[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Dobře vyvinutá intuice bývá mnohdy skvělým vodítkem při výchově dětí, pouze intuice však sama o sobě obvykle nestačí. Povětšinou není od věci mít i faktické informace; kupříkladu proto, abychom na děti neměli přehnané nebo naopak zbytečně nízké nároky a očekávání. Těžko můžeme od tříletého batolete očekávat, že s námi bude během své hry plynule komunikovat o tom, zda chce, nebo nechce na nočník, anebo co by si rádo dalo k obědu. V tomto věku není dítě zpravidla schopné, soustředí-li se na určitou věc či činnost, souběžně řešit další věci, jak to umíme my dospělí (přesněji snad, jak to umíme my ženy).
Pozornost malého kojence je jak vrabčák, neposedně poskakuje z jedné „větvičky“ na druhou. Kojence na chvíli uhrane nově příchozí osoba, aby po chvíli přeskočil svou pozorností k pohybujícímu se předmětu v jeho blízkosti nebo se otočil za nezvyklým zvukem. Vědomá pozornost kojence je velmi křehká, snadno se přeruší, snadno se odvede.
Nejmladší batolata se již umí soustředit na činnost, kterou si sama zvolí. Jejich pozornost je však značně jednostranná a stále křehká. Chvilkové soustředění vyžaduje plnou koncentraci a ignoraci všech dalších podnětů.
Pozornost je i nadále velice jednostranná, pokud batole svou pozornost věnuje určité činnosti, dělá tuto činnost vždy na sto procent a není v jeho silách ji jakkoliv rozmělnit. Je-li dítě zabrané do hry, ignoruje obvykle pokyny dospělých a často i „pokyny“ svého těla (močení, hlad apod.). Pokud po dítěti něco chcete, je nutné obrátit jeho pozornost k vám – dotknout se ho, otočit směrem k sobě, jednoduše navázat přímý kontakt.
Jistá jednostrannost v zaměření pozornosti přetrvává – dítě stále nebývá schopné se plně věnovat kupříkladu hře a zároveň komunikovat s vámi. Souběžné soustředění ještě nebývá v tomto věku rozvinuté.
Dětská pozornost se mění, již není tak křehká; dítě v tomto věku se obyčejně dokáže věnovat jak hře, tak během hry bez jejího přerušení komunikovat s „vnějším světem“, a to včetně navázání očního kontaktu. V tomto věku se též citelně prodlužuje doba, kdy jsou děti ochotné a připravené se soustředit na učení. Odborníci tvrdí, že v tomto věku je již možná i smysluplná časově omezená výuka dětí ve skupině.
Pozornost a vědomé soustředění jsou u předškoláka již velmi dobře rozvinuté a připravené na blížící se školní docházku. Dítě je již zpravidla schopné sedět a poslouchat souvislou řeč – jednoduše, nechat se vyučovat.
Proč dítěti trvá, než zareaguje na pokyn rodiče?
Schopnost koncentrace se však odvíjí ještě od celé řady dalších faktorů. Kupříkladu od temperamentu dítěte, možných emočních poruch či poruch chování. Pozornost značně ovlivňuje i ztráta motivace a také míra porozumění tématu. Dítě se samozřejmě soustředí mnohem lépe, když mu dává daná činnost (dané informace) smyl a chápe, proč se ji učí, proč jsou mu informace sdělovány.