[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Každá maminka se chce dobře vyspat. Jen málokdo má ale to štěstí, že jeho dítě dobře usíná a v noci spí bez probuzení; nebo se nanejvýš probouzí na rychlé kojení.
Pokud i vaše miminko nemůže usnout, pláče a vy každou noc probdíte u jeho postýlky, máme pro vás inspiraci. Pomocí Estvillovy metody lze dítě naučit správnému usínání i nepřerušovanému spánku v průběhu noci i dne.
Pokud vám připadá, že už jste zkusili vše a nic nezabíralo, tento způsob by vám i vašemu drobečkovi mohl pomoci. Je prokázáno, že opravdu funguje u 96 % dětí.
Poslední jmenované je velmi důležité, protože bez odhodlání a pevných nervů se to prostě podařit nemůže. Pak už jde totiž jen o vytrvalost.
Dítě uložte ke spánku. Zvolte se činnost ke zklidnění — čtení pohádky, zpívání ukolébavky.
Následuje rozloučení: odhodlaným hlasem dítěti „vysvětlete“ proč bude spát samotné v postýlce. Pomoci může plyšová hračka, dudlík, apod. Mělo by pochopit, že jde o přirozenou věc. Vaše „řeč“ by měla trvat zhruba třicet vteřin. Poté z místnosti odejděte.
Většinou následuje řev. Dítě bude provádět důmyslné akce, aby vás znejistilo. Může dělat scény, zvracet, brečet...
Nenechte se ale vtáhnout do hry. Musíte zkrátka oslepnout a ohluchnout. Děti jsou neskutečně. Při jejich protestech se vám až bude svírat srdce.
Estvillova metoda není pro každého. Někomu může přijít moc "drastická". Je na zvážení každého rodiče, jestli ji chce praktikovat nebo ne.
Od této chvíle musíte mít nervy ze železa, neboť první dvě noci naší procedury jsou skutečně tvrdé. Pokud dítě nepřestává plakat a neuklidní se, přesně po jedné minutě se vraťte do pokoje a uklidníte ho. Do pokoje však vstupujete ne proto, abyste dítě uspali, ale proto, abyste mu ukázali, že jste ho neopustili. Pouze ho učíte samostatně spát.
Na těchto kratičkých návštěvách nedělejte nic jiného, než že zopakujete „uspávací řeč“. Zdržte se pusinkování, objímání, podávání ruky… Napoprvé řeč trvala půl minuty, napodruhé by neměla být delší než deset vteřin. Proneste ji stejně vyrovnaným a klidným tónem. Znovu mějte na paměti, že dítě nepřicházíte uspat, ale dát najevo svou přítomnost a lásku. Návštěvy opakujte tolikrát, kolikrát bude zapotřebí.
Tato procedura trvá asi jeden týden. Pokud se ovšem nenecháte vyvést z míry a nesklouznete ke svým starým zvykům.
Časové intervaly pro návštěvy pokoje:
Rozvrh je možné přizpůsobit, je třeba zachovat rostoucí tendenci prodlev mezi návštěvami. Až se tedy dítě znovu rozpláče, zopakujte onu uklidňující větu a nehleďte na to, kolikátá bije, dvanáctá půlnoční nebo pátá ranní.
Nezáleží na věku dítěte, ať je mu 9 měsíců či 4 roky, postupujte vždy úplně stejně. Začněte, až budete rozhodnuti dítě v noci nekojit. Nezačínejte s nácvikem, pokud je dítko nemocné. Je důležité, aby všichni členové domácnosti, kteří se do uspávání dítěte zapojují, byli se situací obeznámeni.
Dítě by mělo usínat/spát ve své postýlce při teplotě v místnosti kolem 20° C. Odlišujte den a noc. Při denním spaní nezatahujte rolety, nechte v pokoji denní světlo a nijak výrazně neomezujte hluk. Naopak v noci je třeba, aby byla v pokoji tma – nepoužívejte žádná světla, ani tlumená – a klid.
Děti mají rády pravidelnost. Dodává jim pocit bezpečí a jistoty. Než jde dítě spát, měl by vždy předcházet stejný sled událostí. To znamená, že dítě by mělo být nakrmeno a vykoupáno, popř. nakojeno a uloženo ke spánku.