[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Žadoní vaše děti dnes a denně o domácího mazlíčka? Atakují vás děti slzičkami, slibují hory i doly, závidí kamarádům pejska nebo křečka a nemluví o ničem jiném? A vy prostě jednoho dne neodoláte, a než se nadějete, sháníte tu nejkrásněji zabarvenou andulku nebo to nejroztomilejší koťátko na světě…
Domácí zvířátko přináší zcela nové povinnosti v podobě každodenní péče o nového člena domácnosti. Co všechno byste měli zvážit a promyslet, než se pro nějaké nakonec rozhodnete? Zejména věk, zájmy a také schopnosti dítěte, které po zvířecím kamarádovi tolik touží. Zamyslete se rovněž nad životním stylem a preferencemi celé vaší rodiny, jaké zvíře k vám bude dobře „pasovat“.
Pokud hledáte mazlíčka pro nejmenší děti od tří do pěti let, je nejlepší zaměřit se na zvířátka, která jsou méně náročná na péči a mají spíše pozorovací charakter. Ideální volbou mohou být rybičky v akváriu, malí hlodavci jako křečci, morčata nebo zakrslí králíci, kteří jsou spíše klidnější povahy. Ideálním zvířátkem pro malé školáky od šesti do osmi let jsou pak malá plemena psů, kočky nebo malí hlodavci (myšky, křečci). Myslete ale na to, že tyto druhy zvířat už vyžadují více péče a pozornosti než ty pro mladší děti. Dítě od 9 let už zvládne pečovat i o větší plemena pejsků, kočku, potkana nebo fretku. Má už více zodpovědnosti a uvědomuje si mnohem lépe, že je potřeba o svého mazlíčka denně pečovat, krmit ho, venčit…
„Primárně apeluji na fakt, že nikdy nepořizujeme psa, kočku nebo jiné zvíře dítěti nebo pro děti! Je to živý tvor, žádná hračka. Tedy pořizujeme dalšího člena rodiny. Předtím si vždy musíme položit zásadní otázky: Vědí děti i dospělí u nás doma, co obnáší pořízení domácího mazlíčka? Tedy: minimálně 3x denně venčení za každého počasí, pravidelné krmení, péče o srst, zvýšená nutnost úklidu, tolerance k potenciálně zničeným věcem, náklady na veterináře, vědět, kam s mazlíčkem při dovolené, zda ho má kdo pohlídat a tak dále,“ zdůrazňuje zkušená trenérka psů a ambasadorka Fitmin Tereza Kaniová. Varuje dále, že navzdory všem slibům a nadšení je velmi pravděpodobné, že děti mazlíček brzy omrzí a časnější vstávání před školou kvůli venčení nebo pravidelné čištění klece, terária nebo kočičího záchodku začnou sabotovat. Jste připraveni na tuto variantu?
Domácí zvířátka dětem pořizujeme, aby se naučily starat se o živého tvora, naučily se zodpovědnosti. Před pořízením psa „pro děti“ byste tedy měli zvážit, zda už je dítě dostatečně vyspělé na to, aby zvládalo venčení, zda má dostatek morálky na dřívější vstávání před školou a zda bude právě dítě tím členem domácnosti, který bude s pejskem trávit čas po škole. Pokud je ratolest menší, určitě jsou vhodnější alternativou křeček, morče, rybičky, případně kočka.
Domácí zvířátko není záležitost několika týdnů či měsíců, pes žije v průměru 10 až 15 let, kočka 12 až 14, morče se může dožít až sedmi, činčila dokonce 10 let. Základem je proto naučit děti, že je potřeba se o živé tvorečky správně starat. Jak na to? Nejjednodušší a nejefektivnější cestou je držet se hesla „příklady táhnou“.
„Dítě by mělo při výchově pomáhat, nikoliv být zodpovědné. Právě tou pomocí se totiž zodpovědnosti učí a může ji na sebe potom nabírat postupně ve větší a větší míře. V rodině, stejně jako ve smečce, funguje hierarchie. Pes velmi rychle vycítí, kdo je v rodině alfa (matka, otec), kdo je nejsilnější a kdo nejslabší. Psi mají často tendenci zaujmout pozici uprostřed smečky. Pokud rodiče nemají zkušenosti s pozitivní výchovou zvířete, doporučuji společně navštívit dobrý cvičák používající primárně metodu pozitivního posilování. Na sociálních sítích dnes najdete velké množství doporučení, kam zajít, a vy si tak můžete vybrat ten správný cvičák právě pro vás a vašeho nového člena smečky! Na takovýto kurz vřele doporučuji, aby chodila ideálně celá úzká rodina, protože ve smečce/rodině nejde pouze o chování jednoho jedince, ale celé skupiny,“ doporučuje Tereza Kaniová.
Pro psa i kočku je extrémně důležité, aby měli své bezpečné místo. Tedy prostor, který bude jen jejich a kam si mohou zalézt a kde budou odpočívat. Z takového místa by zvíře nikdo neměl tahat násilím, chodit mu tam a podobně. Protože i poslední člen smečky má nárok na svůj klid. Pořiďte proto svému psovi pelíšek nebo třeba klec, na kterou si zvykne, a opravdu respektujte jeho prostor.
