[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V dnešní době je podle mě nejhorším rušitelem pozornosti mobilní telefon. Když potřebuji něco důležitého udělat, vypínám zvonění a při práci z domova si na jednotlivé činnosti nastavuji budíky – například i na troubě. Střídám práci s protažením třeba u nějaké domácí práce. Všeobecně mám u všech aplikací vypnutá upozornění, ta by mě doslova zabila. Pracuji od 8.30 do 15.00, pak už se mi většinou nelze dovolat, protože tlumím telefon a věnuji se dětem a domácnosti. Samozřejmě pak volám zpět. Děti máme tři a každé odpoledne je nabité kroužky a úkoly. Nejde se věnovat všem stejně. Na co si však dávám pozor, je trávit čas s dětmi před usnutím. Ke každému se na chvíli přitulím a povídáme si. A pozor, nejen večer, ale i ráno. Vstávám tak, abych měla vše nachystané a pak se věnovala jen buzení a výpravě. To je náš rituál, a když někam spěchám, je to hned cítit. Snažím se, abychom se ráno nerozcházeli ve stresu. Samozřejmě ne vždy to vyjde, to je jasné. Stěžejní je i čas strávený s partnerem. Dvakrát ročně jezdíme sami spolu na nějaký prodloužený víkend po Evropě. Distribuce dětí je vždy na mně, ale jsem v tom mistr. Někdo jede na víkend s kamarádem, někdo k prarodičům. Běžně se s partnerem snažíme o rande alespoň jednou za 14 dní. Sauna, divadlo, večeře... Ve vymýšlení programu se střídáme. Každý večer si sice povídáme, někdy i hodiny, ale až na těchto víkendech a randíčkách dochází na dlouhodobé plány, životní představy a malé či velké sny. Je to pro nás oba nesmírně důležité.
Pokud mám být naprosto upřímná, budovat firmu od úplného začátku a u toho mít velkou rodinu nejde úplně skloubit. V začátcích podnikání musíte společností žít a věnovat jí naprosto všechno. Makat od nevidím do nevidím, svou energii přenést na ostatní v týmu, budovat značku atd. Nemáte peníze, ale máte čas. Když máte rodinu, nemáte příliš mnoho času. Povinnosti se kupí – musíte vyzvednout děti ze školky, uvařit večeři, ohlídat, aby měly všechny čisté oblečení, a zabalit všem příslušné batůžky na příslušné tréninky… Nejde mít v hlavě zkrátka jenom firmu a dát si třeba „nocovku“ v kanceláři, když je potřeba zabrat. Dle mého názoru toto všechno lze skvěle skloubit, pokud máte full-time chůvu, hospodyni nebo partnera, který bude mít děti a domácnost primárně na starosti. Obojí prostě nejde dělat na 100 % a je nesmysl říkat si, že ano. Vždycky je to o kompromisu a naprosto všechny podnikající matky, které znám, mají permanentní výčitky buď kvůli práci, nebo dětem, případně kvůli obojímu. Člověk by na sebe neměl mít přehnané nároky a zároveň přehnaná očekávání. A je důležité připravit se na to, že bez pořádné organizace to nejde. Já si dělám dopředu i jídelníček, a co jde, to připravuji dopředu. Je skvělé, že tím člověk ušetří spoustu času, jídla i peněz.
Jako porodní asistentka pracuji na částečný úvazek v porodnici a většinu času věnuji komunitní péči. Rodina je ale vždy priorita. Úplně ze všeho nejdůležitější je ale přiznat si, že nejde stihnout vše. Pokud máte opravdu více dětí než jedno, je dobré zapojit celou rodinu. U nás fungují muži dva – můj manžel, ale i můj exmanžel, který se o víkendech stará o všechny čtyři děti. Já tak mohu dodělat resty, které jsem nestihla přes týden. Hodně mi pomáhají i večerní přípravy jídel na druhý den. Máme čtyři děti ve věku 5, 9, 11 a 12 let. Výhodou je, že bydlíme na malém městě a starší děti si po škole samy doběhnou na kroužky. Já obstarávám hlavně nejmladšího. Večeře vařím obvykle já, děti pomáhají s úklidem i péčí o nejmladšího brášku. Oblečení pro všechny na druhý den chystám obvykle už večer, stejně tak prostřu stůl na snídani a nachystám školní svačinky. V plánování a efektivním time managementu nám pomáhá aplikace na telefonu, kde společně s manželem sdílíme všechny termíny schůzek a koníčků našich dětí, my díky tomu můžeme lépe zorganizovat chod rodiny i naši práci. Člověk se musí hodně otáčet, ale když za sebou vidí spokojenou rodinu, stojí to za to. Pořád je ale důležité být spojen s intuicí, s tím, co život přináší a jak běží.
Po asi tři čtvrtě roku, co jsem byla doma na mateřské, začala mít dcera konečně ustálenější režim a já si zvykala na novou realitu mateřství. Začala jsem se poohlížet po nějaké časově flexibilní a zajímavé projektové práci, která by zužitkovala moje profesní zkušenosti. Mám ráda produktivně strávený čas a nevyhovovala mi ta rutina, která s mateřskou nutně přijde, kdy jeden den je jako druhý a zdánlivě se nic „zajímavého“ neděje, ačkoliv jste celý den v poklusu a večer padáte únavou. S kamarádkou a bývalou kolegyní Kristýnou Cejnarovou, která na mateřskou odcházela podobně jako já, jsme se na toto téma smysluplného využití našich pracovních zkušeností bavily, a tak z jedné procházky s kočárkem vzniklo Mumdoo. O dva roky později už firma sdružuje na 280 maminek s několikaletou profesní zkušeností, které jsou ochotné svůj volný čas a kapacitu nabídnout firmám k řešení jejich projektů. Jelikož máme s Kristýnou dohromady čtyři děti mladší tří let, není skloubení mateřství a práce vždy snadné. První rok, co jsme Mumdoo založily, jsme vše rozvíjely, pouze když nám děti přes den spaly. Telefonáty a e-maily jsme vyřizovaly na procházkách s kočárkem či na hřišti. Jak projekt postupně roste, přestaly nám tyto časové možnosti stačit, a tak jsme se rozhodly pro naše tři dvouleťáky (mou dceru a Kristýnina dvojčata) najít paní na hlídání. Ta nám chodí tři dopoledne v týdnu pohlídat tuhle malou skupinku neuvěřitelně energických batolat. Tím jsme si vytvořily prostor pro společnou práci, jelikož spoustu věcí spolu vyřešíme efektivněji v jedné místnosti než přes telefon. Díky tomuto sdílenému hlídání, podpoře manželů a rodiny, kdy máme naštěstí obě angažované babičky, jsme schopné se práci věnovat i několik hodin denně. Nebo alespoň v případě Kristýny, jelikož já mám čtyřměsíčního chlapečka, a tak naše vcelku zaběhlé a efektivní pracovní návyky jsou poslední měsíce postavené úplně na hlavu. Moje parťačka dočasně převzala naprostou většinu fungování platformy na sebe, abych se já mohla intenzivně věnovat novému členu domácnosti.