[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Věděli jste, že člověk se od klíštěte může nakazit, aniž by na sobě nějaké našel? „Z velké části to jsou právě klíšťata či jejich nymfy, které častokrát nejde zpozorovat při běžné prohlídce kůže. Jednoduše řečeno neviditelně se přisají a stejně tak i odpadnou,“ upozorňuje MUDr. Rodion Schwarz, praktický lékař pro dospělé z Přílepské ordinace, a dodává: „Symptomy se projeví většinou již po několika dnech, někdy však i týdnech či měsících.“
Ordinace praktických lékařů se plní pacienty s boreliózou, infekčních klíšťat totiž neustále přibývá. Velkým problémem je, že nemoc nebývá vždy rozpoznána včas a následky pak mohou být fatální. Pokud si s nákazou neporadí imunitní systém nebo nejsou hned v počátku nemoci podána účinná antibiotika, borelióza se může dostat do chronického stadia a způsobit závažné zdravotní problémy.
Klíště samotné se lymskou boreliózou obvykle nakazí z krve divoce žijících savců, ale i ptáků a plazů. Bakterie borrelie pak setrvávají ve střevě klíštěte, odkud se po přisátí mohou přenést na člověka. Lymská borelióza je onemocnění, které způsobuje Spirocheta borrelia.
„Aby došlo k nákaze spirochetou, je třeba dostatečně dlouhá doba, tj. minimálně 24 hodin od přisátí. Pokud dojde k odstranění klíštěte do této doby, nemělo by dojít k přenosu infekce,“ popisuje epidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar. Na trhu je již dostupný i test, kterým si můžete doma otestovat klíšťata. Je k dostání v lékárnách a chovatelských potřebách, protože jím můžete otestovat i klíšťata, která najdete u svých domácích mazlíčků.
Borelióza se může poměrně dlouhou dobu šířit tělem nepozorovaně. K nákaze bakteriemi borrelie dojde většinou nejdříve po šesti hodinách od přisátí, některé zdroje uvádí dokonce odstup 24 hodin, odborné názory kolem této problematiky se liší. V každém případě je vždy lepší klíště odstranit co nejdříve a ranku dobře vydezinfikovat. Poté, co bakterie proniknou do kůže, začínají se dostávat do vazivových struktur podkoží, kde způsobují zánětlivé změny.
Pokud tyto změny zaznamená imunitní systém, vyvolá lokalizované ložisko infekce, odborně zvané erythema migrans. Projevuje se jako typická červená skvrna o velikosti zhruba pět až sedm centimetrů v okolí ranky po klíštěti, která je uprostřed typicky vybledlá. Jakmile se skvrna objeví, diagnóza je víceméně jasná.
„K vytvoření červené skvrny dochází zpravidla do několika dnů, ale i týdnů po přisátí klíštěte, a to ne vždy přesně v místě přisátí. Problém ale může nastat tehdy, když se toto tzv. časně lokalizované stadium neobjeví a dojde k rozšíření infekce, což je relativně časté,“ uvádí MUDr. Vít Nádvorník z ambulance Synlab. Nakažený člověk tak o tom, že má boreliózu, vůbec nemusí vědět a borrelie se šíří dále do jeho těla, procházejí krevním řečištěm a pronikají do vnitřku buněk.
„Bakterie lymské boreliózy velmi často napadají klouby a mohou za vznik zánětlivých artritid. Poškozen může být i oběhový a nervový systém,“ říká profesor Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Pokud se nakazíte, a přesto se neobjeví na kůži typická skvrna, zhruba po několika týdnech můžete začít pociťovat nespecifické příznaky, jako jsou únava, pocit zchvácenosti, závratě nebo bolest kloubů a svalů. Ani tyto projevy se však dostavit nemusí. Bakterie borrelie totiž mají jedinečnou schopnost unikat reakcím imunitního systému a putovat po těle nepozorovaně. Při podezření na nákazu, tedy pokud máte nějaké obtíže, je nejlepší možnou volbou navštívit lékaře a nechat se vyšetřit. Jedinou spolehlivou cestou k odhalení choroby je laboratorní vyšetření krve.
Borelióza má tři stadia, objevit se mohou otoky, horečka i bolesti kloubů
„Onemocnění probíhá ve třech stadiích. V tzv. lokalizované formě, která se projevuje typickým zčervenáním v místě přisátí klíštěte, které putuje po kůži, v časně generalizované formě a v pozdní formě. U části nemocných může lymská borelióza probíhat velmi mírně až bezpříznakově. A naopak u některých nemocných může onemocnění způsobit trvalé potíže různě závažného charakteru od pískání v uších a snížení sluchu až po ochrnutí,“ upřesňuje doc. Rastislav Maďar.
