[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jak to mohla udělat?! Odvádět tátu od rodiny… Takhle jsem vždycky reagovala, když jsem se dozvěděla, že si nějaká moje známá nebo kamarádka začala s ženatým chlapem,“ začíná své vyprávění dvaatřicetiletá Simona. „Ještě nekompromisnější jsem byla vůči ženám, které si dopřály románek, ačkoli měly fungující partnerský vztah a děti.
A najednou se v tom plácám sama a nevím, jak dál. Nikdy bych si nepomyslela, že se mi něco takového může stát. Už od střední školy jsem byla s Karlem, byl to můj první kluk, velká láska, tak nějak přirozeně jsme se vzali, když dostudoval vysokou, pak přišel syn a vzápětí dcera. Já byla doma s dětmi, Karel nás živil. Nežili jsme si v nějakém luxusu, prostě normální česká rodina v panelákovém bytě s hypotékou a leasingem…
Abychom měli víc peněz, začal Karel pomáhat kamarádovi s odhadováním nemovitostí. Docela mu to šlo, a tak se brzo osamostatnil a odešel ze stálého zaměstnání. Měli jsme se líp, ale doma jsme tatínka téměř neviděli. S Karlem jsme pak už řešili jenom provozní záležitosti. A když jsem si stěžovala, že spolu vůbec nejsme, nic společně nepodnikáme, já jsem pořád jenom sama s dětmi a už spolu ani nespíme, zeptal se mě, co tedy chci. Že on víc dělat nemůže, ale že se přece máme dobře.“
Jak říká psycholožka a sexuoložka Laura Janáčková, ženy chtějí, aby jim jejich muž lásku vyjadřoval celým svým životem, potřebují uspokojit potřebu vypovídat se, hledají porozumění a očekávají, že muž vycítí, co žena potřebuje. „Ne každý muž je toho však v dnešní době stále schopen,“ vysvětluje odbornice.
Simona nakonec pokusy o rozhovor na téma „my dva“ s manželem úplně vzdala. Ovšem spokojená nebyla. „A tak když byly Andrejce tři a šla do školky, kam už chodil starší Kuba, rozhodla jsem se, že se vrátím aspoň na částečný úvazek do práce. Můj muž sice tvrdil, že to není nutné, protože nás uživí, ale já jsem potřebovala změnu.
Než jsem odešla na mateřskou, trochu se mi u nás v kanceláři líbil jeden kolega. Ale nikdy se z toho nic nevyvinulo, měla jsem přece Karla, plánovala svatbu, děti… Jenomže teď jsem všechno viděla jinak.
Ivan v práci povýšil na šéfa oddělení a moc pěkně mě po mateřské přivítal, motivoval mě. Věnoval se mi, a já navíc cítila, že se mu líbím. Ani nevím, jak se to přihodilo, a skončili jsme jednou odpoledne v bytě jeho kamaráda,“ přiznává Simona. Banální aférka, řeknete si. Možná, ale především velký zásah do Simonina života i života celé její rodiny.
„Na začátku nevěry jsou romantické seriály a nenaplněné představy. Naše mysl nás pomocí fantazií připravuje na věci možné i nemožné, na věci uskutečnitelné i neuskutečnitelné, ostatně funkcí chtíče může být i jen prostá motivace k milování. Motivace, která může změnit naše chování podle našich tužeb, kdykoli se naskytne ta neopakovatelná chvíle zakázané příležitosti,“ objasňuje psycholožka Janáčková.
Simona se do Ivana zamilovala. Jejich vztah trvá už půl roku a Simona jej před manželem tají, nejspíš i proto, že neví, jak celou situaci řešit. Se svým milencem se cítí po dlouhé době jako žádoucí žena a zažívá s ním úžasný sex. Ale nejen to. „Pro mě je také hrozně důležité, že si rozumíme a že si máme pořád o čem povídat.
Máme spoustu společného, líbí se nám stejné filmy a písničky, máme rádi exotická jídla. Tohle jsem s Karlem vlastně nikdy nezažila,“ uvědomuje si mladá žena. Na druhou stranu má svého muže stále ráda, vždyť toho spolu tolik prožili a mají krásné zdravé děti.
Simona je pod velkým tlakem. V jednu chvíli je rozhodnutá, že se s manželem rozejde a začne nový život, a vzápětí, když ho vidí, jak si hraje s dětmi, má pocit, že to nedokáže. Jenže manželova až dojemná oddanost rodině v této chvíli není pro Simonu zdaleka tak přitažlivá, zvláště když její milenec procestoval kus světa, skáče padákem a boxuje…
„Obyčejná“ jistota, kterou v ní vzbuzuje její muž, jí momentálně imponuje méně než vzrušení, které jí poskytuje akční milenec. Možná bychom mohli parafrázovat slova Simonina manžela a zeptat se: Co tedy vlastně chce?
A zde se dostáváme ke klíčovému: Aby jí muž imponoval. Psychiatr Miroslav Plzák psal ve svých knížkách o muži ‚tří S‘, který si v podstatě koleduje o to, aby mu byla žena nevěrná: Je to muž slušný, spolehlivý, ale slabý. To, že muž pracuje od nevidím do nevidím a vzorně se stará o děti, ocení moudrá a zralá žena, ale i ta chce a potřebuje, aby jí partner imponoval! A pokud žena očekává od svého partnera víc, než se jí dostává, pokud určité potřeby ve vztahu neuspokojuje vůbec, vzniká problém a zárodek budoucího konfliktu.
