Maminka.czČasopis Maminka

Jak učit děti sexualitě

, Časopis Maminka
23. 6. 2009
Jak učit děti sexualitě
I když se to některým rodičům nelíbí nebo se dokonce té chvíle děsí, dříve nebo později si každé dítě začne „hrát na doktora“ a začne se ptát. Otázky to budou zvídavé, přímé a neodbytné. Jste na ně připraveni?

I když se to některým rodičům nelíbí nebo se dokonce té chvíle děsí, dříve nebo později si každé dítě začne „hrát na doktora“ a začne se ptát. Otázky to budou zvídavé, přímé a neodbytné. Jste na ně připraveni?

Tatínkové někdy nechávají málo příjemné či ošemetné výchovné úkoly na maminkách. A povídání o sexu či o intimní hygieně k nim občas patří. Je to i tím, že některá tabu v naší společnosti stále přetrvávají a bohužel k nim také nadále přispívají křesťanské postoje a publikace, v nichž najdeme i v jednadvacátém století vyslovené nesmysly – například že „masturbace se vyskytuje u dětí žijících ve velkém psychickém napětí a stresu“, nebo že „při opravdové touze bojovat o svou sexuální zralost lze přemoci homosexuální sklony“ (Sexualita v našem životě, 2005).

Pro dobrou sexuální výchovu samotnou je proto rozhodující nejen vaše rodičovské vědění a základní znalosti o lidském těle a duši, které nejsou založeny na mýtech, pověrách a předsudcích, ale rozhodující jsou především vaše vlastní postoje a chování.

Dítě se hlavně v prvních letech života učí z toho, co u vás vidí, nikoli z toho, co mu říkáte. Rozumní a otevření tatínkové tak mohou spolehlivě zvládnout nejen sexuální osvětu u svých synů, ale bez obav si mohou troufnout i na své dcery.

Kdy začít?

Možná vás to překvapí, ale v podstatě začínáte hned od narození dítěte. Mazlíte se s ním, dotýkáte se ho, pusinkujete ho. Totéž děláte s maminkou a dítě to vidí, což je dobře. Zcela samozřejmě tak přijímá něhu a doteky jako něco přirozeného, co mezi sebou dělají lidé, když se mají rádi. Pozor! Nečekejte, až dozraje do nějakého (jakého vlastně?) věku nebo až se začne systematicky ptát a bude tzv. vhodná příležitost pro „dospěláckou“ rozpravu. Dítě svůj zájem často vyjadřuje velmi brzy a beze slov, ještě dříve, než se dokáže samo zeptat na to, co ho zajímá – koupete se a potomek se doplazí či přibatolí podívat, co nesmírně zajímavého se to zase děje. Beze studu ukazuje na váš penis a diví se. Jistě, ještě to není na žádnou akademickou debatu o primárních a sekundárních pohlavních znacích, ale klidně mu můžete oznámit, že vy máte penis a maminka vaginu. Stejně tak si může chtít pohladit těhotné bříško maminky, ve kterém si hoví sourozenec, a může se objevit otázka, jak se tam to druhé děcko vlastně dostalo? A u obzvláště zvídavých potom následuje typické: „A já? Jak to bylo se mnou?“

Jak to jen říct?

Vhodná doba na podobné rozpravy je každá chvíle, kdy se dítě zeptá nebo projeví zájem. Neodbývejte ho, neříkejte mu, že na to má ještě dost času. Neobávejte se ani, že řeknete příliš brzy příliš mnoho. Jak s oblibou uvádí sexuolog Radim Uzel, nebezpečí spočívá naopak v tom, že řeknete příliš málo příliš pozdě. Děti si totiž z informací, které jim podáváte, vezmou jen to, čemu v tom daném vývojovém období rozumějí a co je zajímá. Nevyžádané rady a odborné poučky proto nemají smysl – pokud chce dítě vědět, jak se dostalo do bříška maminky, vezme si v útlém věku jen tu informaci, že to bylo proto, že se rodiče mají rádi, a až později se začne zajímat, proč ten táta musel strčit penis do maminčiny vaginy, aby mohlo přijít na svět.

Podstatné na vašem přístupu mnohdy nejsou odpovědi samotné. Otevřeným přístupem a ochotou k dialogu ale v dítěti vybudujete pocit, že tatínka se může zeptat na cokoli, jinými slovy – s rodiči lze mluvit o čemkoli. Postoje typu „o tom se nemluví“ potom mj. vedou k rodičovskému překvapení a rozhořčení v pozdějším věku dítěte: „Proč nám lžeš? Proč jsi nám to neřekl?!“ A proč by vám to, milí rodiče, měl říkat, když vy jste si s tím neříkáním a nemluvením sami začali? Pozor na to, jaké vzory předáváte, a nedivte se, když se vaše děti začnou chovat stejně.

Penis, nebo Frantík?

Součástí dobré sexuální výchovy, která později umožní dítěti přijímat své tělo takové, jaké je, nestydět se za sebe a užívat si zdravého pohlavního života, je i nazývání věcí a částí lidského těla pravými jmény. Na historky o čápech proto raději rychle zapomeňte a na jejich odstrašující variace jakbysmet (jeden rodič dokonce tvrdil svému synovi, že je vyřezán z hlávky zelí). Děti se rodí z lásky rodičů, z jejich pohlavního styku. Není proto vhodné vymýšlet zástupná, zdrobnělá a nesmyslná pojmenování pro naše pohlavní orgány. To potom totiž často dopadá tak, že někteří manželští poradci v rámci partnerské terapie musí začínat tím, že oba dospělé partnery, kteří už sami mají dávno děti, učí vhodnou terminologii, protože se vyjadřují stylem: „No, ten můj… ten… však víte… Žena má problémy s tím… se spodkem… My jsme spolu to… jako…“ Jednoduše řečeno, kluci mají penis a holky vaginu. Odborníci se shodují na tom, že veškeré důležité informace o sexuálním životě, početí či antikoncepci by děti měly znát do deseti let věku, a to v adekvátních pojmenováních. Je to pro jejich bezpečí a dobro, nikoli proto, aby mohly šokovat babičky a dědečky nemístnými znalostmi! Pokud jim to neřeknete vy, dozví se to jinde, a navíc podstatně horším způsobem.