V případě psů je extrémně důležitý správný výběr plemene. Pro začínající chovatele, ať už jsou to děti nebo dospělí, je rozhodně vhodné pořídit společenského psa. Velmi aktivní a sportovně založené rodiny se mohou porozhlédnout mezi ovčáckými psy s lehčí kostrou (typicky šeltie, border kolie, australský ovčák). Ale počítejte s tím, že "borderky" jsou psí workoholici a potřebují dostatek psychického a fyzického vyžití. Nutné je také zvážit, jestli pes bude s vámi žít v domě či bytě, nebo venku na zahradě se zateplenou boudou, případně v kotci. Ten totiž také vyžaduje investici pro dokonalé zateplení a samozřejmě to neznamená, že v něm pes bude sám na dvorku zavřený celé dny.
Navzdory zažitým mýtům pes bývá významně šťastnější v domě se svou rodinou než sám na zahradě. Pokud mu budete věnovat i svůj čas, brát ho na výlety, budete dělat společně nějaký sport a také jen tak spolu budete, bude to nejšťastnější tvor na světě. Pro štěňata (ale samozřejmě i pro dospělé psy) je nesmírně důležitá hra.
"Uvažujete-li nad pořízením domácího mazlíčka, je důležité, abyste se na něm shodli celá rodina. Takový pes nebo kočka mohou být závazkem klidně i na 15 let, v průběhu kterých je důležité se jim komplexně věnovat, dopřávat kvalitní krmivo, dostatek pohybových aktivit a rozvíjet jejich mysl skrze různé hry a hlavolamy. A to každý den,“ přibližuje myšlenku celostního přístupu Perfect Fit veterinářka Aneta Bártová.
Perfektní je poohlédnout se po okolí, kdo má také štěňátko, a s těmito lidmi chodit co nejčastěji na procházky. Z takových pejsků pak obvykle vyrostou vyrovnaní jedinci. Důležitá část štěněcího života je socializace, tedy zvykání si na další děti, starší lidi. Jakýmikoli dalšími podněty jsou například invalidní vozík, trolejbus nebo tramvaje, vlakové nádraží, stojící kamion, ruch města, ostatní pejsci a zkrátka cokoli, co je přirozené i ve vašem každodenním životě.
Rozdíl je, když chcete pořídit psa jako rodinného parťáka, tedy budete s ním aktivně trávit čas všichni jako rodina, případně s ním budete sportovat. Při každém výběru psa, ať už je součást rodiny, hlídač nebo parťák na sport, je velmi důležité prozkoumat původ plemena a jeho využití, k čemu byl pejsek původně vyšlechtěn. U menších plemen to obvykle bývali mazlíčci pro bohaté paničky panovníků. Vhodní a ne tolik nároční jsou třeba boloňští psíci, pomeriani nebo například oblíbený kavalír king charles španěl. Ale pozor, nastudujte si, jak je na tom dané plemeno po zdravotní stránce. Například kavalíři jsou skvělé plemeno pro děti, ale bohužel jsou náchylní k rozvoji srdečních problémů.
Pokud zvažujete spíše většího psa, typicky rodinný pes je třeba zlatý nebo labradorský retrívr či bernský salašnický pes. Vybírejte však mezi psy s průkazem původu, i když je to větší počáteční investice, budete mít jistotu, že je to opravdu příslušník daného plemene a že rodiče psa prošli zdravotními testy, které jsou u některých plemen nutné k uchovnění. Jestli netrváte na původu psa a nemáte jasnou představu, určitě můžete najít kamaráda i v útulcích, které jsou plné bezva pejsků netrpělivě čekajících na své nové pány a skutečný domov.
Pokud máte doma nějakého alergika, pořízení jakéhokoli domácího mazlíčka byste si měli opravdu dobře rozmyslet a své plány byste měli konzultovat s lékařem. Alergologové obecně domácí mazlíčky alergikům spíše rozmlouvají, mnohdy totiž zhoršují jejich zdravotní obtíže.
„Zcela hypoalergenní plemeno psa a kočky neexistuje, ale jsou plemena, která u osob s mírnější alergií nemusí způsobovat žádné obtíže. Alergen není obsažen v srsti, ale je přítomen ve slinách, v moči a výměšcích mazových žláz, takže i bezsrstá plemena mohou způsobovat obtíže, ale jsou například plemena, která nemají podsadu, a línají tak jen velmi málo. Tím pádem se alergen tolik nerozšiřuje,“ uvádí veterinářka MVDr. Aneta Bártová.
V každém případě je dobré nepouštět zvířátko do pokoje, kde dítě spí, psa nebo kočku je třeba častěji vyčesávat. „Spouštěčem alergické reakce mohou být i roztoči, kteří jsou přítomni v srsti, nebo také u silnějších alergiků i přinesený pyl či prach na kožíšku. Proto pokud máte podezření na alergii, je vhodné před pořízením zvířátka navštívit alergologa nebo se domluvit s chovatelem vybraného plemene a párkrát ho navštívit, pomazlit se se zvířátkem a zjistit tak, jestli vám dané plemeno způsobuje nějaké obtíže,“ doporučuje MVDr. Aneta Bártová.
Mezi plemena psů, která jsou vhodná pro mírné alergiky, patří například jorkšírský teriér, bišonek, pudl, portugalský vodní pes nebo čínský chocholatý pes. U koček jsou to třeba cornish rex, sibiřská kočka nebo bezsrstý sphynx. Ale všeobecně bývají kočičí alergeny agresivnější. Je třeba mít na mysli, že péče o bezsrstá plemena vyžaduje více času. Je třeba je častěji koupat a mazat krémy s UV ochranou.
A pozor, také hlodavci mohou způsobovat nepříjemné alergické reakce. U nich je hlavním zdrojem alergenu moč, proto je lepší chovat je ve venkovní kleci nebo častěji měnit podestýlku. Určitě je lepší u alergiků volit samičku, která vylučuje tohoto alergenu méně.