Maminka.czPorod

Jak vás oslovovali v porodnici? Aneb „Tlačte, paní inženýrko!“

Martina Machová 4.  3.  2017
Domů z porodnice si obvykle vezeme nejen miminko, ale často i nezapomenutelné zážitky. Kupodivu mezi ně může patřit i to, jak nás zdravotníci oslovovali…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Vzpomenete si ještě, jak vás oslovoval zdravotnický personál na porodním sále? I když pochopitelně chápeme, že na porodním sále bývá k řešení celá řada důležitějších věcí, než je vhodnost oslovení rodičky.

Nicméně právě takto zlomové a vypjaté chvíle nám často neobvyklým způsobem změnění vědomí a v hlavě nám uváznou vzpomínky na nevýrazné či nenápadné detaily, třeba na to, jak nás během porodu zdravotníci oslovovali.

O své zážitky se s námi podělí pět milých dam, které nostalgicky zavzpomínaly na své porody z poněkud nezvyklého úhlu pohledu.

Hana Mašlíková bude maminkou. Je těhotná

Teď netlač, rodičko!

Sice se ke svému okolí obvykle snažím být chápavá a tolerantní, ale když mě cizí dospělý oslovuje „maminko“, ježí se mi vlasy, a představuji si, jak mě za pár desetiletí mě bude dvacetiletá dívenka v bílé zástěrce titulovat oslovením „babi“.

Možná i proto jsem na porodním sále na překvapeného mladého porodníka překotně vyhrkla: „Prosím vás, radši mi třeba tykejte, nejsem přeci vaše matka!“

Nikdy bych něco tak arogantně znějícího neřekla, ale porod je porod. Porodník z toho byl evidentně zmatený (alespoň se tak dle mého manžela v tu chvíli jevil) a vyhrkl: „Teď netlač, ty…, rodičko!“ 

 (Dita, 32 let, 2 děti)

Zaber, Novotná!

Naposledy jsem rodila před 25 lety, v porodnicích to tehdy chodilo ještě trochu jinak než nyní. Kdo měl bílý plášť, byl bůh, a s bohem se nediskutuje, bůh se uctívá a také se chová ke svým „ovečkám“ patřičně z patra.

Můj porod byl poněkud komplikovaný, v jeho závěru mi na břiše ležely dvě sestry a doktor, který mi v jedné chvíli sykl do ucha:

„Zaber, Novotná, za tebou je fronta!“ Podotýkám, že pan doktor patřil k těm slušnějším a osvícenějším porodníkům v naší malé porodnici a také měl zlaté ruce.

Často ho volali k porodům, se kterými si nikdo nevěděl rady. Běžně rodičkám pochopitelně netykal, ale ve vypjatých chvílích byl prý schopný říct leccos. Když jsem tehdy vše vyprávěla doma, naprosto jsem netušila, kolik let mě bude jeho „Zaber, Novotná, za tebou je fronta!“ provázet. Můj choť si tuto větu neskutečně oblíbil!

(Irenka, 51 let, 2 děti)

To je krásná zpráva. Tomáš Klus bude trojnásobným tátou

Tlačte, paní inženýrko!

Říká se, že lékaři si velmi potrpí na tituly – což tímto veřejně potvrzuji! Tituly mám dva a personál v porodnici mi neřekl jinak než „paní inženýrko“ a občas i „paní architektko“, což mi přišlo snad ještě kurióznější.

Když mi pak porodní asistentka na porodním sále řekla: „Tlačte, paní inženýrko!“ snad bych se i rozchechtala, kdyby mě od pasu dolů všechno tak šíleně nebolelo. To jsem ještě netušila, že se druhý den pokusí jistý lékař narušit můj pěkně sešitý nástřih nevinou větou: „A větry odcházejí, paní inženýrko?“

Kdo, již rodil, byl nastřižen a pečlivě zašit, asi tuší, jak velký boj jsem v tu chvíli svedla!

(Ester, 35 let, 3 děti)

Dýchejte, beruško!

Není nad to, kdy máte u porodu sympatického, milého a hodného doktora, který respektuje porodní asistentku i vás jako rodičku (a navíc vypadá jako George Clooney). A právě takové nadzemské stvoření jsem měla u porodu!

„Dýchejte, miláčku! Perfektní, a teď znovu beruško,“ švitořil ten roztomilý doktůrek. Pokud budu někdy rodit podruhé či potřetí, rozhodně vím kde a s kým!

(Mája, 29 let, 1 dítě)

Nohy zvednout! Uvolnit se!

Sice si na průběh porodu nemohu vůbec stěžovat, ale pan doktor, který jej vedl, se dle mého, buď minul povoláním, anebo do porodnice přišel odněkud z armády. Onen zvláštní muž mě totiž naprosto nijak neoslovoval.

V komunikaci se mnou užíval pouze infinitiv, ten potom „štěkal“ v krátkých příkazech. A pozor, to nejen směrem ke mně, ale i k porodní asistentce a dětské sestře. Komunikace probíhala následovně: „Zvednout!“ a ukázal na mé nohy, pak sykl třeba: „Uvolnit se!“ apod.

Nicméně byl jemný a kupodivu respektoval můj porodní plán. Vtipné bylo, že když malou ošetřovali a já po porodu odpočívala, obřadně přistoupil k porodnímu křeslu, podal mi ruku, pevně stiskl a s pohledem zapíchnutým do zdi zamumlal: „Děkuji!“ a odešel.

(Dáša, 26 let, 1 dítě)

A co vy, máte taky nějaký úsměvný zážitek z porodního sálu?

Proč porod bolí? Jaké jsou jednotlivé fáze porodních bolestí?
Tak to byla rychlovka. Maminka dnes porodila v autobuse před pražskou Spartou
Už jste to viděli? Kojící maminky sdílejí svá #brelfies se stromem života

 

Témata: Porod, Jen pro maminku, Vaše příběhy, Hana Mašlíková, Inženýr, Strom života, Irenka, Oslovení, Pán, Bílý plášť, Pór, Povolání, Velký boj, Jak, Vaš, Vhodnost, Mašlíková, Zdravotnický personál, Cizí dospělý, Sešit, Obřad, Maja, Architekt, Zdravotníci, Zdravotní personál