[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
To, že je malý Péťa „pozadu“, intuitivně vycítila čtyřicetiletá Radka poměrně brzo. Ve třech letech moc nemluvil, později mluvil nesrozumitelně a věty netvořil téměř vůbec nebo s gramatickými chybami.
„Říkala jsem si, že jsem s ním asi málo mluvila, nebo že jsem mu málo četla, nevím. Nechtěl s námi komunikovat, nerozuměl zdánlivě jednoduchým pokynům a nedařilo se mu vyprávět. Díky naší skvělé dětské lékařce jsme absolvovali postupně řadu vyšetření. Nejprve se vyloučila vada sluchu, poté následovaly návštěvy u neurologa a psychologa. Byla to celkem úleva zjistit, že Péťa slyší. Ale když nakonec klinický logoped diagnostikoval vývojovou dysfázii, bylo náročné to akceptovat. Dnes mu je šest a mluví zhruba na úrovni čtyřapůlletého dítěte,“ vypráví Radka. Dětí se stejnou nemocí je víc, než říkají statistiky. Jen možná rodiče neznají skutečnou diagnózu.
„Ano, jde opravdu o nemoc. Ale bohužel není tak nápadná (pokud je lehká), takže nejde jen tak poznat. Má-li dítě například poruchu artikulace, tu každý slyší, navíc se upraví často i bez léčby,“ říká Lenka Pospíšilová z Asociace klinických logopedů ČR, která letos na toto téma obhájila disertační práci na lékařské fakultě. Společně s dalšími odborníky v nemocnici Motol se snaží hledat rozdíly mezi zdravými a dysfatickými dětmi a rozdíly a podobnosti mezi dětmi dysfatickými a autistickými.
„Přestože má dysfázie podobný výskyt a závažnost jako ADHD, méně se o ní píše, takže je méně známá. Podobně jako ostatní neurovývojové poruchy má i tato porucha jazyka především genetický základ. Moderní metody neurozobrazení jasně prokazují jemné strukturální změny ve vývoji mozku. Využít neurozobrazení k běžné diagnostice ještě ale dlouho nebude možné,“ vysvětluje odbornice s tím, že v praxi si musí při diagnostice vystačit s jazykovými testy, cíleným pozorováním a rozhovorem s rodiči, včetně přesně snímané anamnézy.
Vyčítáte si, že se svým potomkem „málo čtete nebo se mu málo věnujete“? „Neurovývojovou poruchu nemůže způsobit výchova. Nemůžete se obviňovat za něco, co jste sami nezpůsobili,“ ubezpečuje rodiče Lenka Pospíšilová.
Strachujete se, že nemoc nepoznáte? Diagnózu samozřejmě musejí určit odborníci. Jako rodiče ale intuitivně poznáte, že se vaše dítě nevyvíjí běžným způsobem.
„Rodič by si měl věřit a prosadit vyšetření u odborníka, ještě lépe u odborníků, kteří se koordinují. Například vyloučit vadu sluchu a podobně,“ radí Lenka Pospíšilová. Je třeba najít odborníka, který používá jazykové testy k vyšetření vývojové dysfázie, dokáže nastínit celkový přístup k dítěti a který chápe, že léčba ne vždy spočívá v četnosti návštěv.
Dalším znakem neurovývojových poruch je jejich překrývání, což znamená, že dítě nemá jen jednu poruchu, ale hned několik najednou. A bohužel tyhle poruchy mají často tendenci přetrvávat do dospělosti.
Přihlaste sea zdarma dočtětetento článek
V pokračování článku také najdete
Rada odborníka na vhodnou léčbu
Typické příznaky vývojové dysfázie