Jak s dětmi ve zdraví přežít tropické teploty

V první řadě mějte na mysli, že dětskému organismu hrozí přehřátí mnohem snáze, než tomu dospělému. Čím menší je dětské tělíčko, tím hůře si udržuje svojí přirozenou teplotu a tím více je vystaveno riziku prochladnutí v zimě a přehřátí v létě. Proto pokud teploty ve stínu překročí 35 stupňů, neměli bychom s malými dětmi ven vůbec vycházet.

Zásady rozumného rodiče ve vedrech

Jak si tedy sluníčko užít a neudělat si z něj nepřítele? Při pobytu na něm mějte na paměti následující zásady:

• Hlava dítěte by vždy měla být kryta pokrývkou. Vyhněte se neprodyšným úpletovým materiálům a dejte přednost 100% bavlně.
• Pokrývku hlavy a vlasy dítěte máčejte tak často, jak to jen lze. Klidně s sebou za tímto účelem noste extra láhev s vodou.
• Dítě oblékejte do prodyšných materiálů, které dobře větrají – nejlépe čisté bavlny.
• Neustále mějte po ruce pití a dítěti ho každých pár minut nabízejte.
• Ideálním drinkem do horkého počasí jsou hodně zředěné 100% džusy. Dětem většinou chutnají více než obyčejná voda, proto je snazší dostat do nich tekutin více.
• Nenechávejte dítě pobývat na přímém slunci. Pokud tomu nelze zabránit, ujistěte se, že se každých pár minut zchladí ve stínu.
• Ve skutečně horké dny choďte ven dopoledne, kdy je všechno po noci ještě příjemně zchlazené. Mezi jedenáctou a patnáctou hodinou byste na sluneční paprsky rozhodně vycházet neměli, a pokud půjdete ven, měli byste zůstat výhradně ve stínu.
• Pokud ve velkých vedrech například cestujete autem bez klimatizace, nezapomínejte dělat časté zastávky u benzínových pump či motorestů, kde se můžete alespoň na chvíli trochu ochladit.

Mohlo by vás zajímat: Pij, pij... Kolik toho má dítě vlastně vypít?

Úpal a úžeh

Důsledky přehřátí mohou být dvojí; jmenují se úpal a úžeh. „Lidé tyto dvě často zaměňují, nebo si myslí, že jsou to synonyma pro stejné onemocnění, což ovšem není tak docela pravda,“ vysvětluje MUDr. Stanislav Machart.

„Úpal je způsobený působením velmi vysokých teplot (nad 35 stupňů Celsia) na dětský organismus. Může se ale přirozeně vyvinout i u dospělého. Jde o kombinaci vysokých teplot, vysoké vlhkosti vzduchu, nedostatečně větrané místnosti či neprodyšného oblečení a nedostatku tekutin.

Úžeh nebo-li sluneční úpal je naproti tomu způsoben podrážděním mozku a mozkových blan přímým slunečním zářením. Příznaky úpalu i úžehu jsou ovšem podobné a často jde o kombinaci obou. Projevují se vysokými horečkami (nad 40 stupňů), bolestmi hlavy a zvracením, při úžehu navíc ještě dochází ke ztuhnutí šíje a podobným projevům jako u zánětu mozkových blan.“

První pomoc při přehřátí

První pomoc je podle lékaře Stanislava Macharta v případě úpalu i úžehu stejná. „Nemocného přeneste na chladné stinné místo, uvolněte mu oblečení a začněte ho postupně svlažovat, tz. přikládat studené obklady. Důležité je ochlazovat především jeho hlavu! Opatrně do něj vpravujte tekutiny, čistá voda však není nejvhodnější. Lepší je iontový nápoj, lehce osolená voda (čajová lžička na litr vody) či studený, mírně oslazený čaj s citronem,“ radí lékař. „Při poruše vědomí je třeba ihned vyhledat pomoc doktora.