[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
"Za pár měsíců máme jít se šestiletým synem k zápisu do první třídy. Trochu se bojím, že bude problém, má totiž poměrně velké potíže s mluvením. Tedy konkrétně s nadměrným mluvením, v podstatě nezavře pusu a hrne se z něj nepřetržitý proud slov. Chrlí je ze sebe rychlostí blesku, nedá se zastavit, někdy doslova lapá po dechu, jako by v jednom kuse nestíhal říct všechno, co potřebuje, a neustále pospíchal.
Polyká slabiky, někdy dokonce i celá slova, takže občas to, co se snaží sdělit, ztrácí smysl a nerozumíme mu ani my doma, natož ostatní. Když nám nadšeně něco vypráví, úplně se zalyká. Celkově je hodně temperamentní a zrychlený, hyperaktivitou ale podle psycholožky netrpí," svěřila se Věra G. (37), maminka Samuela (6). Čím se tedy tato vada projevuje, jaká má specifika a jak probíhá náprava? A proč to nejspíš nepůjde bez odborné pomoci?
V současné době výrazně roste podle slov klinických logopedů počet dětí s vadami řeči ve věku, kdy by již řeč měla být v normě. Důležité je problém nepřehlížet a začít jednat. Prevence a včasné zahájení léčby jsou klíčem k úspěchu a nápravě.
"Základem je citový a citlivý přístup k dítěti a rovněž správný řečový vzor. Dítě by mělo mít kolem sebe vzory správné, nemazlivé a přirozené výslovnosti. Řeč by rovněž měla být přiměřená duševnímu vývoji dítěte. Často bývá podceňována výchova již velice malých dětí.
Vše, co dítě prožívá již od narození, co na něj působí v širším i užším slova smyslu, má svůj určitý význam. Podpora, důvěra s dostatek času, který dítěti věnujeme, jsou velice důležité. O zážitcích, které s dětmi společně zažijeme, je vhodné se pobavit a sdílet je, vytvářet radost i z úplných maličkostí. To vše dítě obohacuje," říká logopedka Ilona Kejklíčková ze Soukromé kliniky LOGO.
Breptavost (odborně tumultus sermonis) je porucha plynulosti řeči, kde je převážně narušeno tempo řeči. Jedná se o patologickou odchylku, kdy tempo řeči je zrychlené, důsledkem je vynechávání slabik, slov, dochází k deformaci obsahu mluveného, vybočení od tématu, vynechání podstatných informací. "Současně bývá postižena i takzvaná prozódie – chybný přízvuk, nepravidelné tempo řeči, monotónní mluva. U dětí s breptavostí pozorujeme častěji než u jejich vrstevníků rovněž motorický neklid, také syndrom ADHD, poruchy soustředění a jemné motoriky," vysvětluje Ilona Kejklíčková.
Tato porucha řeči má mnoho společného s koktavostí, pokud jde o prevenci a profylaxi, příčiny jsou ale zpravidla jiné. Breptavost je typická zrychlenou mluvou, která se často stupňuje až k nesrozumitelnosti.
"Rodiče často breptavé děti charakterizují jako velmi chytré, které ale "nestihnou říci všechno, co vědí". V poslední době se však prokazuje, že u většiny dětí s breptavostí má jejich porucha organický původ (neurologická příčina). Podle psychologických testů podávají breptavé děti horší výkony ve vnímání, v pravolevé orientaci, ve čtení i psaní, mají snížené motorické i senzomotorické schopnosti. Breptavost lze tedy považovat za jeden z projevů lehké mozkové dysfunkce. Zanedbatelný není ale rovněž ani podíl dědičnosti," přibližuje klinická logopedka Dana Kutálková.
Breptavé děti se projevují obvykle jako velmi impulsivní, jednají nevypočitatelně a hovoří překotně. Ovšem v situacích, které vyžadují rychlou reakci, bývají naopak pomalejší, než je obvyklé. Není to ale pravidlem. Některé se chovají klidně a rozvážně, jsou manuálně zručné, a to pak výrazně kontrastuje se zbrklostí mluvy.
Mluvení bývá narušeno častými vdechy, někdy dítě mluví i při nadechování, v proudu řeči se ztrácejí koncovky nebo části slov, výslovnost je často nepřesná nebo nesprávná, ale není vázána na některé hlásky – v té rychlosti se prostě některé hlásky nepovedou. Výrazněji se breptavost začne projevovat právě až kolem nástupu do školy a často se zkombinuje s koktavostí, která vzniká druhotně, obvykle jako následek komunikačních neúspěchů a nevhodných výchovných postupů.
Aby dítě mluvilo potichu a nekřičelo: Jak toho dosáhnout?
Určitá prevence existuje. Důsledně klást důraz na jasné a zřetelné vyslovování, na správné dýchání, na přiléhavé a výstižné vyjadřování, rozvíjet cit pro rytmus a tempo. Pokyn "mluv pomalu" po čase ztratí význam, dítě ho přestane vnímat. Lepší je tlumit rychlost nejen slovně ale i gestem – nenápadně ukázat na rty, naznačit spojením palce a ukazováčku rychlost nebo použít gesto, které využívá policie pro zpomalení jízdy auta. S většími dětmi je možné tyto signály předem domluvit, abyste jim neskákali do řeči slovními pokyny a aby bylo možné použít je nenápadně i na veřejnosti. Určitě je ale důležité poruchu usměrňovat a řešit, dítě totiž nijak netrápí, neobtěžuje, většinou si ji ani neuvědomuje, proto nemá prakticky žádnou motivaci se jí zbavovat. A tak může situace přetrvávat někdy až do dospělého věku. Doma se snažte mluvit klidně, správně a pečlivě vyslovovat, chyby usměrňovat.
Logopedická léčba se zaměřuje na tyto diagnostické postupy:
"Hlavním cílem terapie je zmírňování a úprava rychlého tempa řeči. Velmi vhodné je doplnění těchto diagnostických postupů rovněž o vyšetření dětské kresby,“ dodává PaedDr. Ilona Kejklíčková.
Úspěch při terapii breptavosti je závislý na několika základních pravidlech: