[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
"S rotaviry se v ordinacích setkáváme poměrně často – jsou vysoce nakažlivé a pro malé děti mohou být nebezpečné. Protože jde o virovou infekci, léčíme pouze projevy jako horečku nebo se snažíme zastavit zvracení, průjem. Bohužel většinou – zvlášť malé děti – končí v nemocnici, protože do nich rodiče nemohou dostat tolik tekutin, aby zabránili dehydrataci,“ říká lékařka Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
Ročně kvůli rotavirové skončí v nemocnicích asi čtyři tisíce dětí do pěti let, dalších přibližně 30 000 dětí projde léčbou ambulantní. Vakcínu proti rotavirům, která se dětem podává ve formě sladkého roztoku do úst, pojišťovny nehradí, rodiče o ní většinou projeví zájem, když už jejich první dítě infekci prodělalo a skončilo kvůli ní na nemocničním lůžku.
„Tomu se chce vyhnout každý rodič,“ říká lékařka Hülleová. Odborníci odhaduji, že v případě, že by se začalo s plošným očkováním jako v jiných zemích, pak by již druhý rok byla proočkována polovina, a do pěti let většina dětí v nejvíce rizikovém věku.
Že jsou rotaviry nejčastější příčinou dehydratace a důvodem proč děti končí v nemocnici potvrzuje infektolog Peter Mikolášek z Kliniky dětských infekčních nemocí Dětské nemocnice v Brně. Podle něj nelze příliš předvídat, jaký průběh může tato infekce u dětí mít.
„Některé děti ji zvládnou bez větších obtíží a nemoc je imunitně posílí, ale některé zkrátka nemoc natolik zdevastuje, že je potřeba aby strávily několik dní u nás na oddělení, abychom jim zkorigovali vnitřní prostředí a doplnili tekutiny infuzní cestou. Samozřejmě tato zkušenost není příjemná ani pro ně, ani pro rodiče. Musíme jim zavést infuzi do žíly, což může být u úplně malých dětí obtížné, a někdy se zavedení infuzní kanyly podaří až na několikátý vpich. Současně jim odebíráme krev kvůli základním vyšetřením. Rodiče chtějí být většinou s dětmi, ale když mají druhé doma nebo neúplné rodinné zázemí, bojují s tím, kde mají být dříve,“ popisuje praxi lékař Mikolášek.
Rozhodnutí o tom, zda dítě ochránit vakcínou, leží podle něj především na rodičích a jejich zhodnocení situace – například podle toho, jaké mají rodinné zázemí nebo kde žijí a jak daleko mají do nejbližšího zdravotnického zařízení.
„Očkování rozhodně doporučujeme dětem oslabeným jinou nemocí, například různými vrozenými onemocněními nejen zažívacího traktu, syndromem krátkého střeva, potravinovými alergiemi, či nedonošeným dětem, pro něž by průběh mohl být výrazně horší,“ doplňuje infektolog.