Avšak Simona se nemůže vrátit zpátky a zkoumat, jestli je pro ni Karel vhodný partner, kterého si váží a u něhož se dá předpokládat, že jej bude obdivovat i po letech manželství. Má odpovědnost a musí se rozhodnout, co dál.
Existuje veliký rozdíl mezi tím, když se do někoho zamiluje ženatý muž a když vdaná žena. Alex ve filmu Lítám v tom bere svého milence v podání George Clooneyho jen jako příjemnou „vsuvku“, relaxaci a nic víc. Ani na chvíli neuvažuje o tom, že by kvůli němu opustila svou rodinu, manžela, děti, dům či svoje postavení.
Tvůrcům filmu se zde podařilo předvést spíše mužský přístup k nevěře, protože v běžném životě má zamilovaná žena tendenci spálit za sebou mosty, od muže odejít a začít nový život, a to bez ohledu na finance, postoje okolí i city svých dětí. Jedna věc je zamilovat se, hodit vše za hlavu a jít za hlasem svého srdce. A druhá?
Položit si zásadní otázky a upřímně si na ně odpovědět: Opravdu mám natolik vážný důvod, abych opustila svého partnera a otce svých dětí? Co udělal tak hrozného? Dochází mi, jak moc mu ubližuji a ještě ublížím? A jak k tomu přijdou děti, že jim vezmu fungující rodinu a jejich tátu nahradím úplně cizím mužem? Naši rodiče, sourozenci, přátelé – to je postavíme před hotovou věc? Co naše společné finanční závazky, úvěry, hypotéka, rozestavěný dům…? Uvědomuji si, že na tom budeme tratit všichni?
Ovšem i ženin milenec má většinou závazky, které by musel vyřešit. Jít do nového vztahu s dluhy a věčně se dohadovat o penězích, to neposiluje žádný vztah, i kdyby to v něm jiskřilo sebevíc. A přiznejme si, v žádném vztahu to nikdy nebude jiskřit navěky.
"V České republice je přibližně 2,5 milionu vdaných žen. Statistiky ukazují, že z tohoto počtu jich je 1,1 milionu nevěrných," uvádí Laura Janáčková sexuoložka a psycholožka.
V tuhle chvíli Simona neví, zda zůstane se svým mužem, nebo dá přednost milenci.
Než dojde k nějakému řešení, rozhodla se před manželem svůj vztah dál tajit. Je jí jasné, co by se stalo, kdyby přišla domů a oznámila mu, že má poměr. Okamžitě by se rozjel dlouhodobý konflikt: Muž by jí celou záležitost neimponujícím způsobem předhazoval, ona by mu zase vyčítala, že je to stejně všechno jeho vina… Věčné hádky doma by se nejspíš přenesly i do jejího vztahu s Ivanem. Když se totiž člověk od rána do noci trápí a hádá, těžko si vychutná milostné chvíle, navíc utajované.
O všem doma mlčet tedy vypadá jako správná strategie, jenže čert nikdy nespí. Stačí klepavá sousedka, nepřející kolegyně z práce nebo nesmazaná esemeska a partner se o mileneckém vztahu své ženy dozví. V takovém případě je naopak potřeba se situaci postavit čelem. Neuhýbat, na nic nečekat a řešit ji. Říct partnerovi: Ano, mám někoho jiného a nevím, jak se rozhodnout.
Pokud není dvojice schopna milostný trojúhelník vyřešit sama, může se obrátit kupříkladu na poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Zkušený terapeut se pak v roli určitého mediátora bude snažit oběma partnerům pomoct. Nebude rozhodovat, kdo situaci zavinil, a nejčastěji ani nebude radit, jak se má jeden nebo druhý partner rozhodnout.
Smyslem takové pomoci je, aby si oba uvědomili, proč celá situace vznikla, a aby sami v sobě našli odpověď na otázku, co vlastně chtějí.
A jak se to všechno Simoně vůbec přihodilo?
Ona i její manžel nejspíš pro samou práci, vydělávání peněz a starání se o děti podcenili jednu zásadní párovou potřebu: Že je třeba, aby spolu partneři mluvili, a nejen o tom, co se uvaří k večeři a kdy se pojede na návštěvu k rodičům. „O vztah je potřeba pečovat,“ zdůrazňuje Janáčková a stejně jako další odborníci upozorňuje, že je nutné komunikovat s partnerem o svých přáních a očekáváních a že tomu druhému musíme dovolit i to, aby je naplňoval.
„Problémy ve vztahu je třeba řešit, ne od nich utíkat do fantazií či náručí mužů, kteří často v konečném důsledku nejsou lepší než ti, které máme doma. Nebojte se vyhledat odbornou pomoc, záchrana rodiny za to stojí,“ radí psycholožka Janáčková.
Odborná spolupráce: doc. PhDr. Dr. Phil. Laura Janáčková, CSc.