu mateřského mléka. Prebiotika v mateřském mléce i jejich vliv na střevní mikroflóru patří mezi důležité mechanismy podpory imunity kojeného dítěte.
Mnohými lékařskými studiemi se jednoznačně potvrdil příznivý efekt prebiotické vlákniny, která je součástí moderní mléčné kojenecké výživy na posílení obranyschopnosti. Děti, které pijí tato mléka, mají nižší výskyt infekcí. Prebiotická vláknina sehrává i důležitou roli z hlediska prevence nepříjemné alergie. Další možností je přidávání probiotik do sušených mléčných formulí. To jsou živé mikroorganismy, které po požití mají schopnost kolonizovat střevo a mají pozitivní účinek na zdraví. V umělé mléčné výživě příznivě ovlivňují trávení batolat a zabraňují vzniku střevních infekcí, kterými jsou děti v prvních rocích života ohrožené. Při výběru správné výživy tedy nezapomínejte, že adekvátní výživa zabezpečuje fyziologickou činnost organismu v dospělosti a v dětském věku je nezbytným předpokladem zdravého vývoje.