[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Houpaček je – jako dnes všeho, co se týká dětí – opravdu mnoho druhů. Můžete si vybrat ty nejlevnější doslova za pár stovek i designové kousky za (deseti)tisíce. Pořídit lze pár kousků plastu spojených šňůrou, které zavěsíte i na balkon, stejně jako mohutné dřevěné konstrukce, které často vyžadují profesionální montáž. Je to jen na vás...
Nepočítáme-li různá houpátka pro miminka, první „opravdová“ houpačka přichází na řadu ve chvíli, kdy vaše děťátko umí samo bez opory sedět. Do té doby ho rozhodně do houpačky neposazujte, i když se vám může zdát, že zádová a postranní opěrky jsou mu dostatečnou oporou.
To je čistě vaše volba. U nejmenších dětí dbejte hlavně na to, aby byla houpačka bezpečná a prcek z ní nemohl vypadnout. K tomu slouží úvaz, pásek nebo pevný kolík či trámek mezi nohama.
Mnohem podstatnější je nosnost houpačky a především prostor okolo ní. Většina houpaček je homologovaná na výrazně vyšší hmotnost, než budete potřebovat, přesto ale tento údaj nepodceňujte. Pro malé děti stačí nosnost aspoň 40 kg, pokud ale plánujete pořídit houpadlo, na které usedne větší počet dětí nebo dokonce dospělých, rozhlédněte se po výrobcích s nosností aspoň 250 kg.
Pokud jde o prostor okolo houpačky, to je asi to nejdůležitější. Hlavním kritériem je, jak bude houpačka zavěšená. Jestli jde o pákovou, nebo visutou konstrukci, v kolika bodech je zavěšená, případně jestli je pružinová. Od toho se odvíjí, jestli se houpe jen zepředu dozadu, nebo i do stran, případně do kruhu a nahoru a dolů. Tomu přizpůsobte místo, kde houpačku upevníte, a počítejte s největším možným rozsahem pohybu. Ideální je, aby povrch pod houpačkou byl měkký – trávník (ať živý, nebo umělý kobercový), písek, štěpka, mulčovací kůra… Myslete i na to, že houpačka může dítě „katapultovat“ mnohem dál, než čekáte. Proto v jejím dosahu nesmí být nic nebezpečného – včetně plotu, zdi, obrubníku, skleníku a dalších tvrdých předmětů.
Plastové houpačky bývají samozřejmě nejlevnější a nejjednodušší na údržbu. Zároveň ale mají nejkratší životnost a také nejmenší nosnost. Na druhou stranu mají takřka nepřebernou škálu podob a barev a děti jsou z nich nadšené. Hodí se tedy jako první houpačka pro nejmenší děti, rychle z ní vyrostou. Dřevěné nebo kovové konstrukce už něco vydrží za předpokladu, že o ně správně pečujeme. Dřevěné houpačky jsou nejodolnější, nátěr lze pravidelně obnovovat a i designově vypadají na zahradě nejlépe. Navíc jsou stoprocentně zdravotně nezávadné. Velkou výhodou je, pokud houpačka není přimontovaná „napevno“ a na zimu nebo při déle trvajících deštích ji můžeme skladovat pod střechou.
Záleží jen na vás, jaké požadavky na houpačku máte. Jedno sedadlo je samozřejmě na houpání nejjednodušší a pokud máte jedno dítě, není co řešit. V případě sourozenců ale není od věci zvážit i dvojmístnou variantu třeba ve formě loďky. Předejdete tím mnoha hádkám o to, kdo je zrovna na řadě. Další možností je zhotovit na zahradě klasickou dřevěnou konstrukci a na ni zavěsit tolik houpaček, kolik se vám zachce.
Dva typy matek: Přehnaně úzkostná versus pohodářka
A pak tu máme i další varianty. Sedačky se stříškou pro celou rodinu, pružinové hračky zabudované do země, závěsné kruhy nebo „hnízda“ vyplněné sítí anebo textilií, někdy i ve tvaru uzavřené polokoule. A co takové houpací sítě, které jsou opět velmi populární? Při výběru je to jen na vás. Myslete pouze na to, aby houpačka byla bezpečná sama o sobě, bezpečně umístěná a aby starším dětem nedělalo problém ji samostatně používat. Na to myslete třeba při zvažování, jak vysoko od země ji umístíte.