[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
"Studená koupel je nejúčinnější lék před spaním,“ říká Július Satinský v komedii S tebou mě baví svět, zatímco pokládá malého Matýska do lavoru s ledovou vodou. Jestli se bojíte, že vás k nějaké takové drastické metodě budeme přemlouvat, tak buďte v klidu. Jak říká hláška z dalšího známého filmu: „Přiměřeně, přiměřeně.“ To totiž úplně stačí.
Problém může být i na opačné straně, a to když to naopak přeženete s „péčí“, kterou dítku dopřáváte – tu přitopíte, aby mu nebyla zima, tu mu dáte o tři vrstvy víc než sama sobě, aby vám venku nenastydlo. Vaše ratolest tak ale strašně snadno zchoulostiví a rozhodí ji kdejaký kolemletící virus. Přiměřené otužování proto rozhodně není na škodu.
„Lidé, kteří se pravidelně otužují, dokážou udržet svou vnitřní teplotu i při značné chladové zátěži, a tím se brání prochlazení. Mimoto otužování stimuluje látkovou výměnu, podporuje chuť k jídlu a navozuje duševní pohodu,“ vysvětluje praktická lékařka pro děti a dorost MUDr. Klára Sedláčková. Odkdy a jak ale děti začít nenásilně otužovat, abychom jim naopak neublížili? „Novorozenec ještě nemá zcela vyvinutou termoregulaci, proto bych žádnou formu otužování u takhle malých dětí rozhodně nedoporučovala,“ doplňuje pediatrička. S chladnější vodou zatím určitě vyčkejte a dopřejte mu koupel s pěkně teplou, sedmatřicetistupňovou vodičkou.
S čím ale můžete, respektive byste měli začít hned od propuštění z porodnice, jsou procházky na čerstvém vzduchu. Zdravý novorozenec může jít ven v podstatě ihned po příchodu domů. Ideálně někam, kde není příliš velká koncentrace lidí. Napoprvé bohatě postačí krátká, desetiminutová projížďka s kočárkem, postupně a pomalu můžete procházky každý den prodlužovat. Pokud není venku pod minus pět stupňů (což teď není), nebojte se ani chladnějšího počasí a vyrazte, čerstvý vzduch udělá dobře vám oběma! Se starším kojencem můžete i do minus deseti.
Velkým dilematem maminek bývá (a to i v pozdějším věku) otázka, jak moc dítko obléct, aby to nebylo moc. Anebo málo – tenhle argument u nás maminek vyhrává častěji. Jenže když je dítě příliš nabalené, rychle se zpotí a snadněji prochladne.
Pamatujte si proto jednoduché pravidlo: Oblékněte mu o jednu vrstvu víc než sama sobě. Nezapomeňte na čepičku (dokonce i v létě by měl novorozenec nějakou slabounkou na hlavičce mít) ani na přikrývku a vespod ideálně mějte jednu na výměnu – podle potřeby slabší nebo silnější.
Miminko můžete nechat spát i na zahradě nebo na terase, pokud takovou možnost máte (a pokud nemáte malého uzurpátora, který otevře oči, jakmile se kočárek zastaví). Dejte ale pozor, aby na něj zpříma nesvítilo sluníčko nebo mu do kočárku nefoukal vítr. Variantou je miminko obléct a postavit kočárek k otevřenému oknu, aby nasávalo čerstvý vzduch. Uvidíte, jak se mu bude krásně spinkat! A vy zalehněte taky.
A pozor na zakrývání kočárku plenou! Do kočárku musí proudit vzduch!
Otužovat miminko tedy vlastně můžete i tím, že jej nebudete zbytečně nabalovat oblečením. „Teplotu miminka kontrolujte na zátylku, nikoli na ručičkách či nožičkách – ty nemají o teplotě těla vypovídající hodnotu. Při každém oblékání či přebalování také můžete použít takzvanou vzdušnou koupel, která miminko nejen otužuje, ale má příznivý vliv na celkový psychomotorický vývoj,“ říká instruktorka kojeneckého plavání Vanda Schreierová.