Co si o tom myslíš ty?

Sexuolog Ivan Trojan ve své knize „O čápech, vránách a dětech“ uvádí krásný příklad rozhovoru mezi dítětem a rodičem. Dítě se například ptá: „Odkud jsem se vzal na světě?“ A tatínek může šalamounsky odpovědět: „To je ale dobrá otázka! Co si o tom myslíš ty?“ Tím zabijete hned několik much jednou ranou, a to v nejlepším smyslu slova toho příměru. Za prvé zjistíte, na co se dítě doopravdy ptalo – mohlo mít totiž na mysli rodiště, tedy jestli se vzalo z Olomouce nebo z Prahy. Za druhé získáte trochu času na rozmyšlenou, můžete si utřídit myšlenky a připravit se. A za třetí, a to je velmi důležité, zjistíte, co už dítě ví. Osobně si navíc myslím, že tímto přístupem proměníte expertní přednášku dospěláka v rovnoprávný partnerský rozhovor, a toho si děti cení.

Uvědomte si, že sex není u dítěte spojen s takovými emocemi a představami jako u dospělého, nemůže být už jen proto, že dítěti chybí zkušenosti. Proto platí, že to jsou především naše vlastní předsudky, představy a obavy, které nás zneklidňují a zbytečně spoutávají, dítě naopak od začátku přistupuje k sexualitě bezelstně, přímo a otevřeně. Pokud se později objeví v jeho životě nějaká tabu a potíže, můžeme za to my, rodiče. Děti původně nedělají nic špatně ani se na nic špatného neptají, ale my můžeme špatně reagovat.

Je ten pán hodný?

K sexuální výchově nepatří ale jen hovory o početí, antikoncepci a pohlavních orgánech. Patří k ní například také hygiena intimních oblastí, poučení o bezpečném sexu a rizicích promiskuity, ale také o respektu, právu na soukromí a o tom, kdo se může dítěte dotýkat, a kdo ne. Některé doteky jsou „povolené“ a bezpečné, jiné nikoli. Lidé nejsou primárně zlí, ale nelze všem věřit stejně. Proto patří k sexuální výchově stejnou měrou i poučení o pedofilii nebo rizicích znásilnění. Mlčet o podobných věcech může být pro dítě fatální. Sauna a nudapláž (i když dnes už vlastně téměř jakákoli pláž) může být dobrým zdrojem poznání a kontaktem s přirozeností, i když je třeba respektovat věk dítěte. Kolem čtyř let a znovu potom kolem puberty (10–12 let) může dítě pociťovat přirozený stud za svou nahotu a není rozumné nutit ho dělat něco, co samo nechce. Uvěznit pubescenta v naturistickém kempu v něm může navždy vypěstovat odpor nejen k této formě zábavy, ale i k přirozené nahotě jako takové. Nejpozději během dospívání svých dětí byste také měli začít na dveře koupelny a dětského pokoje klepat. Děti u některých činností svědky nepotřebují a vy sami byste asi také nechtěli přihlížet praktickému nácviku toho, co si z vašich rodičovských přednášek o sexualitě osvojily.

Maminčin odborník PhDr. Adam Suchý klinický psycholog a psychoterapeut, vystudoval FF UP, pracuje ve FN v Olomouci, je šťastně ženatý otec dvou dětí

Orgasmus a masturbace u dětí

Již v kojeneckém věku je možno u chlapečků pozorovat samovolné ztopoření pohlavního údu a u děvčátek ztopoření poštěváčku a tvorbu poševní vlhkosti. Od dvou let bylo u obou pohlaví pozorováno chování imitující pohlavní styk. Od věku 3 až 4 roky jsou již děti schopny prožít orgasmus dokonce i opakovaně. Podle pozorování v norských mateřských školkách v tomto věku onanuje již asi jedna pětina dětí. Z vyprávění, kreseb a her je zřejmé, že již od věku 4 až 5 let mají děti sexuální fantazie.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Sex, Jen pro tatínka, Frantík, Těhotné bříško, Psychické napětí, Adam Suchý, Ivan Trojan, Sexuální zralost, Jak, Sexuální fantazie, Základní znalost

Mohlo by vás zajímat
Distanční výuka: Rodiče, buďme v klidu. Povinnosti nemáme téměř žádné!
Zimní děti versus ty letní: Datum narození ovlivňuje zdraví i charakter
Marie Doležalová: Celé léto jsem tajila, že znovu čekáme zázrak
Retro krása! Mateřská láska byla před 50 lety stejně sladká jako dnes
Výborný domácí chleba i bez pekárny - vyzkoušejte náš recept!
Dětem stačí jen třetina hraček. S čím si hrají jejich vrstevníci ve světě?
Pozor! 7 věcí, kterými rodiče škodí pohybovému vývoji nejmenších dětí
Jak zmírnit dětské záchvaty vzteku? Tohle nám zabírá
Maminka roku: Stále hledám možnosti, jak holčičky posunout vpřed, říká Hana Hráčková

Horoskopy

Štír V neděli si uvědomíte, proč byl na vás partner naštvaný a udobříte se s ním. Nejde o nic závažného, ale…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Erik, Erich, Ervin





Aktuální vydání

Aktuální číslo časopisu

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Výhodné předplatné

Objednat předplatné