[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Bronchiální neboli průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází opakovaně k zúžení a stažení průdušek jako reakci na různé podněty. Stěna průdušek je postižena zvláštním druhem neinfekčního zánětu, který vede ke zvýšené dráždivosti průdušek, a tím k jejich zúžení, tedy snížení průchodnosti. Dochází zároveň k otoku sliznice a nadměrné tvorbě hlenu.
Mezi nejčastější spouštěče astmatu se řadí respirační infekce (infekce dýchacích cest), nadměrná fyzická zátěž, alergeny v ovzduší, znečištěné životní prostředí. Dispozice pro vznik astmatu jsou rovněž do určité míry dány geneticky. Objevují se názory, že průduškovým astmatem jsou ohroženi zejména alergici, to je ale omyl. Astma může být spojeno s alergií, ale není to podmínkou.
Astmatické obtíže se nemusí projevovat jen akutními astmatickými záchvaty, příznakem, že může jít o tuto nemoc, bývá chronický dráždivý kašel, který se objevuje zejména v časných ranních a večerních hodinách. Případně se objevuje výrazná dušnost při sportu a fyzické zátěži (tzv. námahová dušnost). V případě, že jde o alergické astma, vyvolává zhoršení potíží přímý kontakt s alergenem (kvetoucí stromy, pyly, prach, zvířecí srst, plísně apod.).
Zejména díky moderní inhalační léčbě je dnes ve většině případů možné eliminovat rizika, zabránit trvalým změnám v průduškách a držet onemocnění pod kontrolou, aniž by pacienta výrazně omezovalo v běžném životě. Správně léčený astmatik může bez obav žít aktivním životem i sportovat. Pro efektivní léčbu je ale nutné přijít za lékařem včas. Praktický lékař odešle pacienta za alergologem a pneumologem, kteří provedou potřebná vyšetření.
„Základy pro stanovení diagnózy astmatu jsou anamnéza, fyzikální vyšetření, spirometrické vyšetření plicních funkcí, vyšetření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu a bronchokonstrikční/dilatační test. Vhodné je rovněž alergologické vyšetření,“ uvádí MUDr. Petr Pšenica, primář společnosti Lázně Luhačovice.
Léčba astmatu je vždy individuální a používají se dvě hlavní skupiny léků. Jedná se o úlevové léky s krátkodobým účinkem (k rychlému potlačení akutních potíží, tedy zmírnění dušnosti a rozšíření průdušek) a protizánětlivé preventivní léky, které se užívají dlouhodobě a pomáhají nemoc a obtíže s ní související stabilizovat a držet pod kontrolou. Oba druhy léků se užívají zpravidla v inhalační podobě, k dispozici je spousta moderních a vysoce účinných inhalačních prostředků.
MUDr. Petr Pšenica, primář společnosti Lázně Luhačovice
„Nejúčinnější v léčbě astmatu jsou inhalační kortikosteroidy, což je dlouhodobá preventivní protizánětlivá léčba, která nemá žádné nežádoucí účinky na organismus. Dále se používá bronchodilatační léčba, z nových metod také imunoterapie a biologická léčba. Neméně důležitá jsou i preventivní režimová opatření. V rámci preventivní léčby může klient absolvovat i lázeňskou léčbu, která je plně hrazena pojišťovnami,“ říká MUDr. Růžena Vaňková, lékařka, specialistka na léčebnou rehabilitaci a rehabilitační a fyzikální medicínu z Mariánských Lázní.
Pokud člověka postihne akutní astmatický záchvat, je potřeba zachovat chladnou hlavu. Lehčí záchvat zvládne astmatik většinou sám díky úlevovým lékům, které by měl mít neustále po ruce. Některé závažnější případy ovšem vyžadují okamžitou pomoc lékaře a je potřeba přivolání rychlé záchranné služby. Těžký astmatický záchvat může totiž člověka ohrozit na životě.
Jak tedy vypadá první pomoc? Je potřeba podniknout několik kroků, abyste dokázali pacientovi ulevit a potlačit riziko dalších komplikací.
Astmatický záchvat doprovází stahy hladké svaloviny průdušek, což bývá spojeno s tvorbou většího množství hlenu. Postižený jedinec se pak potýká se suchým dráždivým kašlem, který je natolik silný, že může způsobovat náhlý nedostatek vzduchu a pocit paniky, že „se dusí“. Nahromaděný hlen navíc velmi ztěžuje odkašlávání.
I když po covidu jsou spíše typické fibrotické změny plicní tkáně, může po nákaze covid-19 dojít i k postižení dýchacích cest a následnému rozvoji astmatu. Ale veškeré následky covidu nebyly ještě detailně prozkoumány.
MUDr. Růžena Vaňková, lékařka, specialistka na fyziatrii, balneologii a léčebnou rehabilitaci, rehabilitační a fyzikální medicínu z Mariánských Lázní