[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pro dospělého může být kreslení formou meditace, uvolnění a relaxace. Způsobem vypnutí „racionálna“ a napojení se na nevyčerpatelný zdroj fantazie, ke kterému jsou neustále připojeny malé dětí.
Pro dospělého představuje kreslení návrat do světa dětství – do země fantazie a her postrádajících hranice a omezení. A právě tak tvoří malé děti! Vždy kreslí tak, jak nejlépe dovedou – upřímně a přímočaře. A jak se dětská kresba (obvykle) vyvíjí?
Mnohá batolata „tvoří“ ráda a s nadšením (…a nejen na papír); mají radost z toho, že přímo pod jejich rukama cosi nového vzniká, vše navíc výrazně umocňuje radost ze samotného pohybu.
Batolata totiž nekreslí pouze pomocí zápěstí a lokte, ale rozmáchlé pohyby vychází až z ramenního kloubu, jemná motorika ještě není tak dokonalá. Výsledkem bývají „rozmáchlé čmáranice“. Batole nekreslí kvůli výsledku, konečnému výtvoru, cílem i záměrem kresby je samotný proces kreslení.
Ne snad, že by dvouleté batole kreslilo krajinky a portréty, nicméně z jeho snahy i výsledků je dle odborníků patrné, že dvouleté dítě již často tvoří s vědomým záměrem zobrazit cosi z okolního světa.
Některé děti kreslí nejen do všech stran rozmáchlé čáry, ale také do papíru různě píchají a tečkují. Jednoduše milují vytváření rozličných skvrn – ostatně to velmi rády dělají i mladší batolata, a to nejen s potřebami určenými pro kreslení….
A pozor, děti kreslením trénují nejen motoriku, ale i mozek – spojení oka, mozku a ruky.
Čáry se začínají ohýbat a kulatit – na papíře „tříleťáka“ se objevují první pokusy o kruh, ovál a také nejrůznější spirály. Odtud je už jen krůček k velmi oblíbenému sluníčku a později i k obrovitým a pro dítě zcela fascinujícím lidským hlavám.
Z hlav brzy vyrůstají i končetiny – a „hlavonožec“ je na světě! Jak dítě roste, zdokonaluje obličej a i v jiných kresbách se stále více věnuje detailům.
V kresbách čtyřletého dítěte se stále více odráží jeho myšlenky, zážitky – jednoduše jeho vnitřní svět a rozpoložení. Na obrázkách přibývá barev, u panáčků se zejména na hlavě (ta je velmi důležitá!) zvyšuje počet detailů a jsou promyšlenější.
Děti však nekreslí jen postavy (nejčastěji maminku a tatínka), ale i domy, přírodu, zvířata a nadpřirozené bytosti. Malý kreslíř už umí nejen kolečka a oválky, ale i křížky. Okolo pátého roku se přidávají též čtverce.
Předškolní a mladší školní věk nazývají odborníci věkem tzv. realistické kresby – malý kreslíř se velmi snaží, aby se jeho obrázky blížily skutečnosti, tak jak ji vidí. Pětileté dítě již obvykle zvládá nakreslit čtverec a pokouší se o trojúhelník, starší také o kosočtverec.
Prvňáček již mnohdy zvládne nakreslit lidskou postavu se všemi jejími základními segmenty – hlavou, krkem, končetinami s prsty, trupem ve stále reálnějších proporcích. Často je z kresby již též patrné i pohlaví namalované postavy. Kolem 7 let začínají malí kreslíři malovat i z profilu. Některé děti však v tomto věku zájem o kreslení ztrácí.
Podobně jako se vyvíjí řeč, vyvíjí se i kresba, která může rodičům (i odborníkům) pomoci pochopit dětské pocity – priority, radosti i trápení. Mnohdy je pro děti obtížné vyjádřit slovy, co cítí – a právě tehdy může vnímavému rodiči kresba pomoci.