[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kdo nezažil, nepochopí. Ale kdo se každý den budil s pocitem, že snad konečně dnes, ví dobře, jak stresující může čekání na porod být. U vícerodiček navíc přibývá starost o starší dítě: Zda se stihne zkoordinovat hlídání, odvoz do porodnice i tatínkova přítomnost u porodu... Většinou to však funguje tak, že v ty nejpříhodnější dny se neděje nic, a když se to zrovna moc nehodí, porod se semele jedna dvě.
Někdy jsou veškeré snahy marné a děťátko si prostě postaví hlavu, že bude po jeho. „První dítě jsem přenášela jedenáct dní a pamatuji si, že to bylo hodně nervy drásající období.
Nejvíc mě stresovaly neustálé esemesky a telefonáty, jestli už… Když se tedy blížil konec mého druhého těhotenství, rozhodla jsem se, že to vezmu do vlastních rukou,“ vzpomíná čtyřiatřicetiletá Markéta. „Od konce 38. týdne jsem chodila na dlouhé procházky s kočárkem a se psem a brala jsem to pěkně ostrým tempem, denně jsem vytírala celý byt, domů jsem zásadně chodila po schodech, v aromalampě byl neustále skořicový olej, takže dodnes skořici nemůžu ani cítit. Dokonce jsem manžela přemluvila k sexu, ale taky bez výsledku...
Dcera se narodila třináct dní po termínu, den předtím, než jsem měla nastoupit k vyvolání porodu, takže už jsem byla smířená s tím, že spontánně neporodím,“ dodává Markéta.
Zkušené porodní asistentky či různé vědmy dokážou vyjmenovat ještě další způsoby, jak urychlit příchod děťátka na svět. Využívají se různé bylinky či vůně (masáž podbřišku olejem s vůní skořice ) nebo pití čajů, zejména z listů maliníku, který údajně uvolňuje hladké svalstvo. Naše babičky se také koupaly v odvarech z mateřídoušky či levandule.
Často se v alternativní medicíně využívá přirozená tendence organismu vyčistit se před porodem, třeba konzumací lněného semínka nebo malinkého množství ricinového oleje, a kontrakce se pak (možná) přidají samy. Mezi nastávajícími maminkami se traduje i jedna nikým neověřená metoda: konzumace sklenky červeného vína.
Když nic nepomůže a dítě je přenášeno téměř dva týdny, přistupují zdravotníci k vyvolání porodu. Lékař by vám měl podrobně vysvětlit důvod indukce, probrat s vámi její očekávaný průběh a vy ji musíte schválit svým podpisem. Někdy se používá tyčinka, která po zavedení do děložního hrdla nasává vlhkost z okolní tkáně, a tím hrdlo roztahuje.
Pokud je čípek zralý, může lékař provést tzv. Hamiltonův hmat nebo rovnou protrhnout vak blan, čímž vyvolá odtok plodové vody. Nejčastěji se ale porod vyvolává použitím gelu či tablety s prostaglandiny, případně infuze s oxytocinem.
Srovnávat může i osmatřicetiletá Andrea z Hradce Králové, která prvního syna porodila spontánně a porod trval 32 hodin. U druhého chlapečka nakonec přišel na řadu vyvolávaný porod, přičemž od prvních kontrakcí do narození dítěte uběhly necelé tři hodiny. „První porod nebyl moc bolestivý, až těsně předtím, než jsem mohla začít tlačit, byly bolesti opravdu silné. Druhý porod byl rychlovka, ale na bolesti způsobené vyvolávací tabletou jsem dlouho nemohla zapomenout. Byla to fakt síla! Ale rychle to uteklo, a hlavně se narodilo zdravé miminko,“ vzpomíná Andrea.
"Pokud se povede vyvolávacími léky porod vyvolat, většinou pak probíhá rychleji. V průběhu samovolného porodu děložní stahy přirozeně postupně sílí a jejich interval se následně zkracuje. V průběhu vyvolaného porodu se kontrakce objeví doslova z minuty na minutu a jejich intenzita obvykle rodičku překvapí. I přes upozornění, že stahy budou silnější, očekává je většina žen aspoň zpočátku slabší. Na druhou stranu, sice to víc bolí, ale porod je zpravidla znatelně kratší," vysvětluje rozdíl mezi samovolným a vyvolávaným porodem zástupce přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Motol Roman Chmel.