V první fázi se obvykle objeví typický příznak nákazy (červená skvrna v místě přisátí s vybledlým středem), který usnadňuje stanovení správné diagnózy. Může být provázena horečkou, únavou, malátností nebo zvracením. Tato červená skvrna se postupně rozšiřuje a může dosahovat velikosti až několika desítek centimetrů.
Ve zhruba 40 % případů ale nemusí člověk pozorovat žádné příznaky a nemoc přechází do druhé fáze, která je provázena těžko léčitelnými chronickými formami onemocnění. Tato fáze, která může již napadat centrální nervový systém, začíná přibližně po dvou až dvanácti týdnech od přisátí klíštěte, nejpozději po třech měsících pak odeznívá. Typické jsou bolesti kloubů a vznik otoků, zejména kolenního kloubu, bolesti svalů, může se objevit rovněž periferní obrna nervů, nejčastěji je postižen nerv lícní. Přechodně může dojít i k zánětu srdečního svalstva.
V některých případech nachází lékaři u pacientů boreliový lymfocytom, což je drobný fialový uzlíček na pokožce, zejména na bradavce, ušním boltci, lalůčku nebo na varlatech. Třetí fáze se projeví zpravidla až za několik měsíců, nebo dokonce let po nákaze. Mezi příznaky se řadí zánětlivé postižení kůže a její následná atrofie, zejména na dolních končetinách, záněty kloubů a také zánětlivá onemocnění očí, mozku a míchy nebo srdce.
Pokud jste našli na těle přisáté klíště a následně se na kůži objevila červená skvrna, zajděte za praktickým lékařem, který provede klinické vyšetření, případně vám odebere krev pro laboratorní rozbor. V případě, že je místo po přisátí zarudlé a má typický vzhled, lze boreliózu klinicky diagnostikovat ihned, tedy již několik dnů po nákaze. V tomto stadiu se laboratorní vyšetření neprovádí a postupuje se podle klinického nálezu. Vyšetřit se raději nechte také v případě, že na sobě pozorujete některé z dalších podezřelých příznaků.
„V případě nepřítomnosti skvrny je laboratorní vyšetření krve jediným řešením pro včasné odhalení a léčbu boreliózy tak, aby se nedostala do chronického stadia, které by mohlo mít závažné následky,“ varuje Ing. Petra Kottová z laboratoře Synlab a pokračuje: „Z odběru krve se provádějí sérologické testy na přítomnost protilátek třídy IgM a IgG. Tyto protilátky, kterými se organismus začne proti nemoci bránit, se však začínají tvořit 3 až 6 týdnů po nákaze, nemoc je tedy možné diagnostikovat až s odstupem týdnů. Vyšetření se proto v případě podezření doporučuje opakovat.“
Pokud má lékař podezření na neuroboreliózu, stanovuje se diagnóza na základě vyšetření mozkomíšního moku, ze kterého lze přímo prokázat přítomnost bakterie. Při postižení kloubů lze k diagnóze obdobně použít punkci z kloubu.
„Žádná účinná vakcína v tuto chvíli neexistuje, ale farmaceutické společnosti na jejím vývoji pracují,“ doplňuje doc. Maďar. Pokud se nákaza zjistí včas, nastupuje léčba antibiotiky.
„Nejlepší ochranou je silná imunita. Posílit svou obranyschopnost. V naší ordinaci po léčbě boreliózy dáváme pacientům takzvanou postboreliotickou léčbu, která se skládá ze speciálního jídelníčku, odvarů či tablet čínských bylin a medicinálních hub, jako jsou coriolus či reishi," říká lékař.
„V naší ordinaci máme dobrou zkušenost s využitím kombinace čistých imunoglukanů s přírodním vitaminem C,“ říká MUDr. Rodion Schwarz. „Také se osvědčily některé směsi bylin, které se sestavují individuálně podle konstituce a aktuálního zdravotního stavu pacienta. V neposlední řadě bych rád zmínil, že blahodárné účinky má i využití CBD tinktur," přibližuje MUDr. Schwarz.
Převratnou novinkou je, že se možná dočkáme očkování proti této nebezpečné nemoci. Čeští vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR totiž úspěšně otestovali látku, ze které by se mohla v budoucnu vyrábět vakcína proti lymské borelióze. Testovaný přípravek údajně vykazuje až stoprocentní účinnost. Výsledky byly publikovány v květnu loňského roku v odborném časopise Nature Partner Journals Vaccines.