„Tím, že je miminko neustále oblečené a má na sobě pleny, které mu ztěžují už tak omezený pohyb, může ze začátku, než posílí svaly, jen ležet. Všimněte si, že pokud miminko rozbalíte, začne nožičkama více kopat, přitahovat je k bříšku. Posiluje, podporuje chod střev, otužuje se a má radost z pohybu. Také se přirozeně unaví,“ dodává s tím, že vzdušná koupel tedy znamená nechávat chvíli miminko bez plen a oblečení na vzduchu.
Důležitá je i teplota v domácím prostředí. Zbytečně přetopené místnosti totiž, především v noci, neudělají dobře nikomu, natož malému miminku. „Pro spánek je doporučována vyvětraná místnost, která je chladnější. Zároveň můžete dávat miminko spát ven, a to i v chladnějších teplotách za předpokladu, že je dítě dostatečně teple oblečené a jediným nepokrytým místem je obličejová část,“ potvrzuje Vanda Schreierová. A pokud se venku zrovna nežení čerti, začněte miminko navykat na spaní při otevřeném okně. Pokud máte pocit, že mu bude zima, až se odkope, oblečte jej do overálku, který zakrývá celé tělíčko, a zapněte jej do „pytle na spaní“. V zimě větrejte vždy v místnosti, ve které miminko zrovna není, aby chladný vzduch nešel přímo na něj a „neofouklo ho“, pokud není vhodně oblečené. Zbytečně si ale z bytu nedělejte saunu.
Když už jsme u té sauny, zmiňme ještě na závěr, jak to s ní a malými dětmi vlastně je. „V některé literatuře najdete, že saunování dětí je možné již od tří měsíců věku. Já bych s touto procedurou vyčkala do tří let, kdy už dítě samo dokáže vyjádřit, zda se mu to líbí, či nikoli. Pro saunování dětí slouží rodinné sauny, kde je nižší teplota. Děti by měly ze začátku dodržovat podstatně kratší intervaly a počet opakování nežli dospělý člověk,“ říká dětská lékařka MUDr. Klára Sedláčková.
Jak plavat s miminky ve vaně?
Ať už se rozhodnete jít do sauny s batoletem, nebo počkáte, až bude s mrnětem větší „pokec“, myslete na to, že by děti rozhodně neměly mít z jakékoli takové procedury strach. Proto je třeba začít hodně pozvolna, nejprve třeba na pár minut, a až když ozkoušíme jeho reakci, můžeme zkusit intervaly prodlužovat. Na druhou stranu to může být i hezký prostor pro společné chvilky a čtení knížky nebo společné povídání. Ochlazujte je pak nikoli ledovou, ale vlažnou vodou, hlavu vynechte. Do sauny by každopádně dítě mělo jít vždy jen tehdy, pokud je naprosto zdravé. Myslete i na rekonvalescenci po nemoci a saunu znovu navštivte až tak za čtrnáct dní.
Všechny otužovací procedury se snažte provádět postupně, pomalu a určitě ne pod nátlakem, tím byste je dítku jen a jen zošklivili. Obrňte se trpělivostí a zkuste to hravou formou. A pokud se vám nechce přímo do otužování vodou, zkuste alespoň přemýšlet trošku víc nad tím, zda svou ratolest ve své péči příliš neoblékáte nebo doma zbytečně moc netopíte.
I nenásilným otužováním totiž dítě skvěle připravíte na zavirovaný školkový kolektiv, odkud se především během prvního roku děti vracejí téměř každý druhý týden zarýmované a ukašlané. U otužování jsou důležité hlavně pravidelnost a důslednost, odměnou vám ale bude zdravější, psychicky i fyzicky odolnější dítě. A to stojí za to, nemyslíte?